Chce také zvýšit počet obyvatel města a oprašuje baťovskou myšlenku na vytvoření Velkého Zlína.
„Jako problém vidíme to, že radnice při investičních projektech neřeší komplexně nejen celý Zlín, ale ani jeho centrum. Považujeme za potřebné rozšířit řešení minimálně na širší centrum, aby v něm vše dohromady dávalo smysl,“ řekl lídr kandidátky a opoziční zastupitel Čestmír Vančura.
Můžete uvést konkrétní příklad, kde tomu tak nemusí být?
Například kvůli plánované zástavbě pod sportovní halou přibudou v sousední Březnické ulici v kombinaci s novým parkovištěm stovky aut, ačkoli je už dnes hodně dopravně zatížená. Měli bychom mít představu o tom, jestli je to zejména ve špičkách řešitelné existujícím způsobem. Negativně to může ovlivnit i sousední čtvrť Letná. Nemáme jistotu, že jsou tyto věci komplexně domyšleny.
Zástavba deseti domy, v nichž mají být hlavně byty a kanceláře, vzešla z architektonické soutěže. Chtěli byste její výsledek ještě změnit?
Bude záležet na našem postavení po volbách a na tom, jak moc je záměr rozpracovaný. Chtěli bychom prověřit jeho racionalitu. Nehledali bychom jenom jeho silné stránky, ale také slabá místa, která by mohla vést ke kolizím, v dopravě i funkci území.
Je podle vás v centru Zlína něco, co by tam být nemělo?
Zajímá nás, jak to bude s parkem Svobody, zámkem a budovou bývalého soudu. Radnice uvažuje o tom, že by v budově bývalého soudu byly hlavně kanceláře. Nejsem toho příznivcem, protože centrum oživují obyvatelé, kteří tam bydlí, nebo zařízení otevřená celý den. Prostor jen s úřady je s úderem 16. a 17. hodiny bez života. Smíšené využití je vhodnější.
V programu píšete o úpravách okolí řeky Dřevnice a Kudlovské přehrady.
Předvolební rozhovoryMF DNES přináší před komunálními volbami, které se konají 23. a 24. září, sérii rozhovorů s lídry kandidátek politických stran a hnutí ve Zlíně. Čtěte: Pavla Jahodová (Rozhýbejme Zlín) Jiří Robenek (Piráti) Pavel Sekula (SPD) Čestmír Vančura (Zlín 21) Následovat budou: Tomáš Goláň (ODS) Kateřina Francová (STAN) Vojtěch Volf (KDU-ČSL) Jiří Korec (ANO) Pozn.: Vybrány byly strany a hnutí, které jsou zastoupené ve Sněmovně či ve zlínském zastupitelstvu. |
Jak je změnit?
Měli bychom přemýšlet o tom, jak odlehčit přeplněným stezkám na březích řeky. A nechat prostor pro lidi, kteří se chtějí jenom projít nebo si na klidném místě odpočinout. U vody by to mohlo být příjemné. Je to i o diskusi s Povodím Moravy. Vyzkoušet bychom to mohli nejdříve třeba v okolí Čepkova nebo na Benešově nábřeží, kde je hodně lidí. Potom i jinde.
Takže by šlo o promenádu podél řeky s místy k odpočinku? A něco podobného by podle vás mohlo být také u Kudlovské přehrady?
Ano. Měli bychom území u přehrady využít k tomu, aby i tam vznikla přirozená rekreační zóna. K revitalizaci území Kudlovské přehrady bychom potřebovali připojit ještě průchod z Lazů do centra. Pro lidi v kondici to problém nemusí být, ale pro děti, rodiny s kočárky a starší obyvatele to moc přátelské není. I kvůli špatnému stavu chodníku u přehrady.
Takže se opět bavíme o komplexním řešení rozvoje Zlína?
Ano, nemůžeme už dál město lepit jak vlaštovka hnízdo. Měli bychom vědět, co s celým městem aspoň generaci dopředu. Z toho nám vyplynou funkce, které tam potřebujeme a postrádáme s ohledem na demografický vývoj v jednotlivých lokalitách. Třeba Letná je v tomto ohledu strašák, čekají nás Jižní Svahy a dalo by se pokračovat.
Radnice si nechala zpracovat Strategii rozvoje města do roku 2030. To nestačí?
