Výstavbě plavební komory na Bělovském jezu, který je překážkou pro lodě plující z Otrokovic do Kroměříže, bránily byrokratické zádrhely. Ty se však daří odstraňovat a vše je na dobré cestě k tomu, aby letos bylo na světě územní rozhodnutí a příští rok stavební povolení.
Radost z toho mají města podél Baťova kanálu, pro něž to bude znamenat větší zájem turistů. Unikátní vodní cesta už nyní ročně přiláká až 80 tisíc návštěvníků.
„Je to vynikající zpráva. Máme dlouhodobě zájem o prodloužení Baťova kanálu do Kroměříže. Je to město, které láká spoustu lidí. Kanál tím získá na atraktivitě,“ těší starostu Otrokovic Jaroslava Budka.
Požadavek, který nešlo splnit
Přípravu projektu za 300 milionů korun zastavil formální a hlavně nesplnitelný požadavek ministerstva životního prostředí. Chtělo, aby v Širokém potoce, který se vlévá u jezu do Moravy, nebyly trubky a mohly jím plavat ryby.
Potíž je ale v tom, že potok je prakticky vyschlý, ryby v něm tudíž plavat nemůžou. Voda se jím prožene jen při velkých průtržích mračen a při povodních (více zde).
„Nejde o to, že bychom tento požadavek splnit nechtěli, ale o to, že se splnit nedá,“ upozornil Jan Bukovský, mluvčí Ředitelství vodních cest ČR, které je investorem akce.
V tomto duchu se ředitelství obrátilo na kroměřížský odbor životního prostředí, z jehož požadavků ministerstvo vycházelo. A odbor svoji nesplnitelnou podmínku stáhl, což je pro další pokračování atraktivního projektu klíčové.
„Akceptovali jsme žádost, takže byl vydán nový posudek bez této připomínky. Stavbě by nemělo nic bránit. Město má o prodloužení Baťova kanálu velký zájem,“ potvrdila mluvčí kroměřížské radnice Jaroslava Sílešová.
„Je to posun, ale zatím v administrativní rovině,“ reagoval Bukovský.
Kroměříž má dokončené plány na vybudování přístaviště, musí ale čekat, až Bělovský jez, přes nějž je dnes nutné lodě přenášet jeřábem, získá plavební komoru.
„Prodloužení Baťova kanálu do Kroměříže je priorita. Kdyby se to nepodařilo, byla by to škoda pro celý region,“ řekl ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek.
Plavební komora se může začít stavět v roce 2018
K tomu, aby se vše povedlo co nejdříve, však zbývá ještě udělat několik administrativních kroků. Otrokovický stavební úřad totiž kvůli nesplnitelné podmínce zastavil územní řízení a po odvolání Ředitelství vodních cest proti tomuto kroku spis putoval na krajský úřad.
Ten se bude muset dohodnout s ministerstvem životního prostředí, jež požadavek na úpravy Širokého potoka stále „neopustilo“, protože je součástí závěrů řízení EIA. V něm se posuzuje dopad stavby na životní prostředí.
„Odvolací orgán (krajský úřad – pozn. red.) se může obrátit na ministerstvo se žádostí o potvrzení nebo změnu závazného stanoviska EIA. Doporučení rozkladové komise a následné rozhodnutí ministra však nelze předjímat,“ sdělila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Už dříve však uvedla, že „pokud by se prokázalo, že je podmínka nerealizovatelná, může se vypustit“. Mělo by tedy jít jen o formalitu.
„Předpokládám, že ministerstvo nebude mít důvod, aby na této podmínce dál trvalo,“ podotkl Bukovský.
Podle něho by se mohla plavební komora začít stavět v roce 2018 a práce by trvaly asi dva roky. Peníze sice na to ještě nejsou vyčleněny, stát by je ale měl včas poskytnout.
2. května 2014 |
