Velšský poník, shetlandský poník, královští holandští teplokrevníci, starokladrubáci nebo třeba fríští koně se o tomto víkendu předvádějí v kroměřížských zámeckých zahradách.
Zámek zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO hostí vůbec první mezinárodní soutěž, která se svým pojetím vrací do minulých století, aby oživila tradici elegantního kočárového ježdění, i dnes opomíjená řemesla.
„V dnešní době je věcí prestiže pro většinu mužů a gentlemanů z vyšší společnosti vlastnit ten nejelegantnější, nejmodernější, nejrychlejší a mnohdy i ten nejdražší automobil. V minulosti to byla ekvipáž, která budila zasloužený obdiv svého okolí,“ poznamenal Josef Novák ze Společnosti přátel klasických zápřeží, který v posledních pěti letech právě o této disciplíně v Česku přednáší.
Hodnocení je přísné
Mezinárodní soutěž se skládá z hodnocení zápřeže, terénní jízdy s překážkami a vozatajského parkuru. Pravidla jsou přísná a hodnocení náročné. Zahraniční komisaři při udělování bodů v klasické zápřeži sledovali celé spřežení, tedy nejen charakter koní, ale i detaily jejich postrojů, kočár, vystupování a dovednost kočího, jeho přísedícího i další drobnosti, které by dohromady měly tvořit přirozený a oku lahodící celek.
Diváci mohli sledovat regionálně zaměřená spřežení s kočím i dámami v krojích, historická spřežení i elegantní lovecké kočáry. Stejně jako v minulosti, tak i dnes vyžaduje tato disciplína dlouhodobou přípravu.
Zkušenosti jsou nutností
„Je nutná každodenní práce s koňmi, jejich znalost a zkušenosti,“ prozradil k umění kočího jeden z předních českých školitelů Josef Iš ze Zemského hřebčince Tlumačov, který se komisařům předvedl v uherském loveckém kočáře z roku 1900-1920 a má za sebou i úspěchy na mezinárodním poli.
Právě tento hřebčinec byl jedním z hlavních organizátorů premiérové mezinárodní soutěže, která pokračuje i v neděli. Na programu je terénní jízda s překážkami a vozatajský parkur.