Je dobře, že vznikla, předchozí strategie se dělaly spíše formálně. Ale jestli chceme řešit věci komplexně, měli bychom pracovat s horizontem přibližně pětadvacet let, nikoli jenom čtyři až osm let. To nás donutí přemýšlet o tom, jak by správa a rozvoj města měly vypadat.
Ze strategie vychází plán Zlína pro 100 tisíc obyvatel. Je to reálné, když
Čestmír Vančura Narodil se v roce 1953. Vystudoval stavební průmyslovku a strojní fakultu VUT v Brně, poté nastoupil do ZPS. V roce 1992 spoluzaložil Kovárnu Viva, která má dnes miliardové obraty a 400 zaměstnanců. Je prezidentem Zlín Film Festivalu, předsedou společnosti Zlínský zámek, prezidentem Zlínského kreativního klastru či členem Vědecké rady Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. |
jich má teď kolem 75 tisíc a postupně jich ubývá?
Prvním plánem je, aby nás nebylo méně než 70 tisíc. Sto tisíc v samotném Zlíně je iluze, proto uvažujeme o metropolitní oblasti. Účelné spojení s okolními městy a obcemi bez ztráty jejich subjektivity. Nejsme pupkem světa, ale pohraničím a musíme hledat způsob, jak v budoucnosti obstojíme. Takový princip rozvíjí v Rakousku, kde má jedna obec lepší podmínky pro bydlení, druhá zase pro průmysl, a proto se spojují. Pokládáme to za zajímavé a racionální řešení, které může posílit postavení Zlína. Dominik Čipera tu kdysi plánoval oblast pro 200 tisíc lidí. Do ní spadaly průmyslové Otrokovice a Napajedla, nedaleké Luhačovice jsou ideálním místem pro rekreaci. Plánovat to má smysl, pokud z toho všichni něco vytěží, ale není to na chvilku.
Co město potřebuje vůbec nejvíc, aby bylo atraktivní?
Průšvih je, že se radnice v posledních letech vůbec nepostarala o dostupné bydlení pro občany s nižšími příjmy. V ideálním případě bychom potřebovali stovky bytů každý rok, jestli myslíme vážně, že chceme přilákat nové lidi a udržet tady ty, kteří přemýšlejí o odchodu.
Mělo by byty stavět město, nebo developeři?
Budeme muset nejspíše pracovat s mixem. Město musí mít představu, jaké byty potřebuje, pro koho a v jakých lokalitách. A hledat řešení s developery. Cena bytů je dnes tak vysoká, že jsou pro velkou část lidí nedostupné. Developeři vědí, jak stavět levněji, v tom jim město musí jít vstříc, třeba změnou výškové regulace staveb. Ale pokud se to nepodaří, je to na městě samém.
Zatím dění na radnici moc ovlivňovat nemůžete, protože jste čtyři roky v opozici. Co by pro vás osobně i pro hnutí znamenalo, kdybyste v ní opět skončili?
Škoda by to byla především pro město. Máme kandidátku, kterou nám může závidět každá opozice i leckteré krajské město. Pokud ne letos, za další čtyři roky budou lidé hledat alternativu s ještě mnohem větší naléhavostí než dnes.
To zní jako obecné předvolební prohlášení.
Která strana či hnutí má v první desítce třeba člověka, který byl ještě nedávno na výplatní listině Elona Muska? David Pavlík má své jméno na maketě cestující vesmírem. Nebylo pro nás jednoduché se dohodnout s takovými lidmi, aby přijali tento závazek. Jestli nebude využitý, je to jen plýtvání potenciálem.
Dotazník pro lídra 1. Chcete změnit výši podpory ze strany magistrátu pro hokejový klub ve Zlíně? Zachoval bych ji. Za podmínky, že se klub bude nadále věnovat výchově mládeže a společně vytvoříme srozumitelný systém spolupráce s městem, včetně výše financování, které bude pro klub motivační. Klub má velkou tradici, obětovalo mu čas spoustu lidí, stará se o velký počet mladých lidí, na hokej je navázané krasobruslení a další sporty. 2. Má se Zlín pustit do projektu tunelu pod centrem města? 3. Jakou investici upřednostnit i za cenu, kdyby ji město mělo platit jen ze svých peněz: přestavbu náměstí Míru, opravu Velkého kina, či rekonstrukci zimního stadionu? 4. Souhlasíte s městem plánovanou změnou územního plánu v průmyslovém areálu Rybníky, kde má vzniknout území pro bytovou výstavbu, s čímž nesouhlasí tamější podnikatelé? |
