Spíte klidně?
Jo, vždycky jsem spal klidně.
To se divím. Po všem, co jste už natočil, vás má hodně lidí za hrdinu.
Mnozí mají pocit, že být investigativní novinář je cosi romantického, myslí si, že jsme něco jako neohrožení filmoví detektivové. Jenže my jsme v podstatě fekální vozy, které sbírají hnusy z celé společnosti, a vyklápíme je někam, kde by se jich měly ujmou orgány činné v trestní řízení. Ale ty se téhle špíny mnohdy neujímají, takže to celé dál pořádně smrdí. Na nás si lidi vzpomenou, když už nevědí kudy kam, když je zklamala policie i soudy. Dostávám maily, které začínají: „Už nevím, na koho se mám obrátit, tak se obracím na vás.“
Kajínkův vztah ke mně se změnil v averzi, stal jsem se nepřítelem.
