„V těchto provozech dochází k omezení výroby či běžných stavebních prací na našich zakázkách,“ upozornil ředitel Pozemního stavitelství Zlín Miroslav Lukšík. „Ani přes maximální snahu nelze tento markantní výpadek pracovníků nahradit. Převážná většina firem měla nedostatek odborných pracovníků už před konfliktem na Ukrajině,“ doplnil.
Podobně na tom byl stavební byznys v roce 2020 kvůli první covidové vlně, během níž se na čas uzavřely státní hranice a scházeli manuální pracovníci z ciziny. Stavby kvůli tomu stály.
„Tehdy to ale nebylo tak výrazné, jako je to teď,“ podotkl šéf zlínského Pozimosu Jiří Havlík.
Pozimos už přišel o desetičlennou fasádnickou četu, která se vrátila na Ukrajinu předminulý týden. Následovalo dalších deset pracovníků, kteří pro firmu pracovali na základě smlouvy o dílo. Nešlo tedy o kmenové zaměstnance.
„Asi čtyřicet procent už jich odjelo. U těch, co zůstali, je otázkou, jestli jim přijdou povolávací rozkazy,“ popsal Havlík. „Musíme to řešit zvýšeným výkonem stávajících lidí, které využíváme na maximum,“ zdůraznil.
Zlínstav řeší výpadek asi třetiny Ukrajinců. „Ti, co odjeli, chtějí bránit svoji vlast. Zbytek se sem snaží dostat své rodiny,“ upřesnil ředitel Jiří Stacke. Společnost počítala s příchodem nových Ukrajinců, což se ovšem nestane. „Už je nepustili z Ukrajiny,“ hlásil Stacke.
„Jsou takoví, kteří zde žijí patnáct let, mají tu svůj domov a na Ukrajinu se nevrátí ani přes povolávací rozkazy,“ všiml si šéf kroměřížské stavební společnosti VW Wachal Ondřej Wachal.
„Od jiných našich partnerů se někteří rozhodli odjet. Ale největší problém je, že už nikdo nepřijíždí. Řadě dodavatelů měli přijet desítky dalších lidí, ale už nemůžou a většinou ani nechtějí,“ konstatoval.
Řada firem může skončit
Pro některé firmy Ukrajinci přímo nepracují, například společnost PSG Construction se sídlem v Otrokovicích jich zaměstnává jen několik. Ovšem mnoho jich je u jejích subdodavatelů. Obecně platí, že na stavbách funguje zhruba 80 procent dělníků z ciziny; nejde ale jen o lidi z Ukrajiny. Jejich odliv však pocítí všichni, od velkých firem až po nejmenší. A napříč výrobou.
„Budou to cítit výrobci oken, dveří či stavebních materiálů, kterých je obrovský nedostatek. Už teď bojujeme například s tím, že nemáme na stavbách cihly. Otázkou je, jak to bude vypadat v létě,“ naznačil Stacke.
Válka také zřejmě ještě více zvýší ceny energií a pohonných hmot či řady stavebních materiálů. Výrazné zdražování přitom přišlo už během koronavirové epidemie, jež pomalu doznívá.
„Pro stavebnictví je velký problém v tom, že uzavřené smlouvy s tím většinou nepočítají. A když máte stavbu, kterou realizujete dva až tři roky, jste schopni absorbovat zdražování v řádu jednotek procent. Nikoli však desítek, někdy i stovek procent, což jsme zažili minulý rok,“ řekl Wachal.
Situaci nelze dlouhodobě předvídat
Některé materiály mohou úplně chybět. „Již nyní dochází k nedostatku řady materiálů v souvislosti s dovozem surovin z Ruska a Ukrajiny, především železné rudy, která má vazbu na výrobu hutních materiálů včetně betonářské oceli,“ upřesnil Lukšík.
„Nejistota ohledně cen materiálů i jejich dodávek bude trvat, kvůli agresi Ruska na Ukrajinu se mohou ceny zvyšovat a dodávky prodlužovat. Odhadovat ale, jak to přesně bude, je nesmírně těžké,“ podotkl ředitel PSG Construction Jaroslav Ševela.
Celkově jsou současné podmínky ve stavebnictví extrémně náročné a může to mít dalekosáhlé důsledky. „Je to nejsložitější situace za celé období mého působení ve stavebnictví. Domnívám se, že ji neustojí řada stavebních firem,“ obává se Lukšík.
„Musíme se stále vyrovnávat s překážkami, ať už technickými, materiálovými, s nedostatkem pracovní síly, nebo nestabilitou cen. Asi nejhorší na této situaci je, že ji nelze nijak dlouhodobě předvídat,“ dodal Ševela.
