Vědci odkryli 2 500 let starý důkaz existence piva, našli ho v Iráku

aktualizováno 
Pijeme ho celá celá tisíciletí. Věděli jsme to už dlouho, ale ponejvíc z psaných pramenů. Díky nové technice teď archeologové objevili v severním Iráku zbytky piva staré 2 500 let. A pokoušejí se podle jejich složení nápoj znovu vyrobit.

Proces výroby piva v Egyptě: muži vlevo vymačkávají zákvas, poté se nápoj dává do nádob. Muž napravo s destičkou lahve počítá. | foto: commons.wikimedia.org/BrokenSphereCreative Commons

O tom, že Mezopotámie pivo znala, víme ze starých kreseb a z písemných odkazů. O nápoji mluví například Epos o Gilgamešovi, která vznikl zhruba
2 500 let před naším letopočtem. Divokého muže Enkidu v něm přiměje opustit lesy a vstoupit do civilizace právě to, že okusí kromě chleba též pivo. Sumérský Hymnus k Ninkasi z období asi 1 800 let před naším letopočtem je poté rovnou věnován patronce piva.

Fotogalerie

Máme i velmi starý fyzický doklad existence piva z ječmene. Přinesla ho laboratoř Patricka McGoverna z University of Pennsylvania, když nalezla stopu vedlejšího produktu z jeho výroby na džbánku z íránského archeologického naleziště z období mezi 3 400 až 3 000 let před naším letopočtem.

Aktuální studie vedená Claudií Glatzovou a Elsou Perruchiniovou však přinesla mnohem a přesvědčivější důkaz. Výzkumníci se k němu dostali originálním přístupem. Našli zbytky piva ve džbánech a pohárech. To se v případě tak starodávné historie nikdy nepovedlo.

Laboratoř na místě a nová technologie

Jejich práce vychází z výzkumu ohledně expanze Babylónské říše do oblasti řeky Dijála v Iráku. Archeologové ze zkoumání vytěžili řadu nádob a autorky studie publikované v magazínu Journal of Archaeological Science si položily zvídavou otázku: co v oněch nádobách bylo? Co z nich lidé pili a jedli?

Jenže když se do zkoumání nalezených předmětů pustily postaru v laboratoři, výsledky byly příliš matoucí, než aby se daly použít. To proto, že artefakty prošly mnoha rukama, které je kontaminovaly moderními látkami, například ze slunečních krémů.

Proto se Glatzová a Perruchiniová rozhodly přivézt laboratoř k nalezištím, aby se mohly nalezené nádoby zkoumat bezprostředně. A kromě toho použily novou techniku, která se dosud v archeologii neaplikovala, plynovou chromatografii. Ta se, jak připomíná server The Drink Business, používá například pro detekci látky zvané trichloroanisol ve víně.

Autorky studie se onou metodou rozhodly prověřit nalezené archeologické kořisti úmyslně. Pomohla jim oddělit samotné původní zbytky obsahu hliněných nádob od okolní půdy i případných moderních nečistot. Mohly se tak zaměřit „pouze na archeologicky významné složky“. Ty poté porovnaly se vzorky moderního piva – a zjistily, že se shodují.

Nástup individuálního popíjení

Jejich zjištění vypovídá i o přeměně kulturních tradic pití. Kresby ze třetího tisíciletí před naším letopočtem totiž zachycují velké společné nádoby, z nichž upíjejí členové komunity slaměnými brčky.

Výzkum Glatzové a Perruchiniové, který odhalil zbytky piva v číších a džbáncích, naznačuje, že již o tisíc let později společnost přešla na individuální pití piva.

„Máme před sebou explozi velmi odlišných pohárů pro pití,“ cituje Glatzovou server The Smithsonian.com. A slovo dává i archeoložce Mare Horowitzové ze State University of New York, podle níž nálezy malých číších na pivo svědčí o společenském procesu i o tom, že nádoby byly známkou sociálního statusu a moci.

