Dobrý den,
zajímal by mě váš názor na problém, který máme s manželkou už několik měsíců. Začnu od začátku. Je mi třicet čtyři let, manželce třicet jedna a máme spolu dvě děti, čtyřleté a dvouleté. Manželé jsme tři roky, předtím jsme spolu dva roky chodili, takže se známe už docela dlouho. I když náš první syn nebyl úplně plánovaný, jsem přesvědčený, že se k sobě docela hodíme.
Problém je v tom, že se posledních několik měsíců stále jen hádáme. Nedokážu říct, kdy a proč se to zlomilo, ale naše hádky jsou stále častější a intenzivnější. A k vyprovokování už nám stačí jen úplné maličkosti. Například včera jsme se pohádali kvůli tomu, že jsem přinesl z obchodu jiný druh rohlíků, než mi manželka přikázala.
I když nás to oba ničí a unavuje, nějak z toho bludného kruhu neumíme vystoupit. Upřímně, nemůžu ani říct, že by na tom jeden z nás dvou nesl větší vinu, protože hádky tak nějak vyplynou ze situace. I když je mi občas jasné, že jde o prkotinu, beru to už ve chvíli, kdy na manželku startuju, jako jakýsi druh pomsty za předchozí hádky, které zase vyprovokovala ona. Lezeme si zkrátka na nervy i maličkostmi a dokážeme si tím otrávit celý den.
Už jsme to spolu zkoušeli několikrát i probírat a vždycky se shodneme, že to za to nestojí, že si na to budeme dávat pozor, ale uplyne pár dní a jsme tam, kde jsme byli. Začínám přemýšlet o tom, jestli pro nás dva ještě vůbec existuje nějaké východisko.
David
Davide,
děkujeme vám za dotaz. Z vašeho dopisu je jasně patrná touha nastalou situaci nějak konstruktivně řešit a najít východisko. To je velmi dobrý základ, jehož by bylo na místě se držet: není potřeba přemýšlet hned o ukončení vztahu, který doposud úspěšně fungoval. Z vámi poskytnutých informací bohužel nelze usuzovat, proč k této nepříjemné situaci došlo, ale spouštěčem nemusí být nutně jeden podnět. Stejně tak může jít o důsledek nahromaděného stresu, dílčích nevyřešených problémů nebo jednoduše jen únavy, která se čas od času objevuje v každém partnerském vztahu.
Ve vašem případě je velmi pozitivní, že nastalé problémy chcete řešit oba dva. Nedávejte si však předsevzetí, že už se nikdy víc nepohádáte. Je velmi nepravděpodobné, že by se vám to podařilo splnit a jen byste tak znásobili výčitky svědomí po další hádce.
Místo toho můžete vyzkoušet naprosto opačnou variantu: dejte svým hádkám absurdní rozměr. Vyhraďte si každý den hodinu pro sebe, kdy se budete jen a pouze hádat. Musí jít o přesně stanovený čas, například od osmi do devíti hodin večer, a hádka musí mít jasný průběh. Domluvte se například na tom, že každý smí mluvit jen dvě minuty a pak musí zase dvě minuty poslouchat argumenty toho druhého. Buďte důslední a čas si odměřujte přesně. Také si zakažte hádat se mimo tento vyhrazený čas.
Všechny konflikty, křivdy a výtky si celý den zapisujte nebo pamatujte a smíte s nimi "vyrukovat" až v určenou dobu hádek. Hádka musí mít jasné téma, které si předem zapíšete na papír a od něhož se nesmíte odchýlit. Teprve až oba uznáte, že je toto téma uzavřeno, můžete přejít na jinou hádku.
Stejné je to s časem. Zpočátku se hádejte důsledně každý den hodinu, teprve až se oba shodnete na tom, že už se vám několikrát nepodařilo onu "hádací" hodinu vyplnit, můžete si ubrat patnáct minut a hádat se denně jen tři čtvrtě hodiny.
Princip této metody je zřejmý. Nejspíš bude oběma z vás připadat tato situace absurdní, trapná a nepříjemná.Budete mít navíc celý den na přemýšlení o tom, zda vám ten který problém stojí za to, abyste se o něm večer strukturovaně a podle pravidel pohádali. Umělé přesycení hádkami by vás mělo dovést k tomu, že se intenzita a frekvence vašich konfliktů bude postupně zmenšovat. Možná se už za několik dnů zmenší vaše hodina hádek jen na čtvrt hodiny, možná k tomu budete potřebovat delší časový úsek. V ideální situaci zmizí časem nutnost strukturovaných a nucených hádek úplně.
poradnaSvé otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz, zodpovíme je ve spolupráci s odborníky. |
