Je to teprve necelých devět měsíců, co z části Zlínska zmizely elektrické a pachové ohradníky, které vymezovaly nejrizikovější území s výskytem afrického moru prasat.
Během roku tam myslivci prakticky zlikvidovali populaci divočáků a také v blízkém okolí se intenzivním odlovem podařilo výskyt černé zvěře snížit na minimum.
Letos v březnu pak byla Česká republika uznaná Světovou organizací pro zdraví zvířat jako země prostá výskytu afrického moru. To stále platí.
Pravdou už ale není, že na kdysi rizikovém území nejsou divoká prasata. Ve velkých počtech se vracejí na místo, kde nemají konkurenci a mají naopak hodně potravy. Navíc si myslivci všimli, že si příroda zřejmě pomáhá sama: bachyně vyvádějí více mláďat, než bývalo obvyklé. Pomohl tomu také letošní brzký konec zimy.
„Je přirozené, že se prasata stěhují na vyklizené území. Proto platí pokyn, aby je myslivci lovili v maximální možné míře. Snažíme se to utlumit,“ hlásil předseda zlínských myslivců Miroslav Hluštík.
„Jsou dost silné vrhy selat. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet,“ doplnil.
Když v roce 1997 při povodních voda z řeky Moravy zalila honitby v okolí Kroměříže, srnčí zvěř utrpěla velké ztráty. Během tří let se její počty dostaly na stejnou úroveň, když myslivci nelovili samice.
„Tento postřeh máme teď podobný u černé zvěře. Opakuje se to. Bachyně vodí nadprůměrný počet selat,“ přiblížil předseda mysliveckého sdružení Horní Roveň-Přílepy Vladimír Sedláček.
Honitba spolku sice nebyla v nejrizikovější zóně, nýbrž v nárazníkové, nicméně i tam se během intenzivního odlovu populace divočáků výrazně snížila. Podle Sedláčka mívají bachyně běžně mezi čtyřmi až osmi selaty, teď to bývá i deset a více.
„Pokud se někde vytvoří volný prostor, tak se zvěř z okolí, která migruje, přesune do míst, kde má lepší životní podmínky. Tedy nižší konkurenci a dostatek potravy,“ nastínil Sedláček.
Výsledky rozboru krve prasat na africký mor byly negativní
To znamená mimo jiné to, že zemědělci v rizikové zóně a jejím okolí začínají opět počítat škody. A obávají se toho, jak velké budou, když začnou zanedlouho sklízet obilí a řepku a později kukuřici.
„Škodu už máme na travních porostech, které sečeme na seno. U řepky a pšenice se to zatím těžko pozná. Ale vzhledem k tomu, kolik prasat tady je, můžeme předpokládat, že i tam nějaké budou,“ předestřel jednatel a agronom společnosti Agrodelta ze Zlína-Štípy Petr Slovák.
„Škody vznikají obyčejně z toho, když je zvěř přemnožená, protože se o ni nikdo nestará,“ míní.
Podle něho by měli myslivci udržovat normativní stavy černé zvěře, a když je jí víc, má přijít redukce jejího počtu. A na to by měly příslušné orgány dohlížet.
Myslivci říkají, že se snaží divočáky střílet, teď však mají spíše půst, protože prasata jsou převážně v polích, kde mají potravu. Působí tam škodu nejen tím, že část úrody sní, ale hodně jí také podupou, zalehnou, zničí.
„Když má zvěř možnost dostat se k potravě bez větší námahy, tak toho využije,“ řekl Sedláček. „Pár loňských kusů se nám na jaře podařilo odlovit. Po žních se zvěř vrátí do lesů, selata povyrostou a budou mít velikost, aby se mohla lovit,“ naznačil.
Z několika odstřelených kusů poslali myslivci krev k testům na africký mor, výsledky byly negativní. Českou republiku tak může těšit, že se jí podařilo jako první zemi na světě nákazu vymýtit. Její návrat ale pořád hrozí. Především z jiných států, kde je na postupu. Největší hrozbou je v tomto případě Polsko.
Při nákaze myslivci na Zlínsku chytali divočáky i do klecí:
21. srpna 2017 |
