Do hlasování o osudu developerského rezidenčního projektu se ve Velkém Přítočně zapojilo téměř 500 z přibližně 800 tamních voličů. Referendum je tedy platné. Jeho iniciátoři a zároveň odpůrci stavby třípodlažních obytných domů jsou však výsledky zklamáni. Přestože výstavbu domů odmítla většina hlasujících, nebylo jich tolik, aby byly výsledky pro nové vedení obce závazné.
Iniciátoři referenda navíc postavili v komunálních volbách vlastní kandidátku Zachování charakteru a tradic Přítočna (ZCHTP). Ani tady ale nemají důvod k radosti. V sedmičlenném zastupitelstvu získali jen tři křesla a skončí v opozici, kde budou v otázce výstavby nejspíše přehlasováni. Zbývající čtyři mandáty totiž připadly Sdružení nezávislých kandidátů (SNK) stávajícího starosty Jana Burgra, který naopak výstavbu podporuje a v přílivu několika set nových obyvatel spatřuje příležitost k dalšímu rozvoji obce.
„Výsledky referenda jsou pro mě zklamáním, přestože nás v něm podpořila většina hlasujících. Někteří lidé se ale asi zalekli informací účelově zveřejněných na úřední desce obce krátce před hlasováním, kde developer pohrozil prostřednictvím svých právníků vymáháním více než 140 milionů korun za zmařené a údajně už vynaložené investice na nákup pozemků a projektovou přípravu. Nevylučujeme ještě možnost, že se proti výsledku hlasování odvoláme. U jedné z položených otázek podle nás není přepočítán správně,“ řekl MF DNES Jaroslav Hráský (ZCHTP).
Starosta Jan Burger v minulosti několikrát uvedl, že záměr developera je v souladu s územním plánem obce. „Pro nás by realizace znamenala mimo jiné vybudování nového veřejného parku, snazší přístavbu základní a mateřské školy i rozvoj infrastruktury,“ konstatoval.
Na polích domy nevzniknou
Lidé v Čerčanech se v historicky prvním místním plebiscitu vyslovili proti dalšímu rozšiřování zastavitelného území. Více než 70 procent nechce, aby na pozemcích větších než 10 tisíc metrů čtverečních v okolí obce rostly nové domy. Stejný podíl hlasujících odmítl výstavbu v lokalitě Velký Barochov.
Účast byla 54 procent. Referendum je tak platné a pro obec závazné. Martin Nerad, předseda spolku Čerčany v obraze, jenž se o plebiscit zasadil, poznamenal, že část pozemků, kterých se referendum týká, patří rodině současného starosty Martina Richtera (Občané Čerčanska – SNK). Ten ale pravděpodobně ve funkci skončí. Spolek Čerčany v obraze totiž kandidoval do vedení obce a v místních obecních volbách jasně vyhrál. Starostenský post tak obsadí svým kandidátem.
„Referendum je výsledkem naší tříleté práce. Potvrdilo se, že se satelitní výstavbou nesouhlasí velká část občanů. Proto jsme založili spolek a šli cestou petice, podáním námitek a nakonec vyvoláním referenda. Ve vedení obce nás teď čeká příprava strategického plánu a na základě výsledků hlasování i změna územního plánu,“ uvedl Nerad.
Starostův spolustraník radní Jan Marek poznamenal, že vlastnictví pozemků bylo známo už před osmi lety, kdy se Richter ucházel o funkci v čele radnice. Případnou zástavbu podle něj stejně omezuje plynovod, který přes toto území vede.
Ploché střechy? To tedy ne
Obyvatelé Květnice, obce mezi Prahou a Úvaly, se v místním referendu vyslovili pro omezení při výstavbě nových domů. Ty by například neměly mít ploché střechy, aby zůstal zachován vesnický ráz obce. Zastupitelstvo to má zajistit změnou územního plánu.
Lidé protestovali proti zbourání historického areálu, pak náhle vyhořel |
Květničtí zároveň odmítli plánované bourání vily v areálu bývalého statku v centru obce. Objekt vlastní španělský developer, který má už platný demoliční výměr. Obec tak má podle současného starosty Stanislava Plocka (Jedna Květnice) jen omezené možnosti, jak demolici zabránit. Proti stavbě domů s plochými střechami se vyslovilo 69 procent lidí, proti bourání vily pak 61 procent. „Účast byla téměř 52 procent, referendum je tedy (v těchto dvou případech – pozn. red.) platné a závazné,“ řekl starosta.
Obyvatelé hlasovali ještě o třetí věci – regulaci výstavby polyfunkčních budov, tedy těch, kde bydlení zaujímá menší polovinu podlahové plochy. V tomto případě ale zastupitele ke změnám územního plánu nezavázali.
O vzhledu nových budov se v Květnici hlasovalo už podruhé, poprvé to bylo v roce 2009. Tehdy ale měla obec v porovnání s dneškem jen polovinu obyvatel. „Museli vyhlásit nové referendum, abychom zjistili, jestli lidé s plochými střechami stále nesouhlasí,“ uvedl Plocek.
