Po pár dnech školy hlásí, že ukrajinské děti jsou šikovné a bystré. „Za první tři dny udělaly v češtině ohromný pokrok, jsou moc fajn,“ shrnul ředitel základní školy Masarykova Jiří Buksa.
Jeho škola má největší volnou kapacitu, může proto otevřít celkem čtyři ročníky. „K nám budou chodit děti od třetí do šesté třídy,“ upozornil Buksa. „V případě sourozenců jsme ale neměli srdce je dělit, takže máme i dva osmáky,“ doplňuje.
Škola už má se vzděláváním dětí cizinců zkušenosti. Učila školáky z Mongolska, aktuálně má dva žáky z Ukrajiny, jejichž rodiče ve městě pracují.
Ze současné utečenecké vlny mohou postupně přijmout až 35 žáků. Teď jich mají 15, další děti zatím musí počkat. Škola má k dispozici jednu učitelku z Ukrajiny, která rozumí česky, bude ale potřebovat další posily.
Děti se budou učit první dvě hodiny matematiku a ukrajinštinu, další dvě hodiny češtinu. Zbylé hodiny se pak zapojí do běžných tříd, hlavně na předměty, jako je tělocvik či výtvarka. „Aby měly co nejvíc možností mluvit česky,“ vysvětlil ředitel.
Na povídání s vrstevníky vsází i salesiáni, kteří ve Zlíně od příštího týdne nabídnou výuku češtiny pro děti uprchlíků. Také oni dokázali najít ženu, která na Ukrajině učila. Několik let už žije v Česku. „Stále ale sháníme další dobrovolníky, kteří by výuku zvládli, třeba volné učitele ruštiny a češtiny,“ řekl ředitel komunity Salesiánů Dona Boska Petr Vaculík.
Komunita provozuje nízkoprahové zařízení a počítá s tím, že dětem nabídne i možnost setkávat se s vrstevníky či trávit volný čas sportem. „Tak se řeč naučí nejlépe,“ podotkl Vaculík.
Maminkám mladších dětí zase v některé dny otevřou klub, kde se mohou setkávat.
V pondělí bylo ve Zlínském kraji registrováno 3 790 Ukrajinců, z toho 1 575 žen. Téměř polovinu z celkového počtu tvoří děti a nejvíc jich je právě ve školním věku. Mezi 6 a 15 lety bylo 958 dětí a mladých lidí nad 15 let evidovaly úřady 295. Školáci mají na nástup do školy tři měsíce čas, kolik jich nakonec bude, je navíc otázka dalšího vývoje.
„Zatím jsme zmapovali kapacity našich škol a školek a hledáme učitele mezi přicházejícími Ukrajinci, případně maminky, které by byly schopné s výukou pomoci,“ řekla zlínská radní odpovědná za školství Kateřina Francová.
Několik málo dětí už v lavicích je, rodiče kontaktují ředitele škol a dotazují se na možnost přijetí, ale ve velkém ještě nenastoupili. „Oslovili jsme i pediatry, protože děti budou před nástupem do školy potřebovat zdravotní prohlídku,“ připomněla Francová.
Počty se ještě budou měnit
Přímo ve Zlíně bylo zhruba 162 dětí ve věku od 6 do 15 let, městské školy ale mají jen desítky volných míst. Jak by se navyšovaly další kapacity, je otázka.
Do sousedních Otrokovic zatím zamířilo 223 uprchlíků, z toho 47 školáků. „To bychom měli pokrýt, v případě nouze můžeme upravit na učebnu třeba i cvičné kuchyňky,“ naznačila starostka Otrokovic Hana Večerková. „Horší to bude s místy ve školkách,“ podotkla.
Počty se navíc budou neustále měnit, lidé registrovaní v kraji v něm nemusí zůstávat. „Víme, že někteří směřují do jiných zemí, další mají v plánu odejít do Prahy,“ potvrdila místostarostka Valašského Meziříčí Yvona Wojaczková.
Zatímco vzdělávání menších dětí je v zásadě připravené, středoškoláci narážejí na odlišné systémy středního školství. „Vláda bude schvalovat v režimu legislativní nouze zákon, který vzdělávání upravuje. Ten bude zahrnovat také pravidla pro přijímací řízení na střední a vyšší odborné školy,“ řekla krajská radní odpovědná za školství Zuzana Fišerová.
Předpokládá se, že pak středoškoláci budou moci nastoupit na zdejší střední školy, i když s sebou nemají doklady o předcházejícím vzdělání. „Volba školy není omezena, nicméně posouzení je na jejím řediteli. Ten také rozhodne, do kterého ročníku bude případně žák zařazen,“ vysvětlila Fišerová.
Zlínský kraj veškeré informace zveřejňuje ve speciální sekci na portále zkola.cz.
