Úterý 5. července 2022, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 5. července 2022 Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Skandovali mi před ředitelnou, že nechtějí Ameriku, vzpomíná ředitel

  11:12
Po 26 letech končí Zdeněk Botek svou kariéru ředitele uherskohradišťského gymnázia. I když tvrdí, že škola měla velkou prestiž už před jeho příchodem, dokázal její kvality ještě pozvednout a udělat z okresního gymnázia nejžádanější školu ve Zlínském kraji.

Ředitel uherskohradišťského gymnázia Zdeněk Botek (březen 2022) | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Studovat se tady podaří jen zhruba třetině zájemců. Na konci školního roku Botek na vlastní žádost odchází do penze.

Do ředitelny jste nastoupil 1. září roku 1996. Znal jste školu?
Zhruba šestnáct let jsem tady externě učil informatiku jako nepovinný předmět. Působil jsem tehdy na Masarykově univerzitě v Brně, kde jsem na začátku 70. let zakládal Fakultu informatiky. Všichni učitelé matematiky na jižní Moravě u mě dělali zkoušku. I ministr školství Gazdík (úsměv). Vždycky jsem ale věděl, že až bude příležitost, vrátím se. V Brně jsem žít nechtěl.

Pedagogické dovednosti jste tedy získal při výuce na vysoké škole?
Nevím, kde se vzaly. V rodině učitelé nebyli, ale měl jsem zřejmě jakési předpoklady, talent zaujmout a organizační schopnosti. Když jsem učil na univerzitě druhý rok, můj vedoucí katedry docent Hořejš přišel na mou přednášku a na poradě pak říkal: „Běžte se podívat, jak kolega Botek komunikuje se studenty, jak je zaujme, jak pracují a jak motivace dělá výsledky jeho skupiny.“ Když jsem si stoupl před 120 studentů a něco říkal, oni poslouchali.

Je možné se k takovým schopnostem dopracovat, nebo může být dobrým učitelem jen ten, kdo má talent?
Je to možné, každému to není dáno od začátku. I můj zástupce za mnou kdysi přišel, jestli by nemohl dostat jinou třídu. Že se v ní necítí dobře, nefunguje to, protože se netrefil a špatně začal. Velmi brzy se z něj ale stal vynikající pedagog, když vejde do třídy, žáci ztichnou, protože se od něj chtějí něco dozvědět.

Takových učitelů máte ve sboru více?
Mám 77 vyučujících a z toho 75 bych vzal znovu. Kolegové se snaží prokázat svou odbornost, zvládnout výuku na nejvyšší možné úrovni. Pro mě není podstatné, jestli přijdou do hodiny o minutu později nebo jestli mají správně zápis v třídní knize. Ale to, co se stane, když si stoupnou před žáky. Základ je důvěřovat lidem, které jsem si vybral. A samozřejmě kontrolovat. Kontrolovat tak, že se o tom bavíme, ptám se, jestli to, co dělali v hodině, mělo úspěch, jak žáci reagovali.

Jak se hledají takoví učitelé?
Mám asi třicet žádostí (ukazuje naplněný šanon). V každém předmětu mám zájemce, které vedu jako kandidáty. Známe se, potkáváme se na olympiádách a soutěžích. A oni vědí, že pokud se místo uvolní, oslovím je. Nedávno šla do důchodu kolegyně, tak jsme přijali novou. Učila na jiné škole a čekala pět let. Hodně se nám vrací naši absolventi a já je vždy s radostí představuji a říkám, kdo je učil, když chodili k nám. (úsměv)

Že prestižní škola láká studenty i vyučující, je logické. Na čem to všechno ale stojí, jaká byla vaše vize?
Nabídl jsem vysokoškolské prostředí, to byl myslím hlavní důvod. Přišel jsem z vysoké školy a věděl, co se tam po absolventech gymnázia chce. Dáváme žákům prostor a perspektivu, spolupracujeme s nimi, jsme pro ně důvěryhodní a příliš je nekontrolujeme. K nám nejdou, aby absolvovali střední školu, ale aby se připravili na vysokou. Takto s nimi jednáme a velkou energii směřujeme do kariérového poradenství. To je nejprogresivnější činnost, kterou pro žáky děláme. Škola ale měla už přede mnou výborné výsledky.

