„Nevíme, co bude dál, třeba doprava zboží je pro nás velká neznámá,“ řekl jednatel Tescomy Petr Chmela. Společnost má v Rusku a na Ukrajině desítky prodejen, působí i v obchodních řetězcích. Tamní trh tvoří kolem osmi procent obratu firmy.
„Důležitější než ekonomické hledisko ale je, aby Ukrajina byla v pořádku. Snažíme se být s tamními našimi přáteli v kontaktu,“ poznamenal Chmela.
Vizovická likérka Rudolf Jelínek do obou zemí dodávala zboží za necelý milion amerických dolarů ročně. Drtivou většinu do Ruska, kde má i podíl v distribuční firmě.
„Dohodli jsme se, že naplníme objednávky, které máme, a ostatní pozastavíme. Ekonomický smysl to sice nedává, ale na všechno se nemůžeme dívat touto optikou. Izolovat Rusko je jednou z mála možných strategií,“ míní šéf vizovické likérky Pavel Dvořáček. „Nejspíše také přijdeme o pohledávky, které v Rusku a na Ukrajině máme,“ konstatoval.
Také další firmy zastavují nebo utlumují své obchody v Rusku. Zlínská strojírenská společnost TajmacZPS tam měla otevřený jeden obchodní případ, který se týkal civilního sektoru. „Smlouva nebyla podepsaná, jednání jsme zastavili. Nepovedeme žádné další jednání o vývozu strojů do Ruské federace,“ řekl finanční ředitel TajmacuZPS Jan Kurinec.
Ještě v odlišné situaci je sazovická strojírenská společnost Dudr Tools, které válečný konflikt narušil plány na Ukrajině. Po českém, slovenském a polském trhu je ukrajinský čtvrtý největší.
„Chystali jsme tam brzy vybudovat a otevřít franšízu. Máme už nakoupené stroje, ale v tuto chvíli musíme vyčkat,“ předestřel ředitel Ondřej Turecký. Firma má v Rusku jednoho zákazníka, obchod chce ale ukončit a nic nového v Rusku nezačínat.
Pro Dezu je Ukrajina strategický partner
Valašskomeziříčská chemička Deza do Ruska a Běloruska dovážela měsíčně 300 tun změkčovadel. Vývoz už zastavila.
„Vzhledem k velmi krátké době se nám tento výpadek zatím nepodařilo nahradit,“ sdělil Pavel Heřmanský, mluvčí holdingu Agrofert, pod který patří Deza i napajedelská plastikářská společnost Fatra. Ta má dceřinou firmu v Moskvě, na obratu Fatry se podílí zhruba třemi procenty. „Minulý týden jsme zastavili prodej zboží do Ruska. Jak dlouho to bude trvat, je těžké odhadnout,“ zmínil Heřmanský.
V případě Dezy je Ukrajina navíc strategický partner v dodávce dvou základních surovin: surového benzolu a černouhelného dehtu. Dodávky byly také přerušeny. „Tento výpadek, především u surového benzolu, bude mít pro naši výrobu velmi negativní dopad,“ upozornil Heřmanský.
„Momentálně jsme zastavili příjem objednávek a expedici zboží do Ruska a Běloruska, což se dotkne přibližně procenta objemu našich tržeb,“ uvedla Lenka Sršňová, mluvčí výrobce nábytku Ton z Bystřice pod Hostýnem.
Do složité situace se dostal výrobce letadel Aircraft Industries z Kunovic, jehož vlastníkem je ruská společnost, podle obchodního rejstříku se jmenuje Ostov. Vedení Aircraftu zaslalo vyjádření, v němž se mimo jiné uvádí, že se v Kunovicích vystřídalo už několik majitelů. „Aktuálně je jím ruský vlastník, čímž se pro nás, jako společnost, nejspíše spousta věcí změní, ale my sami nevíme, jaké dopady to bude mít,“ píše se ve vyjádření.
Česká zbrojovka Uherský Brod vyváží po anexi Krymu v roce 2014 a zavedení prvních sankcí do Ruska jen minimálně. Stejně tak na Ukrajinu.
Dopad na výrobní podniky může být i nepřímý
„Zapojili jsme se do materiální pomoci, kterou koordinujeme s ministerstvem obrany a kterou nechceme z bezpečnostních důvodů více komentovat,“ řekl mluvčí České zbrojovky Radek Hauerland. Firma také zpřísnila bezpečnostní opatření a zvýšila ochranu areálu.
Pokud jde o otrokovického výrobce pneumatik Continental Barum, tak podnikání koncernu Continental v Rusku a na Ukrajině netvoří ani jedno procento jeho příjmů. „V Rusku Continental zaměstnává zhruba 1 300 lidí,“ nastínila mluvčí otrokovického závodu Regina Feiferlíková.
Dopad na výrobní podniky může mít válečný konflikt i nepřímý. Například tím, že se budou zdražovat pohonné hmoty či některé materiály. „Víme, že se to dotýká našich obchodních partnerů, dá se tedy předpokládat, že se to projeví i u nás,“ tuší ředitel zlínské plastikářské společnosti Spur Tomáš Dudák.
„Nepřímým dopadem může být snížení výroby vlivem poklesu poptávky našich zákazníků s vazbou na uvedené země a potenciální riziko omezení dodávky oceli,“ poznamenala mluvčí zlínské Kovárny Viva Kateřina Martykánová.
Většina firem sdělila, že na ni nemají sankce proti Rusku vliv. Ale i to se může projevit později.
„Z globálního pohledu se nás sankce určitě dotýkají, protože budou mít pravděpodobně vliv například na růst ceny hliníku, který je hlavní komoditou, kterou zpracováváme,“ řekl ředitel vsetínského výrobce stínicí techniky Climax David Žabčík.
