Redakce iDNES.cz prostudovala volební programy a v druhém díle předvolební série článků přináší body, ve kterých strany cílí na mladé rodiny. Tedy na ty, které se chystají mít děti nebo nezletilé potomky vychovávají. Strany se shodují především v podpoře školek nebo zajištění větší dostupnosti bydlení.
Redakce rovněž oslovila právě rodiny s dětmi, na které ve strany ve svých programech cílí různými benefity. Mladé rodiny se vesměs shodují na tom, že důležitým tématem je pro ně především bydlení.
„Bydlíme v Praze v nájmu, za který platíme nemalé peníze. Ale na koupi vlastního bytu třeba za sedm milionů nemáme. Program strany, kterou chci volit, jsem studoval jen zběžně. Nevím, co mi chybí ... Aby strany nelhaly a splnily, co slibují teď před volbami či své sliby nějak zaručily? Zásadní je pro ale mě bydlení, současné ceny za nájem i celkově za nemovitosti jsou už neúnosné,“ říká například třicetiletý Petr z Prahy, který se svou přítelkyní čeká přírůstek do rodiny.
To potvrzuje i dvaatřicetiletý Miroslav. Také žije v Praze a živí se jako expert na kyberbezpečnost. Navzdory vysoce ohodnocenému oboru mu přijdou ceny nemovitostí vysoké. „Právě s přítelkyní řešíme, že si chceme vzít hypotéku, a ty ceny jsou šílené. Určitě to je asi to největší, co mě trápí,“ uvedl s tím, že ale nemá moc představu, jak by měly strany věc řešit. Mimo Prahu se stěhovat kvůli práci nechce, vychovávat dítě v malém pronajatém bytě 2+1 také ne.
Další problém rodiny vidí v nepružné pracovní době. „Když je manžel v práci a já musím odvést syna do školky, tak přicházím později na směnu. Zaměstnavatel mi to naštěstí umožňuje, stejně tak mohu odejít dříve, ale myslím, že ne každý rodič si tohle může dovolit. Podle mě by měli zaměstnavatelé nabízet více flexibilnějších úvazků právě pro rodiče,“ poukazuje na další mezeru Lenka z Trutnovska.
Zmíněné problémy strany vesměs ve svých programech zmiňují. „Každá strana má v programu určitou podporu rodin. Řekl bych ale, že to není hlavní téma kampaně. Myslím, že strany si vždy splní svou povinnost, aby nějaký program pro rodiny měly, bez ohledu na kvalitu,” uvedl Filip Pertold z think-tanku IDEA, který provedl analýzu rodinné politiky v programech.
Slibují místa ve školkách, finance neřeší
Podporu předškolních zařízení mají v programu všechny relevantní politické subjekty. Investování do mateřských škol plánují třeba Piráti a Starostové. „Budeme dále rozvíjet systém jeslí a mateřských školek v každé obci a zejména v regionech s nízkou dostupností předškolní péče. Do roku 2024 zavedeme zákonem garantovaný nárok na místo ve školce nebo jeslích pro všechny děti od dvou let, a to bezplatně,“ slibuje zase ČSSD.
Ta chce, aby zařízení fungovala i o prázdninách a aby školky fungovaly vždy od sedmi do osmnácti hodin. Prodloužení provozní doby školek a družin zamýšlí i Přísaha.
Co vám strany nabízejíRedakce iDNES.cz prostudovala volební programy všech relevantních politických subjektů. V průběhu týdne předcházejícího volbám vydáváme dohromady čtyři články cílené na čtyři cílové skupiny - mladé, rodiny s dětmi, zaměstnance a seniory: |
Oproti minulým parlamentním volbám tak jde o značný posun. V roce 2017 totiž řada stran téma zcela pominula. „V čem jsou už méně konkrétní, je to, jak vše financovat, nebo jakým způsobem zařídit, aby školek nebo dětských přibylo. V tom jsou velmi nekonkrétní. Takže bych řekl, že problém se v předvolebních programech reflektuje, chybí ale vize, jak to uskutečnit,” dodává Pertold.