Glatzová dodává, že v Mezopotámii bylo pivo důležitou potravou. Sladování prospívalo trvanlivosti a fermentace zvyšovala nutriční hodnotu. Ani tak však pivo nevydrželo příliš dlouho. „Mezopotámci pili pivo nepřetržitě,“ dodává Glatzová. Pil ho každý, ale rovněž mělo společenský význam v rituálních praktikách. Mezopotámskou identitu definovalo v mnoha ohledech.

Nyní se Perruchiniová a Glatzová pokoušejí starodávné pivo zrekonstruovat. Vycházejí jednak z receptury, kterou nám nechal Hymnus o Ninkasi, jednak z vlastní analýzy vzorků. Hledají ingredience, které jim jsou podobné. Zatím bez úspěchu. Všechna dosavadní „piva“, která vytvořily, páchla tak příšerně, že si je nedovolily ani ochutnat.

Úspěch jejich výzkumné metody však popřít nelze. „Byly schopné změnit ony džbány na zlatý informační důl. Zdá se, že se jim povedlo něco, o čem jsme všichni snili,“ oceňuje archeoložka Horowitzová.

Augusta McMahonová z University of Cambridge navíc přiznává, že mnozí archeologové nejsou vždy opatrní při zacházení s nalezenými předměty. Právě proto by práce Glatzové a Perruchiniové mohla více pootevřít dveře do zkoumání historie.

Autoři:

Nejčtenější

Mával jsem mačetou a uvěřil na vúdú, říká český dědic trůnu v Nigérii

Vymoci si v Nigérii postavení a reputaci nebylo snadné ani pro královského...

Tátou kluka z Bruntálu byl nigerijský král. Poprvé se viděli, když bylo Obonetu Ubamovi 15 let. Po otcově smrti se...

Chceme víc sexu, říkají muži i ženy. Milostný život je přitom na ústupu

Toužíme po něm, ale schází nám. Podle výzkumů nás moderní život připravuje o...

Užíváme si méně sexu. A schází nám. Přes padesát procent žen a více než šedesát procent mužů by ho rádo mělo častěji,...

Univerzita pro prostitutky i klauny. Bizarní školy lákají zástupy studentů

Kvalifikace se vyplatí pro práci prostitutek i klaunů, první vzdělává škola ve...

Bizarní, ale prosperující. Studovat můžete na klauny, vzdělávat se lze také v oboru prodejné lásky i v umění přípravy...

OBRAZEM: Tady všude jsem byla mrtvola. Britka fotí anti-selfie

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají...

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají anti-selfie britské umělkyně Stephanie...

VIDEO: Má smysl třídit i plechovky? Toto se s nimi děje

Reportér Matěj Smlsal si zkusil práci třídiče. Úkolem je vyhazovat vše, co není...

Ke klasickým kontejnerům na tříděný odpad se postupně přidávají i šedé. Do nich mají lidé házet kovové obaly, mimo jiné...

Další z rubriky

Kalendář Pirelli 2020 fotí poprvé Ital. Ve Veroně Romea a Julie

Roversiho snímky jsou křehké, s nádechem tajemství.

Proslavil se intimními, tajuplnými, nadčasovými fotografiemi, které spojují realismus s iluzí, prostý obraz s magií....

Hrdinové beze zbraní. Pacifista vynesl zpod palby desítky raněných

Desmond Thomas Doss byl neukázněný voják. Zachránil však spoustu životů.

I když v ruce nikdy nedrželi zbraň, prokázali v bitevní vřavě tolik odvahy, že si vysloužili nejvyšší vojenská...

Ve válce o pštrosy bojovali jihoafričtí agenti i kovbojové z Ameriky

Pštrosí peří bylo cenným artiklem, Jižní Afrika si proto na něj chtěla udržet...

Byla to neskutečná mela. Na území francouzského Súdánu operovali dobrodruzi vyslaní jihoafrickou vládou a tamními...

Najdete na iDNES.cz