Proč právě kariérové poradenství?
Je důležité, aby věděli, kam směřují, a my bychom jim měli napovědět, zprostředkovat jim informace o tom, jaké možnosti mají. Od druhého ročníku se třídní učitel a kariérová poradkyně s každým žákem přibližuje k tomu, co by chtěl dělat, aby si pak mohl ve čtvrtém ročníku vybrat správně. Dvacet procent vysokoškoláků do dvou let mění fakultu nebo školu. To je fakt. My jim pomáháme neztratit ty dva roky. Nedávno mi udělali radost tři naši absolventi, kteří tady s žáky diskutovali.

Zdeněk Botek

Narodil se v roce 1951 v Hluku.

Po absolvování vojenské střední školy v Bratislavě pokračoval ve studiu matematiky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Na začátku 70. let tady zakládal Fakultu informatiky, působil zde do roku 1996 a získal tituly docent, RNDr. a kandidát věd.

Poté se ujal řízení uherskohradišťského gymnázia, s nímž mezi lety 1976 až 1992 externě spolupracoval, vedl zde kurzy informatiky.

Povídejte.
Všichni tři studují v Anglii a padl dotaz, jestli by na své vzdělávací cestě něco udělali jinak. Odpověď jednoho z nich zněla: vybral bych si náročnější školu. To je pro učitele radost slyšet. Pro žáky má velký význam, když vidí u starších spolužáků, kam se dokázali posunout.

Jakou máte školní neúspěšnost, kolik žáků odchází nebo propadne?
Nemáme.

Je to tím, že si můžete vybrat studenty, přijmout ty s nejlepšími studijními předpoklady a zároveň motivací?
Je to jeden z argumentů. Ale také garantujeme, že ti, které jsme přijali, studium zvládnou.

Máte zpětnou vazbu, jak si absolventi vedou při dalším studiu?
Zkoumáme to, ale je to problém. Takové informace se těžko získávají, moc vysokých škol se tím nezabývá, třeba Masarykova univerzita je ale dává po dvou letech studia. V tu dobu průměrně 40 procent těch, kteří po gymnáziu nastoupili na některou z jejich fakult, končí.

V rámci republiky jsou ale gymnázia, jež mají lepší výsledek, a my jsme jedno z nich. Sami si pak děláme rozdělení, na jaké fakulty se hlásí žáci z absolventského ročníku. Když vidíme, že jsou úspěšní, dává nám to klid, že můžeme takto pracovat.

Jak hodnotíte distanční výuku, kterou si školy vyzkoušely během koronavirové krize?
Byla to krizová varianta. Učitel mohl poskytnout výukové materiály, komentář, ale nemohl stavět na reakcích žáků, kdy třeba odpoví jen část a zbytek potřebují dovysvětlit. Bylo to lepší, než aby byli bez výuky doma, ale dlouhodobě využitelné to není.

Vidíte rozdíl mezi studenty před lety a dnes?
Neřekl bych, že je tam podstatný rozdíl. Snaha 19letého studenta je podobná v roce 1996 i 2022.

Ředitel uherskohradišťského gymnázia Zdeněk Botek ukazuje plakát, který mu žáci přilepili na dveře pracovny (březen 2022)

V ředitelně máte plakát s nápisem We love our director (Milujeme našeho ředitele). Jak jste k němu přišel?
Velice dávno jsem začal s programem mezinárodních výměn, žáci i učitelé mají zkušenosti ze Spojených států, Španělska, Rakouska, Německa či Dánska. Žáci díky nim zjistili, že umí anglicky opravdu dobře, poznali jiné prostředí. Asi nejvíc šokovaní byli z toho, že američtí studenti stáli každé ráno s rukou na srdci a poslouchali hymnu. Učitelé zase zjistili, že to vůbec neděláme špatně. Jednou jsem navrhl zkrátit přestávky, podle amerického vzoru, aby žáci mohli dřív odcházet domů. Druhý den jsem je tady měl s transparenty „Nechceme tady Ameriku“. A tento plakát se mi pak objevil na dveřích ředitelny.