Kromě kapacit řeší strany i kvalitu školství. „Zvýšíme financování školství na průměr zemí OECD – tedy na 5,2 procenta HDP,“ slibuje koalice SPOLU. Ta chce také daňově uznatelné náklady na soukromé školy nebo větší investice do sportovního vybavení škol.
Piráti a Starostové zase chtějí přivést do školství dvacet tisíc odborníků z praxe a přiblížit tak školství reálnému světu a současně zmírnit problém nedostatku učitelů. Pro mladé chtějí také učebnice zdarma, revizi učebních plánů nebo stipendia a doučování pro děti z nízkopříjmových rodin.
Rušení státní maturity nebo přijímaček
Strany mají ale i ambicióznější plány. Zmíněná koalice Pirátů a STAN chce k veřejné diskuzi předložit návrh na zrušení státní maturity a její nahrazení zkouškou ze zvládnutí středoškolského minima. „Tato zkouška by také byla připravována státem. Její složení by bylo podmínkou pro připuštění ke ‚školní‘ maturitě, ale žáci by ji mohli složit kdykoliv v průběhu středoškolského studia,“ uvádí koalice.
SPD by zase rušila přijímací zkoušky na střední školky. Ty by podle strany měly povinně zůstat jen na gymnáziích. „Podpoříme hodnocení žáků v posledním ročníku základní školy, které by sloužilo jako nástroj k přijetí na střední školu. Šlo by o výstup ze základní školy nahrazující současné centrální přijímací zkoušky,“ navrhuje strana. Kromě toho chce SPD vychovávat děti k vlastenectví a naopak omezit vliv „genderismu a neomarxismu“ na školách.
Co se týče školství, KSČM chce studentům dopřát učebnice a základní pomůcky zdarma nebo internet zdarma pro školy a domácnosti s dětmi. „Každý žák 3. třídy obdrží tablet – účelově na to vázat finance z operačního programu EU pro Covid,“ navrhuje KSČM.
Přísaha zase v programu uvádí, že pro některé rodiny je problémem i drahé jídlo. Proto slibuje snížit DPH na potraviny z 15 procent na 10. Potraviny se sníženou cenou chce poté označit, aby si lidé mohli zkontrolovat, jak se snížení DPH projevilo na koncové ceně.
Nulová daň rodinám a manželské půjčky
Na to, jak rodičům ušetřit peníze, myslí i jiné strany. SPOLU má třeba v programu daňové prázdniny pro lidi na rodičovské dovolené a pro rodiny se třemi či více dětmi, Piráti a Starostové chtějí změnou slev na daních více podporovat návrat do práce toho z rodičů, který byl na rodičovské, ČSSD zamýšlí novomanželům poskytovat výhodné půjčky.
Podle Víta Lesáka z platformy pro sociální bydlení se u manželských půjček jedná spíše o kontraproduktivní návrh. „Podle expertů ze sociologického ústavu by to spíše přispělo k dalšímu růstu cen než k reálnému řešení, navíc by to podpořilo pouze rodiny s relativně vyššími příjmy,“ říká Lesák.
Lídři v debatě iDNES.cz řeší covid, „Babišovu drahotu“ i offshorovou aféru |
Právě bydlení je pro rodiny velké téma, které v letošních volbách rezonuje ve všech stranách a jejich programech.
Například hnutí ANO ve svém programu slibuje, že vytvoří podmínky pro podporu družstevní bytové výstavby prodloužením doby splácení, včetně úvěrů na družstevní podíly a garance státu pro delší dobu splatnosti. „Vytvoříme podmínky pro výstavbu státních bytů s možností odkupu nájemníky,“ slibuje dále hnutí ANO. Piráti a STAN zase chtějí návratnou úhradu kauce na bydlení státem.
