Smích vážně léčí. Zlepšuje kardiovaskulární systém, zjistila věda

  • 2
Může být levnou, ale účinnou terapií. Smích zvyšuje funkční kapacitu kardiovaskulárního systému, zlepšuje práci srdečních tkání, snižuje riziko infarktu a mrtvice, pomáhá redukovat záněty. Zjistila to první studie svého druhu. Na smích pěje ódu.

Smích nás baví, přirozeně. Jenže baví též naše tělo, má ozdravné účinky, zjišťuje věda.

Přínosy toho, čemu říká terapie smíchem, detekovala studie pokusem s dobrovolníky a dobrovolnicemi, v průměru jim bylo čtyřiašedesát let. Všechny trápila ischemická choroba srdeční, způsobená tvorbou plaku ve stěnách tepen, které přivádějí krev do srdce. Je to jedna z nejčastějších nemocí, srdeční tepny při ní bojují o zásobování srdce dostatkem krve, kyslíku a živin.

Polovině účastníků a účastnic tým pod vedením profesora Marca Saffiho z brazilského Porto Allegre předepsal hodinové sledování komediálních pořadů dvakrát týdně, vsadil přitom i na populární sitcomy. Druhá půlka měla být smíchu ušetřena, zajistit to měly dokumentární pořady na vážná témata, jako je odlesňování amazonského pralesa nebo politické dění.

Obě skupiny se svých režimů držely po dvanáct týdnů. Poté autorský tým měřil příjem kyslíku a rozšiřování tepen při zvýšeném krevním toku. Svoje závěry nyní zveřejnil na výročním kongresu Evropské kardiologické společnosti.

Smích zajistil zlepšení

Naměřená data vyjevila, že dopady experimentu se v případě obou skupin opravdu lišily. První skupina, které se vědci snažili dopřát smích, vykázala zlepšení ohledně porce kyslíku, který srdce zvládlo vypumpovat do těla. Dvanáct týdnů terapie smíchem přineslo desetiprocentní navýšení, uvádí list The Times. Druhá skupina se pokrokem pochlubit nemohla.

První skupina se však prokázala zlepšením i při dalším testu, měřil rozšíření tepen při zvýšeném krevním průtoku. To znamená, že tepny diváků komediálních pořadů se dovedly více zvolnit a roztáhnout.

A nejen, první skupina si připsala ještě jeden pokrok. Ve srovnání s druhým týmem jejím členům a členkám významně klesly zánětlivé markery, které naznačují, kolik plaku se nahromadilo v krevních tepnách a nakolik hrozí nebezpečí infarktu nebo mrtvice, popisuje list Telegraph. „Zánět představuje velkou část procesu aterosklerózy, kdy se v tepnách tvoří plak,“ připomněl Saffi.

Více terapie smíchem, méně medikace

Věda se po přínosech smíchu podle listu The Guardian teprve začíná poohlížet, studie jí však dává docela jasné porozumění jeho benefitům. „Smích srdci pomáhá proto, že produkuje endorfiny, které snižují zánět a pomáhají srdce a krevní tepny uvolňovat,“ přibližuje Saffi, „rovněž redukuje míru stresových hormonů, které drží srdce v napětí.“

„Naše studie zjistila, že terapie smíchem zvyšuje funkční kapacitu kardiovaskulárního systému. Je dobrou intervencí, která by mohla pomoci snížit zánět a riziko infarktu a mrtvice,“ domnívá se Saffi na serveru WioNews.

Jak snížit krevní tlak: studie odhalila nejúčinnější cvičení

Celou věc nepovažuje za akademické téma výzkumu. Terapie smíchem by se podle něj mohla zavádět skrze zdravotní systémy a instituce. „Nemusí to být televizní pořady. Lidé se srdečními chorobami by mohli dostávat pozvání, doporučení například na zábavné večery,“ navrhuje Saffi. Hned však doplňuje, že účinek mohou mít i mnohem neformálnější porce smíchu, například ve společnosti přátel. Zjištění studie svého týmu se však drží: „Lidé by se měli snažit dělat věci, které jim přinesou smích, alespoň dvakrát týdně.“

V budoucnu by terapie smíchem mohla umenšovat závislost pacientů na lécích, dívá se výzkumník dopředu. Jiné hlasy však vyzývají k obezřetnosti, i když naději sdílejí.

Potěšující zjištění, ale nestačí

Například ředitel britské charitativní organizace pro kardiovaskulární výzkum British Heart Foundation James Leiper označuje závěry práce za „zajímavé možnosti“. Upomíná však na to, že vzorek jejích účastníků a účastnic byl příliš malý, obsáhla pouhých třináct lidí ve skupině, jíž se dostaly komediální pořady, a stejný počet v kontrolní. Pokus je podle něj třeba zopakovat ve větším měřítku.

I on se dívá na možnosti terapie smíchem s nadějí. „Je povzbuzující, že něco tak prostého a rozšířeného může prospívat našemu zdraví,“ shrnuje. Trvá však na tom, že je třeba prověřit, zda za zlepšení mohl smích sám o sobě, i to, jak dlouho jeho pozitivní dopady trvaly.