Na základě rozhodnutí krajského úřadu si muselo Ředitelství vodních cest (ŘVC) jako investor začít zpracovávat nové řízení EIA, v němž se posuzují dopady stavby na životní prostředí. Důvodem byly i připomínky ekologických spolků. Týkaly se zatrubnění Širokého potoka, který ústí do jezu, či vybudování rybochodu, aby mohly přes jez plavat ryby.
Tyto podmínky byly součástí závěrů původního řízení EIA, ale ředitelství argumentovalo, že Široký potok je prakticky vyschlý a rybochod by měl zaplatit někdo jiný, protože překážku pro ryby na řece způsobil někdo jiný. Odlišné pohledy na věc měly i různé úřady. Proto se s nimi snaží ŘVC předem dohodnout, aby měly jednotný pohled.
„Je to jeden z klíčových momentů. Budeme se snažit si věc vysvětlit tak, abychom ji chápali všichni stejně a předešli tak nedorozuměním, která dříve nastala,“ uvedl mluvčí Ředitelství vodních cest Jan Bukovský.
Krajský úřad v roce 2019 zrušil územní rozhodnutí na plavební komoru kvůli odvolání ekologických aktivistů ze spolků Děti Země a Egeria. Jako možné se pak po dohodě ŘVC s ministerstvem životního prostředí jevilo nové řízení EIA s tím, že se udělá jen jeho jednoduchá forma, takzvané zjišťovací řízení.
Krajský úřad ale na základě opětovných připomínek aktivistů i otrokovického městského úřadu poslal v roce 2020 projekt do velkého řízení EIA.
Kromě zatrubnění potoka a rybochodu se musí ŘVC více zabývat dopady na faunu, flóru a místní ekosystémy, expanzí lodní dopravy na řece Moravě s ohledem na životní prostředí nebo světelným smogem.
Řeka musí být propustná, požadují ekologové
Ředitelství aktuálně dokončuje dokumentaci EIA, kterou by chtělo do konce června předložit veřejnosti k připomínkování. Svůj názor budou moci vyjádřit také ekologické spolky.
„Pokud se v Bělově již postavil jez a malá vodní elektrárna a nyní to má být plavební komora, je zásadní, aby byla konečně zajištěna i efektivní propustnost řeky Moravy, Širokého potoka a Mojeny pro vodní živočichy, hlavně pro ryby,“ uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Nezávislý odborník vyhodnotí připomínky v rámci řízení EIA a vyhotoví posudek, který bude mít zásadní platnost. „Věřím, že orgány státní správy mají znalosti na lepší úrovni než ekologické iniciativy,“ zmínil Bukovský.
Pokud vše projde, ŘVC vyřídí územní rozhodnutí a stavební povolení, přičemž se zřejmě pokusí z časových důvodů obě řízení skloubit. Nejbližší termín zahájení výstavby by pak byl v roce 2025.
Kroměříž se těší, že kanál přiláká nové turisty
Původně se přitom měl projekt za 300 milionů korun začít budovat už v roce 2017. Stojí o něho také města a obce poblíž Baťova kanálu, zejména Kroměříž, které by to pomohlo v oblasti cestovního ruchu.
„Když se Baťův kanál prodlouží, tak provozovatelé lodní dopravy budou chtít jezdit až sem. A počítáme s tím, že zájem budou mít i turisté, bude to pro ně zpestření,“ prohlásil starosta Kroměříže Jaroslav Němec.
„Mělo by to přínos pro Otrokovice i milovníky plavby po vodě,“ věří otrokovická starostka Hana Večerková. V Kroměříži vznikne bazénový přístav na pravém břehu mimo koryto řeky za městem směrem ke Kvasicím. Bude tam půjčovna lodí či kol, restaurace, čerpací stanice pro lodě, sjezd pro vytahování a spouštění lodí, případně jeřáb pro vytahování plavidel na břeh.
Náklady mají činit 230 milionů korun. Přístav zaplatí stát, navazující investice město. Obě strany mají uzavřené memorandum o spolupráci. Stavět se má mezi lety 2024 až 2026. Současné řízení EIA na průplav na Bělovském jezu se týká rovněž nového kroměřížského přístaviště.
