Vít Joza

Vít Joza | foto: archiv Víta Jozy

Úžasný dub u Jezeří utopily vody přehrady, vypráví „lovec“ památných stromů

  • 0
Po Středočeském a Jihočeském je Ústecký kraj na třetím místě v počtu památných stromů. Na svém území má přes čtyři stovky chráněných objektů. Nedávno o nich dokonce vyšla publikace. Napsal ji Vít Joza, botanik mosteckého muzea, kde, až to situace dovolí, bude možné vidět i výstavu.

Můžete zhodnotit, jak je na tom s památnými stromy Ústecký kraj v porovnání s ostatními kraji?
Je to možná překvapivé, ale Ústecký kraj si stojí v tomto ohledu velmi dobře. Po Středočeském a Jihočeském kraji jsme se 421 objekty památných stromů třetím nejbohatším krajem v celé České republice. Dnes zde je chráněno 359 jednotlivých stromů, 57 jejich skupin a 5 stromořadí. Mnohé mají svůj příběh, některé jsou dokonce jedinečné svým druhem a jinde je u nás nenajdeme.

Je nějaké území v našem kraji, kde se památné stromy vyskytují ve větším měřítku?
Zastoupení chráněných památných stromů je u nás velmi nerovnoměrné. Suverénně vede okres Děčín se 124 objekty památných stromů. Patří v tomto směru dokonce k nejbohatším i v celé republice. Je to dáno tím, že původní krajina, v níž lidé se stromy opravdu denně žili, je zde většinou dobře zachovalá. A myslím, že tu lidé mají stromy rádi. Což je vlastně i jejich nejlepší ochrana, nemusí pak být ani formálně vyhlášená.

Fascinuje mě třeba několikasetletá nechráněná lípa s obvodem 5,5 metru v Dolní Chřibské. Představte si v podstatě zdravou lípu, kterou stěží obejmou tři chlapi a která bez úřední ochrany přečkala všechny události několika posledních staletí! Klobouk dolů před lidmi, kteří tu s ní žili a dodnes žijí. Seznámil jsem se s touto lípou vlastně až díky přípravě své výstavy. Nebýt jedné dobré kolegyně, asi bych se o ní nikdy nedozvěděl.

Na druhé straně můžeme uvést okres Most, ke kterému mám po celý život nejblíže, kde je chráněno pouhých dvanáct objektů památných stromů. Je to vůbec nejméně z celé České republiky. Přitom zde rostou mnohé další, které si ochranu určitě zasluhují. Mám ale zprávy, že už je zájem i ze strany úřadů o pokrytí těchto „bílých míst“. Snad se to tedy brzy změní. Řada památných stromů na vyhlášení své ochrany dosud čeká a přispět k tomu může svým podnětem vlastně každý z nás. Proto jsem do své knížky dal také návod k vyhlášení památného stromu i potřebný formulář.

Co vůbec musí památný strom splňovat, aby se stal chráněným?
Památný strom je vlastně dosti volný pojem. Jde o jedinečné prvky přírody, které mají ale zároveň i kulturní hodnotu. Od roku 1992 je u nás možné mimořádně významné stromy chránit podle Zákona o ochraně přírody a krajiny České republiky jako zvláštní prvky přírody. Nemusí jít jen o stromy významné svým věkem nebo spojené s nějakou historickou událostí. Vyhlášeny mohou být i u nás vzácné, třeba i cizokrajné druhy, stejně jako keře či liány. Těch je ale mnohem méně než stromů.

Chráněné jsou jednotlivé stromy, ale také jejich skupiny či stromořadí. A nezáleží na tom, jestli rostou ve volné krajině, v lese, zámeckém parku, či ve městě. Málo se ví, že je možné chránit památné stromy také smluvní ochranou mezi vlastníkem pozemku a příslušným úřadem ochrany přírody. Je samozřejmě důležité vybírat takové stromy, které nikoho neohrožují a jsou perspektivní.

Vít Joza

(*1977)

  • botanik a dendrolog
  • zajímá se o geologii, ekologii a geografii
  • 10 let učil na vysoké škole
  • publikuje odborné studie a články
  • popularizuje přírodu a krajinu na exkurzích a přednáškách
  • nyní pracuje v Oblastním muzeu a galerii v Mostě  

Věk stromů tedy není důležitý?
Věk památných stromů je u nás často přeceňován. Stromy s magickým věkem tisíc let u nás dnes už prakticky nenajdeme. Ty nejstarší jsou staré „jen“ několik set let, většina je ještě mladších. Přesto i ty jsou skutečnými pamětníky.

Jaké druhy u nás můžeme nejčastěji obdivovat?
Mezi památnými stromy najdeme několik desítek druhů dřevin. Jednoznačně nejpočetnější jsou lípy a duby. Mnohem vzácnější jsou buky, javory, jasany, tisy, smrky, modříny a další dřeviny. Z ovocných druhů jsou to jeřáb oskeruše, hrušně, ale také třeba exotická mišpule obecná. Najdeme zde ale i naprosté dendrologické rarity, které pocházejí ze Severní Ameriky (šácholan přišpičatělý, ořechovec pekan, jedle vznešená, jedlovec Mertensův), Kavkazu (lípa kavkazská) či východní Asie (jilm čínský, jerlín japonský), ale také třeba umělým křížením vzniklou vzácnou borovici Schwerinovu.