„Hned několik z výše uvedených návrhů má opravdu potenciál, avšak záleží, v jakém měřítku budou podpořeny - například kauce či rozvoj obecních bytů. Podpora obecní výstavby je taková klasika, kterou ovšem minulé vlády pouze slibovaly a reálný počet nově dostupných bytů byl velké zklamání. Kromě obecných deklarací je tedy potřeba promyšlený postup a daleko vyšší investice,“ vysvětluje pro iDNES.cz Lesák z Platformy pro sociální bydlení.
Podle něj například právě podpora družstevního bydlení je spíše populární mantra. „Ale jde o konkrétní provedení a úpravu konceptu družstev pro potřeby 21. století, v tomto nevidíme mezi návrhy žádný konkrétnější recept,“ doplňuje.
Lídři sedmi stran, hnutí a koalice s největší šancí uspět ve volbách do Poslanecké sněmovny diskutují ve volební superdebatě iDNES.cz a MF DNES.
V současné době stále chybí třeba zákon o sociálním bydlení. To podle Lesáka současná vláda vzdala. „Poslední tři roky o takový zákon už ani neusilovala. Odůvodnění znělo, že zákon není třeba, že stačí dotační titul pro obce, to se ale ukázalo jako omyl – nových bytů byly jen desítky, obce nebyly motivovány a podpořeny ze strany státu, legislativu to absolutně nemohlo nahradit,“ říká Lesák.
Znají kraj, ve kterém kandidují? Ptali jsme se předsedů jednotlivých stran |
Podle jeho slov téma opět začali řešit politici až v posledních měsících. „Ale namísto vládního návrhu šlo o narychlo připravený poslanecký návrh, který řešil dostupnost bydlení pouze v názvu, bez reálného financování a promyšlené implementační struktury - navrhoval například vznik nových společností, bez vysvětlení, kdo by je měl motivaci zakládat či kolik bytů by se díky nim mohlo postavit,“ pokračuje Lesák. Ten však zároveň uvádí, že výsledek současné vlády je nelichotivý.
Do problémů se dostává i střední třída
S bytovou krizí jde však v ruku v ruce také to, že mnozí lidé v Česku jsou v bytové nouzi. Podle Lesáka je však důvodů, proč tomu tak je, nespočet. Od ekonomických dopadů pandemie, přes osobní krize, domácí násilí, zadlužení či dlouhodobé potíže například mladých, kteří dětství prožili v ústavní péči. „V posledních letech k tomu přibylo rekordní zdražování bydlení, jehož důsledkem se do složité situace dostává i střední třída,“ vysvětluje Lesák.
K řešení by podle něj přispělo přijmout dobrý zákon o dostupnosti bydlení, který by propojil podporu obcím, aby poskytovaly daleko větší množství bytů pro rodiny, které jsou v nouzi, ale aby také uměly díky takzvaným kontaktním místům pro bydlení každému poradit, jaká cesta k překonání krize může vést.
Zpěvačka, sympaťák, houbař. Jak lidé vnímají své sousedy politiky |
„To často může být dávkové poradenství, rychlá dávka na překlenutí krize či kauci, realitní zprostředkování a využití státních garancí pro majitele bytů. Zákon musí dát obcím i lidem jednotný návod, dlouhodobé finance, ale zároveň výběr z různých funkčních nástrojů podpory, které jsou pro daný region a danou rodinu vhodné,“ podotýká Lesák.
Pro řešení širší dostupnosti bydlení není v Česku podle něj jednoznačně dobrá praxe, v zahraničí se osvědčuje zejména zchlazení investičního či spekulativního trhu s byty, omezení krátkodobého ubytování, nastavení povinnosti pro rozsáhlou novou výstavbu, aby každý nově postavený development obsahoval určitý podíl opravdu dostupných bytů, ne pouze předražených, které si většina obyvatel nemůže dovolit.
