Dívenka s culíkem v tom měla trochu zmatek. „My jsme vyhráli, nebo vy?“ ptala se po konci vybíjené. V randálu, který děti spustily, se to vážně nedalo poznat, křičeli totiž všichni.
„My, protože jsme vám vybili všechny hráče,“ vysvětlil jí kluk, který stál vedle, ale náladu jí tím rozhodně nepokazil. Přikývla, upravila si vlasy a vyrazila do další akce.
 |
Letní kempy se konají po celé zemi na objednávku ministerstva školství. Pro děti jsou zdarma, vláda na ně uvolnila 270 milionů korun. Za ně očekává, že se děti před návratem do školy dostanou do psychické pohody, rozhýbou se a podpoří se jejich touha po poznání. A také, že si zvyknou na kolektiv dalších dětí.
„Naučili se fungovat každý sám za sebe, proto tady mají všechny aktivity ve skupinkách, sbírají body pro tým, aby z nich měli radost společně,“ vysvětluje instruktorka střediska volného času TyMy v Holešově Karolína Vaclachová.
Na srpen připravili čtyři kempy, každý jinak zaměřený. Ten aktuální je sportovní a točí se kolem nedávno skončených olympijský her. Do kvízů a soutěží se toho ale vejde mnohem víc. Třeba informace o přírodě nebo počítání, o kolik se liší různé sportovní výkony. „Aby se učili spojit teorii ze školy s praktickými věcmi,“ dodala Vaclachová.
Sešlo se v něm 16 dětí od první po pátou třídu. Po ranní vybíjené zamířili do zahradního altánu. Mají tady tři pracoviště, na nich velký papír a pastelky. Každá skupinka si vybrala jeden sport a na konci kempu o něm bude vědět úplně všechno.
Jak? Hlavně z knížek, které mají připravené, ale také z internetu. Třeba budoucího páťáka Jakuba nápad nadchl natolik, že si doma vytiskl 15 stránek o vytrvalostním běhu. Včetně výsledkových tabulek. Když je vyložil na stůl, chvíli se v nich bezradně přehrabovali, ale nakonec začali číst.
„My o volejbalu nemáme takové listy,“ hlásil chlapec od vedlejšího stolu. „Protože to jsem vytiskl doma. Díval jsem se večer na televizi, pak jsem si vzpomněl, že bych si mohl něco najít,“ vysvětlil mu Jakub.
„Aha, tak já můžu říct mámě,“ zamyslel se kluk a vrátil se ke své skupině. „Hodně najdeš i tady v knížce, podívej,“ navedl ho instruktor Václav Fuhrmann. „Důležité je, abyste si to uměli najít sami,“ dodal. Parťáci zatím uvažovali nad tím, jak se kreslí volejbalový míč, aby vyzdobili obálku, do které budou informace zakládat.
Fotbalová skupinka to měla snadnější, budoucí čtvrťák Erik totiž fotbal hraje. A Sabina, která půjde do třetí třídy, má zase staršího bratra fotbalistu. Přesto jim chvíli trvalo, než se dopočítali, kolik bývá na hřišti hráčů, když se hraje doopravdy. Čtvrtá skupina zůstala v počítačové učebně, k dispozici měli kromě knih taky internet.
Doučování zajistí od září školy
V holešovském TyMy pořádali podobné akce už loni v létě. Školáci tehdy za sebou měli tři měsíce distanční výuky a během takzvaných výukových dnů se dopoledne učili, odpoledne si hráli.
Tentokrát je zadání jiné. „Léto nemá být o ‚šrocení se‘. Toto je škála aktivit, která má vést k získání návyků a socializace,“ vysvětloval na začátku léta ministr školství Robert Plaga. Distanční výuka trvala s přestávkami téměř celý školní rok a mezi znalostmi dětí jsou obrovské rozdíly. Skutečné doučování začne až od září a postarají se o ně školy. Vláda jejich rozpočty navýší celkem o čtvrt miliardy korun.
Pojem socializace se v souvislosti s dětmi objevuje poslední rok často a podle odborníků je za ním skrytý mnohem větší problém, než by se zdálo. Také pedagogové z TyMy potvrzují, že mnoho dětí zvládá návrat k normálu jen s obtížemi.
„Nejvíc je to znát při pobytových táborech. Většina dětí jezdí opakovaně, znají se, přesto měly některé problém jet letos znovu,“ potvrdila ředitelka TyMy Jarmila Vaclachová.
Právě teď je na stanovém táboře v Beskydech. „Mám tady čtrnáctiletou slečnu, která měla strach, že s ostatními nebude schopná mluvit. Podobně starý kluk zase vyprávěl, že si nedokázal jít koupit párek v rohlíku, protože u stánku byli lidé,“ líčila ředitelka.
Zatímco dřív se na táboře téměř okamžitě utvořil kolektiv, teď přijela skupina individualistů. Jsou sice rádi, že jsou spolu, jenomže když se mají na něčem domluvit, vzniká problém. „Každý prosazuje svůj názor, nehledají kompromis a neposlouchají, co říkají ostatní. Není se ale čemu divit, tak žili téměř celý rok,“ míní Vaclachová.
Znovu se tedy učí základní principy komunikace, vyprávět a naslouchat.