To je pěkný okamžik.
Takových bylo hodně. Stojí za to s dětmi takto pracovat. Asi stovku jsme jich letos měli na horách, nabídli jsme lyžařské kurzy i těm, kterým utekly kvůli koronaviru. A tohle mi od nich chodilo (ukazuje v mobilu SMS zprávu s poděkováním od žáků a ujištěním, že mají sníh a všichni jsou v pořádku, a také videa z večerního posezení u kytary). Nejpozitivnější na tom je, že se mnou ti lidé chtějí spolupracovat a jsou tady rádi. Byly ale i těžké okamžiky. Nejvíc mě zasáhlo, když nám v roce 2012 maturant po neúspěšné zkoušce vyskočil z okna.

Pamatuji si to. Dopředu žádné signály nedával?
Neměl problémy se studiem, nic nenasvědčovalo tomu, že takto zareaguje. Po zkoušce zašel za vyučujícími, jestli to může rovnou opravit, ale změnit výsledek maturitní zkoušky nelze. Pak vyšel do třetího patra a skočil. Velmi jsem tehdy přemýšlel, jak jsme tomu mohli zabránit.

  • Nejčtenější

Ve Zlíně vypuklo letní dopravní peklo, průjezd do Otrokovic bude těžký

Pondělní dopravní špička ve Zlíně bude o něco náročnější než jindy a během následujících dvou týdnů se situace...

Největší stavba v Rožnově se zastavila, firma už dodělá jen základy

Vznik kulturního centra a knihovny v Rožnově pod Radhoštěm se prodražuje. Nejdříve měla stavba stát 120, později 325,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Stavba nové silnice v Prštném se blíží, uleví zahlcenému centru Zlína

V roce 2026 může začít stavba nové silnice v Prštném, která povede přes železniční trať. Pravomocné územní rozhodnutí...

PSG chce stabilizovat zlínský hokej. Do extraligy postoupíme sami, říká Vlach

Dlouho se k bouřlivému dění v hokejovém klubu PSG Berani Zlín pro média příliš nevyjadřoval a řešil ho spíše v rámci...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Mynářovu hospodu zapálil žhář, ostatní verze už policie vyloučila

Policie pokročila ve vyšetřování požáru restaurace Na Srubu v Osvětimanech, která shořela letos 29. března. Stavbu, již...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

  • Další z rubriky

Tři sta let stará hrušeň na okraji Vizovic se dusí, téměř není vidět

Památná hrušeň, pravděpodobně jeden z nejstarších stromů svého druhu v Česku stojí schovaná v hustém porostu u travnaté...

Jóga nebo včelaření zvýší odolnost seniorů, na Valašsku to s nimi umí

Města na Valašsku mají propracovaný systém služeb pro seniory, který může být vzorem jiným regionům. Zlínský kraj totiž...

Všechno je připravené do detailu, Cyrilometodějská slavnost může začít

Největší veřejné oslavy státního svátku Dne slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velehradě se vracejí v...

Mynářovu hospodu zapálil žhář, ostatní verze už policie vyloučila

Policie pokročila ve vyšetřování požáru restaurace Na Srubu v Osvětimanech, která shořela letos 29. března. Stavbu, již...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Ne, ne, já nemusím, já už ho vidím. Holčička z reklamy na Kofolu se vrací

Malá holčička z vánoční „prasátkové“ reklamy na Kofolu, ve které zazněly hlášky „a bude mít ty velký zahnutý zuby...

Ani závěť už není zárukou hladkého dědictví. Nejvyšší soud změnil pravidla

Premium Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu změnil zažitá pravidla prokazování platnosti závětí, které nejsou sepsány notářem....

Pavla Tomicová výrazně zhubla a s kolegy oslavila šedesátiny

Pavla Tomicová měla s Dášou Zázvůrkovou v květnu nehodu, když do kolegyniny Vespy před Národním divadlem nabouralo...

Herec a režisér Vojtěch Kotek se oženil. S partnerkou chodili více než rok

Herec Vojtěch Kotek (34) se ve čtvrtek oženil. Podle webu Expres.cz si vzal přítelkyni Radanu, se kterou chodí více než...

Móda z Varů: Luxus i lacinost. Sexy Ramba a Plodková. Třeštíková přestřelila

Na červeném koberci zazářily v den slavnostního zahájení 56. ročníku karlovarského filmového festivalu v luxusních...