Stojí za ním Internetový institut Oxfordské univerzity a jeho autoritu dokladuje působivý rozsah. Je založený na studiu 150 tisícovek heterosexuálních profilů a komunikačních dat za deset let, která vědci získali z on-line seznamky eHarmony.
Závěry oxfordské analýzy jsou přitom jasné. Ženy mnohem spíš oslovují muži, kteří na stupnici od jedné do deseti ohodnotili svou přitažlivost číslem pět. Sebevědomí pánové, kteří se pasovali na deset pomyslných hvězdiček, tak úspěšní nebyli.
Jeden z autorů studie Taha Yasseri, dokonce nabízí vysvětlení, proč pánové přesvědčení o své přitažlivosti u žen nevyhrávají. Zaprvé jejich sebevědomé sebehodnocení napovídá o aspektech jejich osobnosti, které ženy neosloví. Ale především deset bodů z deseti dokáže jednoduše zastrašit. Taková informace dopředu varuje, že dotyčný je zkrátka nedosažitelný. Ale nejen to.
„Souvisí to i se sebehodnocením osoby, která si profil čte,“ uvedl listu The Telegraph Yasseri, „může si totiž říkat: Já tak dobře nevypadám, a pokud si vyberu někoho, kdo vypadá mnohem lépe, mohu s tím mít problémy, mohu se například strachovat o partnerovu věrnost.“
Pánové přitom mají k atraktivitě potenciálních partnerek docela jiný postoj, pro ně jsou ideálem ženy, které si na žebříčku přitažlivosti přisoudí číslo mezi osmičkou a devítkou.
Oxfordský výzkum je sice rozhodně nejrozmáchlejší, ovšem nikoli první, který upozornil na vtah žen k průměrné, normální, běžné přitažlivosti potenciálních partnerů. Na to, že pětka na stupnici od jedné do deseti je nejčastější ženskou preferencí, upozornil před rokem i výzkum společnosti YouGov.
Vysvětlení, které tehdy nabídla listu The Telegraph expertka na sex a vztahy Lucy Beresfordová, přitom ladí s Yasserio hypotézou: pokud vypadá ženin partner výjimečně dobře, nese to s sebou i jistou úzkost z potenciálního zástupu jiných žen, které jeho atraktivita může oslovit. Beresfordová však navíc dodává, že fyzická atraktivita není pro ženy tak podstatná jako pro muže.
„Muži chtějí vidět ženu téměř jako trofej, chtějí cítit, že se na ně lidé dívají a říkají si: Teda, musí to být fakt super chlap, když dokázal přivábit někoho tak atraktivního,“ soudí Beresfordová.
Konverzaci začínají muži
Vrátíme-li se zpět k oxfordskému výzkumu, zjistíme, že navzdory měnícím se společenským konvencím zahajují konverzaci stále častěji muži. Ba co víc, start je v jejich rukou ve stále rostoucí míře. V roce 2008 byla pravděpodobnost, že to bude muž, kdo odstartuje námluvy, vyšší o šest procent, než že to bude žena. O deset let později se náskok pánů zvýšil na 30 procent. „To je dosti skličující zjištění s ohledem na to, že stále víc seznamovacích aplikací umožňuje, aby konverzaci zahajovaly pouze ženy,“ upozorňuje server Refinery 29.
Postoje se však přece jen mění. Méně než v minulosti muže i ženy zajímá například to, jaký má potenciální partner či partnerka příjem nebo vzdělání.
Studii rovněž zajímalo, jaké proměnné ovlivňují „úspěch“, přesněji řečeno počet obdržených vzkazů. Ženy si pomohly, kdy se pyšnily charakteristikami jako „sportovní typ“, bodovaly i vlastnosti jako „romantická“ a „altruistická“. Minusové body naopak znamenala přiznání „úzkostlivosti“ a, opravdu, doznání, že se žena považuje za „chytrou“.
Vztah ke sportu na mužích oceňují i ženy. Kromě toho je zaujme i altruismus.
