Archeolog Wang Binghua je objevil na čedičových stěnách jeskyně v odlehlé oblasti provincie Sin-ťiang na severozápadě Číny až v pozdních osmdesátých letech minulého století. Jako první vědec ze západní polokoule je mohla prozkoumat Jeannine Davis-Kimballová, expertka na eurasijské nomády. Přestože však o nich psala do odborných časopisů, dlouho byly spíš neznámé.
Sexuální výjevy jsou přitom nejen velmi staré, přinejmenším tři tisíce let, snad až čtyři tisíce, ale taky velmi nonkonformní. Vlastně zpochybňují, proč bychom měli současnému fluidnímu pohledu na gender říkat „moderní“, „progresivní“. Prastaré obrazy z jeskyně jsou jím totiž prostoupeny.
Muži, ženy a ženy s penisy
Obrazy pokrývají skoro tři čtvereční metry a zachycují na sto lidských postaviček. Některé jsou velké jen pár centimetrů, jiné až sto osmdesát, líčí server Pri.org. Devis-Kimballová rozčlenila výjevy do osmi scén, autorka Mary Mycio v magazínu Slate do čtyř. V každém případě zachycují kopulace i rituální výjevy oslavující plodnost a plození, mezi nimi jsou roztroušeni masturbující muži, diváci, plující hlavy, zvířata jako točící se psi a statické kočky a zvířecí oběti. A orgie. A postavy, které naznačují, že tradiční, jasné, zřejmé rozdělení na muže a ženy nebylo ani před tisíci let až tak tradiční.
Všechny osoby jsou vyobrazeny v téže póze: paže mají nahoru, ohnuté v loktech. Pravá ruka ukazuje nahoru, na nebe, levá opačným směrem, k zemi. Vědci přitom mají za to, že dokážou postavy rozlišit. Ty větší, dokonce v nadživotních rozměrech, symbolizují ženy, mají stylizovaná trojúhelníková těla, tlustší stehna, kuželové pokrývky hlavy s ozdobami, někdy naznačené účesy. Triangulární těla mají i kresby mužů, jsou ovšem mnohem menších postav, mají kulaté hlavy bez vlasů, nohy spíš jako proutky a jsou ityfalické, jak archeologie říká postavám s penisy v erekci.
Kromě nich je však na stěnách jeskyně též třetí soubor figur, v nichž se mužské a ženské prvky kombinují. I ony mají obří vztyčené penisy, ale ženské účesy, ozdoby na hrudi, někdy masky. Mezi symbolickými výjevy o plodnosti a plození představují transgenderový nebo hermafroditní prvek. Též mohou zosobňovat šamany nebo bytosti o dvou duších, ženské i mužské.
Hermafrodité, kopulace a novorozeňata
Scény, v nichž se postavy nacházejí, jsou víc než výmluvné. Na jedné jsou muži a ženy v šíleném tanci kolem ženské postavy s penisem v erekci, která se zjevně chystá kopulovat s malou ženskou figurou s explicitní vulvou. Jiná ženská postava se vztyčeným penisem a opičí maskou má zjevně před sexem s další malou ženou bez naznačené tváře. Opodál jsou dvě obří ženské postavy, tak velké a v takových pozicích, že se zdá, že celý rituál řídí. Vyobrazení doplňují zvířata, kolem nichž jsou luky a šípy, a lidské hlavy bez těl.
Další výjev není o nic méně sexuálně explicitní. Najdeme na něm tančící mužskou a ženskou postavu, obě s penisy v erekci. Jiná mužská postava objímá dalšího muže. A opodál samotný muž masturbuje, zdá se. Z penisu mu přitom pochoduje zástup novorozeňat. Na vyobrazení není žádná ryze a zjevně ženská postava, ženské by snad mohly být plující figury v horní části scenérie.
Jiný výstup zachycuje devět obrovských žen tančících v kruhu se dvěma menšími muži. Po straně stojí nachýleně ženská postava se vztyčeným penisem. Obraz doplňuje něco, co vypadá jako dva bojující hřebci.
