Někteří z nich uplatnění ve svém oboru nenajdou, protože jich je víc, než trh pojme. Jiní by zase uspět mohli, ale nechtějí. „Přicházejí s tím, že se mýlili a obor, který vystudovali, jim nejde nebo je nebaví,“ říká ředitelka krajské pobočky Úřadu práce Miriam Majdyšová o absolventech škol.
Úřad nyní vydal aktuální míru nezaměstnanosti v kraji, která je druhý měsíc po sobě 4,5 procenta. Absolventů bez práce je v regionu 1 069 z celkem 18 422 evidovaných lidí. To je méně než loni touto dobou. K tomu, aby se situace zlepšovala i dál a výrazněji, by mohla přispět změna nabízených středoškolských oborů.
Podle šetření Národního ústavu pro vzdělávání je procentuálně nejvyšší nezaměstnanost mezi absolventy učebního oboru Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie (loni 23,1 procenta). Druhé skončilo Lesnictví a zemědělství.
Odborné školy s maturitou, kde studenti absolvují i praxi, nejčastěji „vyrábějí“ nezaměstnané v oborech Obchod a Stavebnictví a geodezie. U vyšších odborných škol pak nemají uplatnění elektrotechnici či odborníci na telekomunikační a výpočetní techniku.
Kuchařů absolvuje dost, restaurace je marně shánějí
Vysoko se dostávají také studenti, kteří zvolili ekonomiku. Loni to byl druhý nejpočetnější obor po gymnáziích, absolvovalo ho 452 lidí a uplatnění nenašlo 10,8 procenta z nich. A překvapivě vysoké číslo hlásí také gastronomické obory Kuchař - číšník. Ačkoliv hoteliéři a majitelé restaurací tvrdí, že nemají lidi, naráží obor na svá specifika.
„Je tady zavedený systém, kdy zaměstnavatel vyplácí jen minimální mzdu a přidává peníze takzvaně na ruku. Nedá jim smlouvu, jen brigádu,“ popsala Majdyšová. Mladí lidé si uvědomují rizika, kdy mají jen minimálně krytou nemocenskou a prakticky žádné odvody do důchodového systému.
„To spoustu z nich odradí. Mezi našimi absolventy je jen minimum zcela bez práce, ale hodně jich je mimo obor. Dělají to dva, tři roky a odejdou. Nemají ani základní jistotu, natož třeba kariérní růst,“ podotkl ředitel Střední školy hotelové a služeb v Kroměříži Petr Hajný.
Nejvíce studentů mají gymnázia
Naopak absolutní nulu vykazují zdravotnické obory – od učňovských po VOŠ. V kraji je loni dokončilo 88 lidí a práci mají všichni.
Výjimku tvoří absolventi zdravotnických lyceí. Ti totiž neabsolvují odborný výcvik a jen těžko pak mohou nastoupit do praxe. „Jsou to přípravky na další studium,“ vysvětlila Majdyšová. Loni je v kraji absolvovalo 118 lidí a tři z nich skončili v evidenci úřadu. To činí 2,5 procenta. Celorepublikově přitom situace tak dobrá není. U absolventů s tříletým oborem je bez práce 4,8 procenta a u absolventů vyšších odborných škol 2,8 procenta lidí se zdravotnickým vzděláním.
„Zájem o tyto obory rychle roste. Předpokládám, že v příštím roce budeme usilovat o možnost otevřít další třídu,“ sdělil ředitel zlínské střední a vyšší odborné školy zdravotnické Hynek Steska.
Vedení kraje se takové myšlence nebrání. Počet tříd však odmítá navyšovat a najít řešení nebude úplně snadné. „Míst na středních školách ve Zlínském kraji je přebytek a přidávat další nebudeme. Umím si ale představit, že změníme nabídku oborů. Třeba tím, že ubereme ekonomické obory a přidáme zdravotnické,“ oznámil krajský radní odpovědný za školství Petr Gazdík.
Průzkum potvrdil také dlouhodobou oblibu strojírenských oborů. V loňském roce je s výučním listem dokončilo 330 mladých lidí, na úřad práce se hlásilo 30 z nich. U maturantů bylo 112 absolventů a jen dva zůstali bez práce.
Nejvíce mladých lidí vyšlo loni z gymnázií – 1 368. Z nich 3,9 procenta hledalo uplatnění pomocí úřadu práce. Je to o osm desetin víc než celorepublikový průměr. V rámci kraje jde o čtvrtý nejnižší údaj po zdravotnických, strojírenských a kožedělných oborech. Poslední zmíněné však měly jen pět absolventů.
