Tragedií města Zlína jsou jeho skvělé proporce, které umožnily rozšiřovat dopravu do obludných rozměrů. Proti všem architektonickým zásadám zákazu zkapacitňovat vnitřní dopravní skelet města, který vždy natáhne další a další dopravu. O tom, že se v budoucnu město zahltí měli vědět odborníci. Místo toho před 50 lety vymysleli berličku v podobě zjednosměrnění centra města. Stejná chyba se stala při budování zkapacitnění 1/49 ze Zlína do Otrokovic, protože to zachránilo situaci na pouhé jedno desetiletí. Takto město 3. tisíciletí nesmí vypadat !
Proč nebyl přijat návrh Generelu dopravy města Zlína od renomované firmy, která vyřešila dopravu Ostravy z roku 2016? Je to snad málo zbavit se 70% dopravního zatížení nejužšího centra města, které představuje cca 50 000 průjezdů za den? Existuje vůbec něco efektivnějšího? Všude jinde se potvrzuje , že ne.
Proč to tak je? Kdo se bude bavit s magistrátem města o Přeložce 1/49, které má kvalitu ovzduší 1A? Jak to, že má Uherské Hradiště kvalitu ovzduší 2B a dostane druhý obchvat na 1/55 v podobě intenzivního budování dálnice D55? Není to náhodou také tím, že Český hydrometeorologický ústav osadil své trvalé měření kvality ovzduší přímo do paty křižovatky 1/55 a 497 v centru UH? Není to chyba, když tentýž ústav vybudoval ve Zlíně stejné měření na sídlišti Jižní Svahy, které mají zanedbatelné emise, mimo hlavní dopravní koridor a dokonce do poloviny svahu, takže je měření dobře provětráváno čerstvým vzduchem?
To musí někoho potrefit natvrdo u postávající i nejtěžší dopravy /ve špičkách/ na Štefánikové, aby se začala plánovat vnější obslužnost města na náklady ŘSD? Navíc v souladu s úkolem D1.2 DOPRAVU MĚSTA ŘEŠTE VYBUDOVÁNÍM VNĚJŠÍ OBSLUŽNOSTI MĚSTA podle "Strategie města Zlína do roku 2030. Jinými slovy jde o Přeložku 1/49 mimo střed města.
Kraj vlastní pojízdné měření škodlivin v ovzduší. Proč toto trvale nepracuje za zastávkou Školní nebo pod Kolektivním domem?
