Potlačení opozice, kontrola hospodářství i znárodnění. Komunistický převrat přišel ještě dřív než v únoru 1948, jen se odehrával v kulisách právního státu, říká v rozhovoru pro časopis Téma uznávaný historik Jan Rychlík. Jaké by to bylo, kdyby po válce nedošlo k odsunu Němců a jak jejich vyhnání souvisí s únorovým pučem, píše i ve své knize Československo v období socialismu 1945–1989.
Váš tatínek Jan Rychlík byl známý muzikant a hudební skladatel. Spolu s Vlastimilem Hálou napsali třeba výtečnou hudbu k filmu Limonádový Joe aneb Koňská opera. Máte ten film rád? Samozřejmě. Dělal hudbu k celé řadě filmů. Třeba i k Hudbě z Marsu nebo k Cirkus bude!. Známý je i animovaný snímek Stvoření světa. Ale nejde jen o filmové plátno, kde asi zanechal nejhlubší stopu. Miloval jazz, napsal i hodně scénické hudby pro různá divadla. Mimochodem Limonádového Joea nikdy neviděl vcelku, pouze v nesestříhané podobě. Umřel v roce 1964, při dokončovací práci na něm. V hotelu Belvedere, když se tam po cestě do střižny na Barrandov stavil na oběd. Mně bylo tehdy devět let.
Mikrovlnnou troubu má dneska každý a pračku taky. Za první republiky ji neměl ani Masaryk na Hradě. Vždy budou lidé, kteří se budou vnímat jako chudí a na jiné budou pohlížet jako na bohaté.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
