Jan "Zajíc" Lásko patří k nejvýraznějším postavám extrémního kajaku ve světě. Rodák z Pardubic, který našel svůj druhý domov na Novém Zélandu, pomáhá ve vývoji nových závodních lodí firmy Bliss Stick a pravidelně se účastní závodů světového poháru.
V roce 2006 byl ústřední postavou expedice Alaknanda 2006, která měla za cíl sjet zdrojnici posvátné řeky Gangy. Plných 29 let se o to pokoušely týmy z celého světa, řeka však nakonec vzala na milost právě jeho výpravu.
O několik měsíců později se Honza zařadil mezi kajakářskou elitu, když projel obávaným kaňonem Tree Trunk Gorge na Novém Zélandu.
V roce 2007 překonal světový rekord na Huka Falls. Nebezpečný úsek sjel při průtoku 250 kubických metrů a prohlásil: "Podařilo se mi dosáhnout hranice, za kterou bych v tuto chvíli nechtěl jít."
Potvrzením jeho skvělých výkonů bylo nakonec i druhé místo na Outdoor Games v Interlakenu. V soutěži, kam dostává pozvání třicet nejlepších závodníků z celého světa.
Ale pořád nemá dost. Ochotně zvedá další a další hozené rukavice.
"Celkem na pohodu"
Naposled se vydal společně s Evou Fillovou a Tomášem a Pavlem Andrassiovými do Chille, kde strávili sedm týdnů v malebné krajině a na řekách, které jsou pro každého kajakáře hotovým rájem. Postupně navštívili oblast Pucon, sever Patagonie, kde sjížděli řeku Futaelfu, a nakonec zamířili na řeku Baker.
"Je to neuvěřitelně krásná země. Pro vodáka je zajímavá i tím, že každým rokem se díky sopečné činnosti toky řek neustále mění. Za dva roky už nemusíte narazit na stejné místo. Jen voda je stejná. Čistá, modrozelená a silná. Výborná nejen na kajak, ale i na rybaření," rozplývá se nad vzpomínkami Honza.
Vodopád Salto Del Nilahue byl jedním z plánovaných cílů výpravy. Průzkum trasy a úvahy nad nejlepší možnou cestou, jak ho zdolat, trvaly až do večera. Druhý den ráno byly připraveny kamery a kajakáři vyrazili na vodu.
"Samotný sjezd ale nebyl až tak těžký. Po krátkém hecování jsme to sjeli celkem na pohodu."
O to víc překvapí Honzovo přiznání, že má… strach z výšek.
"V lodi je to ale něco jiného. Předem tak úplně nevidím, co mě dole čeká. Důležité je dobře si najet na okraj, to rozhoduje nejvíc. Když potom padáte dolů, musíte si hlídat polohu těla, pořádně se přitisknout k lodi. Neuděláte-li to, může vám vodní hladina třeba vykloubit ruku."
A jak moc si cenní právě tohoto sjezdu?
"U nás pravděpodobně vyšší vodopád zatím nikdo nejel, ale myslím, že to, jak byl vysoký, až tak důležité není. Já si splnil jeden z dalších vodáckých snů. Je to neuvěřitelný pocit, sedět v lodi a letět dolů tak dlouho!"
Nejde jen o rekordy
Honza ale není tím milovníkem řek, jemuž by šlo pouze o posouvání hranic svých výkonů a o další a další zářezy do pádla. Na svých cestách se dívá s otevřenýma očima kolem sebe.
Dozvěděli jsme se, že celá Patagonie se může kvůli plánům chilské energetické společnosti drastickým způsobem změnit. Na několika významných tocích by měly vyrůst přehrady, které zásadním způsobem tvář krajiny nenapravitelně naruší.
Jen stavba přehrady na řece Rio Baker, která by měla začít ještě letos, může svou rozlohou zničit podstatnou část Patagonie, vysvětluje Honza, který s kamarády podepsal jednu z mnoha protestních petic.
"Pokud byste k protestům chtěli připojit i svůj hlas, navštivte stránku www.patagoniasinrepresas.cl (Patagonie bez přehrad), informace seženete i na adrese www.futafriends.org," dodává.
