Boj o území na rozhraní Zlínského a Jihomoravského kraje se nyní blíží k zásadnímu rozhodnutí. Plánovanou těžbu štěrkopísku v Uherském Ostrohu má znovu „v rukou“ ministerstvo životního prostředí. Jeho verdikt by měl být jasný brzy.
„Podnět k přezkoumání této záležitosti projedná rozkladová komise v řádu několika týdnů,“ potvrdila Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva.
Plánovaná těžba štěrkopísku u Uherského Ostrohu.
Hodonínská společnost Vodovody a kanalizace (VaK) totiž napadla podstatný posudek EIA, který rozsáhle zkoumá vliv těžby na životní prostředí.
Štěrkopísek chce v katastru Ostrohu těžit firma Františka Jampílka z Lázní Toušeň. O povolení se snaží už několik let. Podle plánů by chtěla zabrat asi padesátihektarové území a zhruba na polovině vytěžit každý rok 200 tisíc tun štěrkopísku. Těžit by chtěla šestnáct let.
VaK kritizuje, jak firma získává souhlasy úřadů
Podstatný posudek EIA, podle kterého nebude mít tento projekt žádný vliv na životní prostředí za splnění mnoha podmínek, napadl hodonínský VaK, který patří k odpůrcům akce už deset let.
Podle něj těžba ohrožuje jediný zdroj pitné vody, který zásobuje na 140 tisíc lidí v okolí Uherského Ostrohu, Moravského Písku i části kroměřížského regionu. Firma Jampílek je ale zatím o něco napřed. Získala už souhlasná stanoviska všech úřadů, ať už jde o hygienu, územní plán či vliv na životní prostředí.
„To, jakým způsobem je získali, je ovšem velmi tristní. Jak probíhaly jednotlivé procesy, je opravdu zvláštní a na hraně zákona. Firmě se jde na ruku až na úrovni ministerstev,“ stojí ve vyjádření VaK Hodonín.
„To je jejich tvrzení, my si to nemyslíme. Vždy jsme dělali to, co umožňuje a vyžaduje zákon,“ reagoval zástupce těžařské společnosti Pavel Josefus.
Podle odborníků jsou posudky těžařů zpracovány špatně
VaK napadl obě stanoviska EIA, která byla k projektu vydaná. První vzniklo v březnu 2015, druhé musela firma pořídit o pár měsíců později, protože v mezidobí došlo k legislativním změnám.
Oba posudky se liší jen kosmeticky. U prvního ministerstvo životního prostředí žádný rozpor se zákonem nenašlo. Druhé zatím neřešilo, ale vodohospodáři žádají nové stanovisko. Jestli je jejich námitka oprávněná, by měla říct právě rozkladová komise.
VaK se opírá například o znalecký posudek firmy Progeo i nezávislý posudek společnosti Geotest, který nechal zpracovat jihomoravský krajský úřad. Z obou vyplývá, že posudky těžařů jsou zpracovány špatně a těžba reálně ohrožuje vodní zdroje.
„Odkrytím hladiny podzemní vody by došlo k ohrožení prameniště. Z materiálů také jasně vyplývá, že podklady, které předložila firma Jampílek, jsou účelové a zavádějící,“ uvádí hodonínský VaK.
Rozhodnutí o tom, zda druhý posudek EIA platí, nebo bude potřeba nový, by mělo ministerstvo vydat během ledna.
Peticí se budou zabývat senátoři
Báňský úřad na to čeká už od října. Až pak může říct, jestli stanovuje, nebo nestanovuje dobývací prostor. V prvním případě to znamená faktické povolení těžby, ve druhém její zákaz.
„V obou případech se ale účastníci řízení mohou proti rozhodnutí odvolat,“ upozornil mluvčí báňského úřadu Bohuslav Machek.
Protesty proti těžbě sílí. Vodohospodáři mají na své straně obyvatele z Jihomoravského i Zlínského kraje včetně starostů obcí. Pod peticí je nyní 11 tisíc jmen a iniciátoři ji už odevzdali senátorům.
„Četl jsem ji. Ve výboru ji budeme řešit v následujících týdnech. Předpokládám, že do Senátu by se mohla dostat někdy v únoru,“ konstatoval zlínský hejtman Jiří Čunek, který je členem senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.
Názor horní komory parlamentu ovšem není pro ministerstvo podstatný.
