Celé to může vypadat jako trochu směšný, potrhlý a rozmařilý experiment vědců, kteří v Africe nemají nic zásadního na práci. Malovat oči na kravskou zadnici! Je to však pokus rozřešit problém, který Afriku trápí, konflikt mezi chovateli dobytka a divokou přírodou.
Predátoři jako lvi nebo leopardi totiž nerozlišují mezi volně žijící kořistí například v podobě antilop a farmáři chovaným dobytkem. Proto jsou zase terčem chovatelů, kteří je střílí nebo tráví. A to vede nejen k jejich vybíjení, ale i k tragickým následkům pro ekosystém, v němž hrají predátoři důležitou roli, jak připomíná například projekt Global Trophic Cascades Program. A bez minusů není ani ohrazování lvů do oplocených pozemků, jak shledala například studie z roku 2013.
Proto je urgentně třeba usilovat o alternativní a účinné nesmrtící cesty, jak chránit jak dobytek, tak divoké velké masožravce, vysvětlují na serveru The Conversation autoři studie Neil R Jordan, Cameron Radford a Tracey Rogersová.
Velké oči odrazují
A nezastírají, že nápad pro onu alternativu našli docela jednoduše. „Mnohé velké kočky, včetně lvů, leopardů a tygrů, loví tak, že přepadávají ze zálohy. To znamená, že sázejí na sledování své kořisti a následný moment překvapení. V některých případech to vede k tomu, že když jsou svou potenciální kořistí spatřeni, lovu se vzdají,“ konstatují.
Jak důležitý moment zaskočení je, potvrdil například výzkum Curta Busse z roku 2016. Neila R Jordana však inspiroval jeho vlastní zážitek z Botswany, když sledoval lva, který se užuž chystal zaútočit na impalu. „Lvi opravdu přepadají ze zálohy, plíží se k oběti, dostanou se poblíž a vyskočí, aniž by je předtím viděla. Jenže v tomto případě impala lva postřehla. A když to lev zaznamenal, lov vzdal,“ popsal zkušenost Jordan serveru UNSW Newsroom.
V deltě řeky Okavango v Botswaně se proto rozhodl s kolegy vyzkoušet, zda onen reflex není možné využít na ochranu dobytka. A následně tak farmářům vzít důvod k vybíjení velkých kočkovitých šelem. A šlo především o lvy. Jak autoři vysvětlují, právě král zvířat se podílí na zabíjení chovaného dobytka největší měrou.
Ke svému přece jen trochu netradičnímu a dětinsky vyhlížejícímu pokusu dostali shovívavý souhlas od majitelů hned čtrnácti stád, která měla zkušenosti se lvími útoky. Během čtyř let, po něž pokus trval, se tak vědecký tým dostal k celkem 2 061 kusu dobytka.
A ráz vědeckého experimentu byl velmi prostý. Než farmáři svůj dobytek pustili ráno na pastvu, namalovali vědci vždy třetině stáda na zadnice velké otevřené oči, třetině vyvedli na zadky křížek a zbylou ponechali bez „make-upu“, pro kontrolu. Celkem autoři pokusu spáchali devětačtyřicet malířských misí. Každý pokus trval čtyřiadvacet hodin.
A jakkoli prostá se vědecká úvaha, která stála na začátku pokusů, jevila, zdá se, že byla experimenty ověřena. Zřící oči na zadnici dobytek chránily. Z celkem 683 kusů dobytka, jimž vědci opatřili oči i vzadu, nezabili lvi ani jeden. Z 835 nijak neoznačených kusů padlo lvím útokům za oběť patnáct. Ovšem jako ochrana zřejmě fungovaly i křížky, z 543 lvi skolili jen čtyři. „Naznačuje to, že i pouhé křížky jsou lepší než vůbec nic, a to bylo neočekávané,“ líčí autoři.
Nezastírají však, že závěry jejich studie, která vyšla v magazínu Communications Biology, jsou pionýrské obecně. „Podle našich vědomostí je náš výzkum prvním, který odhalil, že oči mohou odrazovat velké savce – predátory,“ konstatují.
Oči pořád s otazníky
Pokud by ona prostá metoda dokázala eliminovat zabíjení velkých koček, navzdory svému velmi dětinskému provedení by predátorům i celému ekosystému velmi posloužila. Jak totiž uvádí server Big Think, lví populace se v Africe zmenšuje. Zatímco v devadesátých letech minulého století tam žilo více než sto tisíc kusů vládce zvířecí říše, dnes se odhady pohybují mezi 23 a 39 tisícovkami.
Metoda zřících očí by dala farmářům efektivní a velmi jednoduchou a lacinou ochranu jejich stád.
Věc má však několik háčků, jak sami autoři studie přiznávají. Zaprvé, pokusná stáda vždy zahrnovala i třetinu nijak neoznačených kusů. Ty vlastně představovaly „obětní beránky“. Jenže jak by se k situaci lvi postavili, kdyby jim neoznačené oběti vědci tak trochu nepodstrčili?
Druhá námitka se nabízí sama. Pokud by se odteď lvi setkávali pouze s dobytkem s očima i vzadu, nepřivykli by nakonec? Nedošlo by jim, že je to jen laciný farmářský trik, a nelovili by po čase krávy se čtyřma očima stejně bezostyšně jako jejich předchůdkyně předtím? Nesmějme se však, toto je problém všech nesmrtících metod, jak lvy od útoků na chovaná stáda odradit. Fungují jen po jistou dobu.
