Konec. Pražská společnost SFW, která v posledních letech dálkově vytápěla kroměřížské domácnosti, odchází z města. Kvůli neustále rostoucím cenám, které se na některých místech vyšplhaly až k tisíci korunám za gigajoule, totiž v posledních letech ztratila prakticky veškeré zákazníky.
„Většina bytových domů si pořídila vlastní kotelny,“ sdělila mluvčí kroměřížské radnice Jaroslava Sílešová.
Díky tomu zaplatí domácnosti za teplo jen asi polovinu až dvě třetiny sumy, kterou by jinak poslaly teplárně.
Nepovedená privatizace
Kořeny současného stavu je třeba hledat v nepovedené privatizaci tepelného hospodářství Kroměříže z konce 90. let.
Distribuci tepla převzala od města firma VAE tehdejšího senátora, pozdějšího premiéra a dnešního šéfa Teplárenského sdružení Mirka Topolánka. Vlastnictví tepelného hospodářství se pak ještě několikrát změnilo, což ale růst cen za dálkové vytápění v Kroměříži nezastavilo.
„Postupně se ceny vyšplhaly k nejdražším v České republice,“ informovala Sílešová. To mělo za následek odchod drtivé většiny zákazníků. Dálkové vytápění z teplárny tak ztratilo svůj smysl.
„Nejde o nijak výjimečnou situaci. Především v některých menších městech přecházejí lidé ze systému dálkového vytápění na vlastní kotelny už delší dobu,“ potvrdil mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka.
Meziříčí se stane stoprocentním vlastníkem tepláren
Naprosto odlišná situace je ve Valašském Meziříčí. Tamní zastupitelé před několika dny odsouhlasili soubor smluv, díky kterým se město příští rok na jaře stane stoprocentním vlastníkem společnosti CZT. Ta teplem zásobuje více než pět tisíc meziříčských domácností.
„Díky tomuto kroku budeme schopni cenu tepla držet dlouhodobě na přijatelné a stabilní úrovni,“ přislíbil starosta Robert Stržínek.
Aktuálně platí lidé ve městě za odebraný gigajoule tepla 588 korun a tato cena by se tak v budoucnu neměla skokově zvyšovat, jak se tomu stávalo v předchozích letech.
Doposud mělo město ve společnosti CZT 35% podíl. Mezi její další vlastníky patří firmy DMS Company, RWE Energo a SBD Valašské Meziříčí.
O většinový podíl usilovala radnice několik let, což však dlouhodobě blokovala společenská smlouva, která byla pro město nevýhodná. To se ale nyní změnilo.
„Soustavu v hodnotě 150 milionů korun na město převedeme již během několika málo příštích dnů,“ ujistil Stržínek. Hlavním dodavatelem tepelné energie pro soustavu CZT je od roku 2000 společnost DEZA.
Ve Zlíně to funguje
Co se ve Valašském Meziříčí teprve chystá, to už ve Zlíně léta funguje. Stoprocentním vlastníkem Tepla Zlín, které zásobuje více než 15 tisíc domácností v krajské metropoli, je totiž město. Tepelnou energii odebírá od společnosti Alpiq Generation.
„Prostřednictvím představenstva kontrolujeme náklady a snažíme se o snížení ceny pro konečné odběratele,“ přiblížil ředitel Tepla Zlín Josef Morys.
Loni zaplatili Zlíňané za gigajoule 592 korun. „Průměrná předběžná cena na rok 2015 se oproti roku 2014 zvýšila o 2,56 koruny,“ vypočítal Morys.
I v Uherském Hradišti cenu ovlivňuje radnice
Výrazné slovo při určování cen tepla má také radnice v Uherském Hradišti. Ve firmě CTZ, která ho ve městě zajišťuje, má více než 49procentní podíl.
„Dle společenské smlouvy je potřeba ke schválení ekonomického plánu nejméně dvou třetin hlasů společníků,“ vysvětlil nástroj k ovlivňování budoucích cen vedoucí útvaru kanceláře starosty Rostislav Němec.
Velká část z bezmála pěti tisíc uherskohradišťských domácností, do nichž CTZ teplo distribuuje, je v bytových domech. Jejich obyvatelé letos za gigajoule platí 576 korun. Příští rok by se cena měla zvednout o 14 korun.
Naopak žádný podíl nemá vsetínská radnice ve společnosti Zásobování teplem Vsetín. Ta si za gigajoule účtuje 661 korun.