Objevil jste během svého pátrání po stromech nějaké zajímavosti?
V každé části Ústeckého kraje najdete skutečně zajímavé stromy nebo jejich skupiny. Velmi mě překvapily některé památné stromy na Děčínsku, které je na památné stromy mimořádně bohaté. Unikátní je třeba 5,5 metru vysoká Javorová brána v Rožanech u Šluknova, stará více než sto let. Vznikla uměle vyvolaným srůstem dvou javorů mléčů. Pak je to třeba Soudní lípa v obci Severní, rostoucí také v nejsevernějším koutu naší republiky. Vysazena byla kolem roku 1564 a místní obyvatelé se v roce 1894 usnesli, že ji budou chránit pro další generace. Dnes už z ní zbývá jen torzo, přesto je vitální, bohatě kvete a plodí.

Máte svůj oblíbený památný strom?
Mezi tolika zajímavými objekty je těžké nějaký vybrat… Z těch chráněných se moc rád vracím k několikasetletému Dubu v Petrohradě (někdy je uváděn také jako Selský dub). Je krásný, zdravý a roste v hezkém místě za vsí. Skutečně mimořádný strom. Člověk je vedle něj opravdu malý a dojde vám, že jste na tomto světě skutečně jen na návštěvě. Moc se mi líbí i jeden zatím nechráněný starý dub letní u potoka na okraji Horního Jiřetína. Úžasné jsou ale také mnohé aleje, třeba Lipové stromořadí v obci Lipová na Šluknovsku.

Mizí památné stromy z našeho okolí, nebo naopak přibývají?
Musím bohužel říci, že památné stromy z našeho světa skutečně mizí. Když jsem po letech dohledával ty, které jsem znal z dřívějších časů, některé jsem už prostě nenašel. Někdy za to může příroda, protože i staré stromy mají svou omezenou dobu života. Jsou to živé organismy, poškozují je tedy houbová onemocnění i vichřice. Často však zkracujeme život stromů my sami. Škodí jim znečištění ovzduší, sucho, těm u silnic navíc zimní solení.

Některé památné stromy se staly terčem žhářských útoků, a to dokonce opakovaně. Byly mezi nimi i ty nejstarší a nejznámější, například Oldřichův dub v Peruci nebo Albrechtický dub pod zámkem Jezeří na Mostecku. To vůbec nedovedu pochopit. Podobné případy jsou však známy třeba i z Velké Británie a Německa, kde jsou s ochranou památných stromů mnohem dále než my.

Stejně smutný je konec jednoho úžasného dubu zimního u Jezeří. Když ho v roce 1955 utopily vody Dřínovské přehrady, obvod jeho kmene byl necelých 13 metrů… Desítky let pak tento strom trčel z vody a později i z místa zaniklé nádrže, než byl odstraněn. Byl to zřejmě největší dub zimní ve střední Evropě, zbylo po něm ale jen pár amatérských fotografií. Jsou to varovné příběhy, ale měli bychom o nich vědět.

Věnujete se památným stromům dlouhodobě?
O přírodu, a tedy i o dřeviny se zajímám vlastně už od dětství. K tématu památných stromů mě ale přivedla před dvaceti lety až náhoda. Měl jsem štěstí na dobrou vedoucí své diplomové práce a zrovna v severozápadních Čechách v té době chybělo o památných stromech poměrně dost informací. Už tehdy jsem chodil často do přírody a potkával mnoho starých i jinak mimořádných stromů. Přišlo mi zajímavé se jim pořádně věnovat.

Jste autorem publikace Památné stromy Ústeckého kraje. Jedná se o první takto ucelenou publikaci, která představuje památné stromy v kraji veřejnosti?
O památných stromech v Ústeckém kraji vyšlo v posledních desetiletích několik menších publikací, věnovaly se však jen nějakému menšímu území – například okresu či určitému městu. Řekl jsem si, že by bylo dobře zkusit připravit komplexní materiál k tomuto tématu pro celé území kraje. Díky podpoře Oblastního muzea a galerie v Mostě a Ústeckého kraje tak vznikla skutečně první ucelená publikace o památných stromech této oblasti.

Aby stromy přežily i pro další generace, je určitě potřeba i speciální péče.
Péče o staré stromy je poměrně složitá a vyžaduje odborný přístup. Dlouho je třeba prokázáno, že dříve časté vyzdívání dutin stromů jim nejen neprospívá, ale z mnoha důvodů dokonce velmi škodí (dutiny je lepší zastřešit a nechat strom, aby si s poškozením poradil sám). Mnohdy je třeba stromům jen pomoci a podpořit je odstraněním nepříznivých vlivů či drobným zásahem. Jsou to živé organismy, které bývají i ve vysokém věku překvapivě silné a životaschopné. Staré stromy (tedy i ty věkovité mezi památnými) představují životní prostředí pro až stovky organismů: hmyz i drobné obratlovce.

Mnohé z nich jsou zákonem chráněné. Na to je třeba při péči o památné stromy pamatovat. Chceme-li památné stromy účinně chránit, je třeba je v dnešní technikou zahlcené době přiblížit lidem. Proto je škoda, že se u nás téma památných stromů do učebnic zatím vlastně nedostalo.