Davy novorozeňat vzdávají hold plodnosti a zachování rodu i na posledním uceleném výjevu. Vycházejí z pochvy ženy, zatímco s ní kopuluje simultánně mužská a ženská postava s penisem. Opodál čekají, až na ně přijde řada, další tři muži se vztyčenými pohlavními údy. Jiná figura má penis delší, než je ona sama, míří jím na velkou osamocenou ženu, která stojí před ležícím ženským tělem bez tváře. Tato položená ženská postava je jedinou, která má ruce svěšené u země, podle interpretů to naznačuje smrt při rituální oběti.
Kromě těchto čtyř ústředních vyobrazení stěny zaznamenávají mužská a ženská těla s vícero hlavami, další ženské tělo s velmi dlouhým penisem nebo psy.
Jeskynní porno, mumie a politika
Specifickou otázkou je, kdo tak náročné výjevy vlastně namaloval. Oficiální postoj čínské vlády totiž říká, že historicky nejstarší skupinou, která Sin-ťiang obývala, jsou čínští Hanové. Jenže namalované figury mají dlouhé nosy, tenké rty, znaky typické pro kavkazské tváře. A co víc, trojúhelníkové postavy s pažemi v pozicích, jaké mají postavy z jeskyně, a symboly psů jsou typické pro vyobrazení na nádobách z doby měděné z území dnešní Ukrajiny.
Jeannine Davis-Kimballová přitom upozorňuje, že petroglyfy museli vytvořit usazení lidé, ne nomádi, starodávné umělecké dílo totiž zřejmě vznikalo v průběhu staletí. Autory by tak mohli být lidé, kteří byli v oblasti trvale usazeni v době bronzové, víc než tisíc let před naším letopočtem. A o nich leccos víme díky mumiím, do nichž zakonzervovala jejich pohřbená těla solná poušť v oblasti Xiaohe.
Z hrobů jich byly vytaženy stovky, dobře zachovaných je na třicet. Genetické studie popřely, že by patřily k Hanům, ovšem vyloučily též, že by to byli Ujgurové, což usnadnilo cestu pro další výzkum. Kdyby totiž mumie potvrdila ujgurské historické kořeny, a tedy i nárok na Sin-ťiang, představovalo by to pro čínský stát velký problém.
Mužské mumie však nesly stopy západního původu, ženské jak západního, tak východního. Podle vědců to byly jezdecké skupiny, které s koni, dobytkem, ovcemi i velbloudy putovaly z východní Evropy na Altaj do Asie, asi 3 500 let před naším letopočtem. Usadily se na místě obklíčeném horami Ťan-šan z jedné a pouští Taklamakan z druhé strany. Ve velmi nepřátelské, nehostinné oblasti, kde bylo přežití velmi nejisté.
To s sebou podle expertů neslo vysokou úmrtnost nemluvňat a dětí. A to může vysvětlovat vysoké postavení a roli, kterou přiznávali ženám jako rodičkám, ale též sexu, plození. A není to vidět pouze na jeskynní malbách, ale i na pohřebišti, kde se mumie našly. Naleziště známé jako SRC5 je podle Viktora Malika, profesora Pensylvánské univerzity, poseto vyobrazeními a symboly penisů a vulv.
„Taková zjevná, všeprostupující pozornost k pohlavnímu rozmnožování je je pro pohřebiště extrémně vzácná,“ cituje Malika server Internaitonal Business Times. A nejen to, téměř všechny mumie měly na hlavě kuželovité klobouky z plsti, ženy je měly vyšperkované tenkými ozdobami. Právě jako na jeskynních malbách.
Vědci se tedy snaží potvrdit domněnku, že pohřebiště a jeskynní malby spolu souvisejí. Jejich úkolem je též rozklíčovat jednotlivé výjevy na petroglyfech, odhalit, co znamenají různé velikosti žen i přítomnost hermafroditů. Případně prověřit alternativní interpretaci, podle níž byly penisy ženským postavám dokresleny později, aby obrazy daly do souladu s přechodem od matriarchátu k patriarchální společnosti.
