Vojenská disciplína mi sedí, zjistil při běžeckém tréninku kardiak

  10:00aktualizováno  10:00
Červen byl měsícem tvrdé dřiny a nekompromisních momentů. Sečteno a podtrženo – 230 kilometrů v nohách. A co víc, žádné problémy, žádné zdravotní trable. A jedno zjištění navíc: naprosto mi vyhovuje lehce vojenský způsob tréninku.

Takhle v duu kardiak Marek a Honza, který v našem běžeckém seriálu přijal roli kancelářské krysy, v červnu příliš často nevyrazili. Prázdninové měsíce ale určitě přinesou změnu. | foto: Jiří ŠvorcXman.cz

Je to totiž jednoduché a jasné, tady je plán a ten koukej splnit. A já se toho držím, nedovolím si nic vynechávat, jedu vše, co mi trenér Vláďa Korbel napíše, nediskutuji. Zvláštní je, že mně tohle "tupé" plnění plánu přináší uspokojení, a to tak velké, že se mi z něho stává každodenní radost. Do armády ale vstoupit nehodlám, kardiaky beztak neberou.

Nabíhám kilometry po říčanských luzích a hájích a zjišťuji, že se čím dál víc pohybuji v místech, kde jsem si na procházkách při setkání s běžci dříve říkal: "Ty jo, tak daleko od Říčan, sem já nikdy nedoběhnu." A hle, jsem tady taky.

Popravdě ale musím přiznat, že většina delších tréninků, tedy nad dvacet kilometrů, je náročných. Tyhle vzdálenosti jsou prostě dlouhé, cítím, že mých vysněných 42,5 kilometru bude pěkná fuška. Říjen je sice ještě daleko, ale už začínám být lehce nervózní.

Běhejte s námi

Zúčastněte se běžeckého souboje "čtenáři Xman.cz vs. čtenářky OnaDnes.cz", který se koná v rámci přípravy na zářijový závod Nike Run Prague. Odměnou vám nebude jen dobrý pocit ze zdolání výzvy, ale i zajímavé ceny. Přečtěte si podrobnosti.

Na ty opravdu delší výběhy jsem si začal brát muziku a musím říct, že i když jsem to dříve nedělal, tak ji oceňuji. Je to skvělý přítel, který dokáže v nejtěžších chvílích pěkně nakopnout a pomoci mi přestat myslet na to, kolik "krutých" kilometrů je ještě přede mnou.

Úplně jsem začal milovat náhodné pořadí skladeb. Vždycky mě to něčím překvapí, normálně bych si přece po The Clash nepustil Radiohead a po nich Johnnyho Cashe nebo Smetanovu Vltavu. Pro někoho lehká patlanice, při delším běhu to ale hlavě pomáhá soustředit se na moment překvapení, co tam příště skočí za flák. Pokud jdu trénink do deseti kilometrů, zůstává hudba doma a na trať se mnou vyráží Ula, nejlepší fena evropského saňového psa na světě.

Stoupání dá zabrat.

Stoupání dá zabrat.

Ke konci měsíce mě také čekalo podrobnější vyšetření srdce u mé úžasné kardioložky. Vše vypadá v pořádku, jen se přišlo na trochu větší nedomykavost chlopně v pravé komoře, za což může, jak mi paní doktorka vysvětlila, sport. U zdravého člověka je to zcela normální jev, já však musím být opatrný. Snažím se a přesně dodržuji všechna doporučení. Jak poznamenala paní doktorka, je to na mně, je to můj život se vším všudy. A tak to je, já si rozhoduji co ano a co ne. Ale doufám, že s rozumem. Když zvažuji, jestli raději sedět doma a chodit na lehké procházky, nebo se pohybovat o něco rychleji, zvolím si druhou variantu.

V polovině měsíce jsme také rozjeli spolu s naší Onou běžecký souboj mezi muži a ženami. Jde o to, která skupina do 2. září naběhá víc kilometrů. Trpěl jsem lehkou nervozitou, kolik lidí se přihlásí, teď už ale vím, že to šlape skvěle. Všem, kteří se přidali, moc díky. Klobouk dolů před každým naběhaným kilometrem.

