Spoluzakladatel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Bohumír Jaroněk v ateliéru. | foto: Valašské muzeum v přírodě

Kvůli skanzenu museli posunout lázeňské kurty. Jak vznikalo rožnovské muzeum

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Před 90 lety zemřel Bohumír Jaroněk. Se svými sourozenci se zasloužil o zrod skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, unikátního muzea valašských stavení a tradic. Zná ho snad každý Čech i Moravák, navíc je často využíván pro natáčení pohádek i dalších pořadů.

Na začátku 20. století byl Rožnov pod Radhoštěm vzkvétajícím lázeňským městem ukrytým v beskydských kopcích. Vedla sem železnice, léčebné klima lákalo osobnosti vědy i kultury. A právě v této době hledali sourozenci Jaroňkovi, působící v nedalekém Valašském Meziříčí, místo, kde vybudují výtvarné dílny i svůj domov.

Vybrali si Rožnov a s odstupem jednoho století lze říct, že šlo o skvělé rozhodnutí. Dali základ dnešnímu Valašskému muzeu v přírodě – atrakci, která každoročně přiláká přes 300 tisíc návštěvníků.

„Při vzniku našeho muzea měli zásadní roli,“ přisvědčila vedoucí oddělení výzkumu a sbírkových fondů Valašského muzea v přírodě Lenka Kučerová.

Skanzen je společným dítětem sourozenců Jaroňkových. Ačkoliv se jako zakladatelé uvádějí oba muži, a stejně tak to vnímá veřejnost, bez pomoci Julie by se neobešli.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se