Procházka v přírodě prospěje duši, ale i tělu.
Práce vydaná v magazínu British Journal of Sports Medicine se opírá o velkorysý vzorek, k dispozici měla data více než 72 tisíc lidí, poskytla je dlouhodobá studie UK Biobank. Mužům a ženám bylo od čtyřiceti do devětašedesáti let, průměrný věk byl jednašedesát let, osmapadesát procent tvořily ženy. Vědci po sedm dní monitorovali jejich pohyb akcelerometry, zjistili tedy, kolik kroků udělají a jakou porci času prosedí. Nebo proleží, dodejme.
Po sedmi letech se k respondentům a respondentkám autorský tým vrátil. Do výzkumu musel zanést přes 1 600 úmrtí a téměř 6 200 kardiovaskulárních příhod jako infarkt nebo mrtvice. Především ho však zajímalo, jaká byla souvislost mezi těmito zjištěními a počtem kroků, které muži a ženy zdolali.
Autorský kolektiv totiž podotýká, že o tom, že je vyšší denní skóre kroků spojeno s nižší mírou kardiovaskulárních poruch a úmrtí, se vědělo již dlouho. Potvrdilo to mnoho předchozích studií. Stejně tak mnoho dřívějších výzkumů odsoudilo sedavý životní anebo pracovní styl.
Jenže jak poukazuje list The Guardian, žádná vědecká práce se nepokusila kvantifikovat, jaký denní počet kroků dokáže být ochranou právě před kardiovaskulárními problémy nebo předčasnou smrtí. Autoři aktuální studie to pod vedením Martthewa N. Ahmadiho z Univerzity v Sydney udělali.
Zjistili, že mediánový počet kroků, který účastníci a účastnice výzkumu denně urazili, byl 6 222. Nejméně zdolali 2 200 kroků, to odpovídalo pěti procentům nejméně fyzicky aktivních.
Tyto údaje vzali jako referenční body pro ohodnocení vlivu počtu kroků na zkoumaná zdravotní hlediska, vysvětluje server Medical News Today. A došlo i na mytický milník deseti tisíc kroků.
Deset tisíc kroků: nakonec opět ve hře
Kroky přesně odměřují výzkumníci, vy nemusíte. Prostě jen často choďte, ideálně svižněji.
Respondenti a respondentky seděli, podle mediánu, 10,6 hodiny denně. Za vysokou hladinu proseděných hodin považovala studie cokoli nad 10,5 hodiny. Důležité je, že práce zjistila, že s nižším rizikem kardiovaskulárních problémů anebo předčasného úmrtí souvisí jakýkoli denní počet kroků nad oněch 2 200. A to bez ohledu na celkový proseděný čas.
Přirozeně však platilo, že víc kroků šlo ruku v ruce s vyššími zdravotními benefity. Podstatné snížení rizika kardiovaskulárních chorob anebo předčasného úmrtí autorský tým přiznal až počtu čtyři tisíce až 4 500 kroků denně.
Za optimální pro snížení nebezpečí kardiovaskulárních chorob poté výzkum vyhlásil devět až deset tisíc kroků denně, míra snížení rizika u oněch výkonů dosáhla přinejmenším jednadvacet procent. V případě umenšení nebezpečí předčasné smrti se jako nejefektivnější prokázal počet mezi devíti tisíci a 10 500 kroky denně, riziko snižoval o devětatřicet procent – a nebezpečí mrtvice nebo infarktu o pětinu, shrnuje server Wion News.
Do výsledků se tedy dostala cifra deseti tisíc kroků denně. Má krkolomnou historii, po mnoha letech, kdy se tradovala a kdy defilovala v pomůckách pro fitness jako magický, optimální milník, se začalo poukazovat na fakt, že její renomé stojí na vodě. Používat ji totiž začal v roce 1964 japonský výrobce sportovního krokoměru Yamasa Tokei. Došel k ní… prostě jen tak, číslovka se zdála atraktivně zaokrouhlená. Následné studie, které se prospěšnosti chůze věnovaly, docházely k jiným hodnotám.
Australská studie dopřává desetitisícové výzvě jistou satisfakci, bez pochyb však není ani ona.
Jakýkoli krok navíc jde dobrým směrem
Čím víc chodíte, tím méně trýzníte tělo sezením, logika je prostá – a už tento fakt prospívá.
Je obtěžkaná potíží, kterou sdílí obdobné studie obvykle. Nemůže doložit příčinný vztah mezi počtem kroků a zdravotními benefity, jen souvislost. Měření navíc trvala jen sedm dní, onen týden mohl být pro účastníky a účastnice pokusu nestandardní, to mohlo výsledky vychýlit.
Mnohahodinové sezení je zkáza. Lék však existuje, říká velká studie |
Autorský tým si přesto myslí, že limity jeho práce vyváží objemný počet mužů a žen, které zkoumala, a dostatečně dlouhý odstup kontrolního výzkumu. Sází na to i Julie Wardová z British Heart Foundation. „Všechny tyto nadějné nové studie ukazují, že každý krok směrem k deseti tisícům denně se počítá, jde-li o snížení rizika předčasné smrti nebo srdečních poruch. I nízké úrovně aktivity mohou redukovat nebezpečí mrtvic,“ uvedla listu The Guardian.
Specialista na preventivní medicínu a životní styl David Katz poté pro server CNN podotkl, že věc je prostá: „Čím víc člověk tráví času chůzí, tím méně mu zbývá na sezení, a opačně. Ti, kteří ujdou nejvíc kroků, jednoduše prosedí nejméně – a prospěch mají z obojího. Naopak ti, kdo stráví nejvíc času sezením, musejí snášet špatné následky jak dlouhého vysedávání, tak nedostatku pohybu.
