Výzkum, jehož shrnutí vyšlo v magazínu JAMA Cardiology, respondenty a respondentky sledoval po dlouhou dobu, v průměru jedenáct let. Byl geograficky rozkročený, Čínská akademie lékařských věd v Pekingu obsáhla data z jednadvaceti zemí. Potvrzení, která přináší, mají proto autoritativní hodnotu.
„Její základním poselstvím je: omezujte dobu, po níž sedíte,“ shrnuje jeden z autorů Scott Lear na webu Simon Fraser University. Jenže hned dodává, že výsledky zkoumání přinášejí ještě jedno doporučení: „Když už tolik sedět musíte, věnujte po zbytek dne více prostoru cvičení.“ Negativní následky sedavého životního stylu totiž aktivita vyruší.
Chudé země na sezení doplácejí víc
„V případě lidí, kteří seděli více než čtyři hodiny denně, snížilo nahrazení půl hodiny sezení půl hodinou fyzické aktivity nebezpečí o dvě procenta,“ dodal Lear. Vysvětlil, že bez překvapení je zjištění, že nejvyšší riziko předčasného úmrtí, dosahovalo padesáti procent, nesou lidé, kteří nejvíc času proseděli a zároveň se nejvíc vyhýbali cvičení. Ti, kdo sice byli na špici žebříčku v sezení, ale též ve fyzické aktivitě, měli riziko podstatně nižší, kolem sedmnácti procent.
Pokud se cvičení nezapočítávalo, obnášelo čtyř až osmihodinové sezení denně vyšší riziko předčasného úmrtí a srdečních chorob o dvanáct až třináct procent. Osmihodinové sezení nebezpečí vystřelilo na dvacet procent.
„Naše práce zjistila, že spojení sezení a neaktivity se podílí na 8,8 procent všech úmrtí,“ cituje autory server The Jerusalem Post. Je to výsledek, který se blíží podílu kouření, to se na úmrtích vpisuje 10,6 procenta.
Kromě toho však studie odhalila, že krutější následky má sedavý způsob života na obyvatele chudých zemí, poznamenává server Science Alert. Proč tomu tak je? Protože v bohatých zemích jsou sedavá zaměstnání obvykle spojena s vyšší mzdou, a tedy s lepším přístupem ke zdravotní péči, s větší časovou dostupností cvičení. Roli jistě hraje i fakt, že v chudých zemích vězní zaměstnance v sedavých zaměstnáních delší pracovní doba.