Nebyl jsem nejaktivnější. Eufemisticky řečeno

Jako na houpačce. Zatímco květen byl běhací, červen pracovní a lehací. Nechci se vymlouvat, ale problémy v práci a vůbec pracovní tempo mi vzaly veškerou energii na brzké ranní vstávání. I když samozřejmě vím, že tím víc jsem se měl ke vstávání přemlouvat. Povedlo se mi to pouze pětkrát. Ani to nebudu sčítat, kolik je to usmrkaných kilometrů. Alespoň si holky z Ony zase na chvilku oddechnou, než přijde drtivý červencový nášup kilometrů (viz soutěž muži vs. ženy).

Dobré je, že i na deseti kilometrech nerovinaté trati udržím bez problémů takové tempo, že celkový čas nepřesahuje 57 minut. Na trase jsou přitom stoupání i obtížný bahnitý terén. Přestože můj aktuální styl běhání nelze ani omylem označit za soustavný trénink, zlepšení to je. Navíc, stále platí, že pokud vyběhnu, tak s radostí. A o to mi jde. Nechci se stát profesionálním běžcem, chci být jako můj děda, který poslední Běchovice uběhl v osmdesáti. Začal běhat v pětatřiceti.

Když už se Honza k běhání dostal, bral to se vší vážností.

Když už se Honza k běhání dostal, bral to se vší vážností.

Běhání s Markem je stále stejně pohodové, i když všichni trenéři okolo nás říkají, že jako zdravý bych měl běhat úplně jinak (rychleji, s jinou maximální dálkou atd.). Z výše uvedených důvodů se toho nechci vzdát. Objevil se také nečekaný problém. Nevím, jestli to vyřeší vložky do bot, nebo to bude vyžadovat komplikovanější řešení, ale při běhu jednou nohou šmajdám.

Jan Kužník

Nejčtenější

Moje fantazie nejsou mládeži přístupné, říká MOgirl Mallghareth

„Že jsem lesba, jsem si poprvé uvědomila, když jsem se v dětství zamilovala do...

Vždy tušila, že je na holky, ani tak však nebylo přiznání jednoduché. „Dlouho jsem se mu bránila. Se svou přirozeností...

Tajemství nejbohatšího muže světa: Rockefellerův otec byl podvodník

Pěstoval si image muže čistých hodnot, jeho otec, který mu půjčil peníze do...

Svůj úspěch líčil jako příběh plný odříkání, píle. Jenže jeho kariéra obnášela též nemilosrdné potírání odborů, stávek,...

Velká Bertha obírala boháče ve vlacích. Stala se podvodnickou legendou

Dokázala využít i své korpulentní postavy. Vzbuzovala díky ní důvěru, protože...

Falešná jména, smyšlené tituly, především však skvostné řečnické schopnosti. Pohotové reakce, schopnost improvizovat. A...

I sexuální scény musí herci cvičit, nejen akční, říká trenérka

Film Život Adéle rozkrývá milostný vztah dvou dívek, hlavní role ztvárnily...

Jak se líbat, jak předstírat kopulaci, jak sadomasochistické praktiky a jak znásilnění. Hercům radí, hledá s nimi...

Bizarní bazar: indické tržiště s lodní veteší má na délku 11 kilometrů

Na každou loď se čeká s netrpělivostí, je cestou k obživě.

Svou poslední plavbu tu zakončily stovky lodí. Byly rozebrány na součástky a šrot a jejich vybavení slouží lidem dál. V...

Další z rubriky

VIDEO: Nikdy neseděl na koni a zamířil na rodeo. Takto dopadl

Premiéra umí bolet. Pro jízdu na koni to platí též.

Nahánění jalovic do ohrad, chytání telat do lasa. I to je k vidění na závodech ProRodeo Tour ve westernovém městečku...

Zabejčenost a síla. Díky tomu vyhráváme, říkají beachvolejbalistky

Oceňují na sobě profesionálnost, humor, bezprostřednost. A na písku to Barboře...

Pro popularizaci plážového volejbalu udělaly svými úspěchy hodně. Připomínají však, že jakkoli vypadá tento sport jako...

VIDEO: Formule 1 pro úředníky. Japonci závodí na kolečkových židlích

V Japonsku závodí v jízdě na kancelářských křeslech

Inspirací jim není nic méně dramatického než podniky Le Mans a Formule 1. A závody Isu-1 Grand Prix vzrušení rozhodně...

Najdete na iDNES.cz