Pařez po pokácené borovici ve Vojanově ulici

Pařez po pokácené borovici ve Vojanově ulici | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Stromů se kácí moc, zlobí se lidé. Zlín výtky odmítá

  • 6
Velké emoce vyvolává mezi obyvateli Zlína kácení stromů, k němuž začátkem jara přikročila radnice. Odborníci upozorňují, že i zdánlivě zdravé stromy mohou mít narušené kořeny. Někde se však kácí kvůli parkování či opravě sídliště.

Bydlí v České ulici na největším zlínském sídlišti Jižní Svahy, a když nedávno vyrazila ráno z domu, nestačila se divit.

„Kácely se tady stromy, které dělaly přirozenou bariéru proti hluku ze silnice. V létě jsme pod nimi parkovali, pak nebylo v autě takové horko. Nasadili tam nové stromy, ale než vyrostou do takové výše, tak to potrvá dvacet let,“ zlobí se tamější obyvatelka Martina Novotná.

A stížností je na diskusních fórech či sociálních sítích více.

Vedení města ovšem upozorňuje, že práce jsou často nevyhnutelné.

„Zlín prochází na mnoha místech proměnou, bez kácení se to bohužel neobejde. Snahou města je, aby se stromy nekácely zbytečně. Také uplatňujeme náhradní výsadby, které by postupně měly pokácenou zeleň nahrazovat,“ řekl mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák.

Kácení v ulicích, u bývalého torza i v Gahurově prospektu

Důvody jednotlivých zásahů do zeleně se liší. „Kácení stromů v ulicích Česká, Moravská a Slezská souvisí s přípravou stavební akce,“ zmínil Dvořák chystanou velkou opravu této části Jižních Svahů, která je ve špatném stavu (viz též Zlín upraví tři ulice na Jižních Svazích, přibude sto parkovacích míst).

Stromy jdou k zemi i v okolí bývalého torza, které město nechalo zbourat. Prostor nyní upravuje, aby se do něj na jaře mohla dostat veřejnost.

„Od loňského roku se na tomto území dělá rekultivace. Cílem je vytvoření bezpečné plochy pro krátkodobý pobyt obyvatel do doby, než se definitivně rozhodne o využití území,“ podotkl Dvořák.

Některé stromy byly odstraněny také v Gahurově prospektu a chystá se zde výsadba nových. Druhové složení vyberou památkáři tak, aby co nejvíce odpovídal původnímu návrhu Františka Lydie Gahury z 30. let minulého století.

Obnovení vzhledu horní části prospektu souvisí se současnou obnovou Památníku Tomáše Bati.

„Tak jako v posledních desetiletích vzhled památníku neodpovídal původní stavbě, tak se lišil i vzhled horní části Gahurova prospektu. V obou případech se vracíme k originálním a tehdy realizovaným návrhům,“ poznamenal náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld.

Některé stromy mají narušené kořeny

Mezi ulicemi Ševcovská a Díly II pak šel k zemi dlouhá léta rostoucí jírovec maďal.

„Ten strom tam lidi při parkování objíždí už x let a najednou si někdo vymyslí, že mu překáží, tak ho pokácíme? Nejen že dělá stín do bytu a lidé si na něj už zvykli, ale taky tam chodí děti sbírat kaštany. Nevidím jediný rozumný důvod, proč ho pokácet,“ uvedl Martin Janás ve facebookové skupině Co mě štve ve Zlíně.

„Jde o kácení kvůli novým parkovacím místům. Vyžádali si to místní obyvatelé. Některé stromy a keře se podaří přesadit, dojde i na náhradní výsadbu,“ reagoval Dvořák.

U mnoha stromů jde také o to, že ačkoliv navenek vypadají vitálně, riziko se skrývá pod zemí v jejich kořenovém systému. To je příklad šesti devadesátiletých jírovců za zastávkou Školní, které se musely pokácet.

Doporučil to posudek Agentury ochrany přírody a krajiny. Důvodem je také zvýšená bezpečnost lidí na frekventované zastávce. Náhradní výsadbu zajistí vlastník stromů, jímž je Univerzita Tomáše Bati.

Radnice: Každý rok více stromů vysadíme, než pokácíme

Zásahy do zeleně ve Zlíně vyvolávají nesouhlasné a bouřlivé reakce pravidelně. „Lidé se zajímají, volají, píší. Nakonec ale vždy musí dojít k finálnímu rozhodnutí,“ uvedl Dvořák, podle něhož platí, že se každý rok více stromů vysadí, než skácí.

„Děláme také unikátní monitoring stromů, tzv. Stromy pod kontrolou. Jeho prostřednictvím se lidé mohou dozvědět detailní informace o přibližně 15 tisících stromech ve svém okolí, jejich zdravotním stavu či perspektivě. Banner je umístěný na městském webu,“ dodal mluvčí.

Někteří lidé naopak zásahy hájí nebo se je aspoň snaží chápat.

„Neříkám, že je to zrovna tento případ, ale když se Jižní Svahy stavěly, bylo krásné, jak všechny stromy byly zasazené kolem domů. Jenže za ty roky stromy vyrostly a mají poměrně rozsáhlý kořenový systém. Některé tak, že zasahují do sklepů domů. V ulici Dětské nám taky vykáceli spoustu stromů, ale hlavně proto, že narušovaly základy domů. To už s tím pak opravdu nic dělat nejde,“ napsala ve zmíněné skupině Jana Štolfová.