Jeho doménou jsou želvy, chobotnice a korálové útesy s hejny podmořských ryb. Nyní dokumentarista, fotograf a potápěč Libor Špaček sleduje dopady civilizace a klimatické změny na podmořský svět. Představuje filmový projekt Escape to Pacific, který na pokračující vývoj upozorňuje. Co v oceánu způsobuje „želví sexmisi“ a jak si počínat, když vám potápěčskou masku stahuje chobotnice?
Váš projekt má informovat o následcích klimatické změny na podmořský život na korálových útesech. Jak jsou pod vodou tyto změny viditelné? Za ty roky, co se potápíme, se nedá přehlédnout, co se například děje s mořskými korály. Už několikrát se mi stalo, že když jsem se po pouhých dvou letech vrátil na to samé místo, vlivem změny teploty a kyselosti mořské vody se tam změnilo prostředí. Tam, kde byly koberce korálů, jsou bílé pláně – když totiž koráli odumřou, zbělají. A tohle se děje ve všech oceánech, na všech korálových útesech – ať je to na Mauriciu, Maledivách, nebo v Pacifiku. Koráli rostou zhruba o půl centimetru za rok, ale pak jich během několika týdnů nebo měsíců mizejí celé plochy.
Na Maledivách jsem potkal žraloka tygřího, na němž byla navléknuta kovová obruč, která se mu už zařezávala do kůže – evidentně s ní brázdil oceány už nějaký ten rok.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
