„Ve vodních tocích se sucho už vůbec neprojevuje, naopak jsou průtoky vyšší díky tomu, že pršelo, nasněžilo a začalo i tát. I půdní horizont (horní vrstva půdy) se nasytil, jinak by voda řekami a potoky tolik neprotékala. Ale hlubší horizonty se rozhodně po suchém létě ještě nedoplnily,“ přiblížil mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský.
Doplnit zásoby podzemních vod by mohlo množství sněhu z hor, musel by však na jaře odtávat pomalu.
Ovšem díky srážkám z posledních dnů se už nyní pomalu začínají plnit přehrady.
„Ani v extrémně suchém létě jsme problémy se zásobou vod v přehradách neměli. Jen některé, například Janov, byly vypuštěné kvůli stavbě. Nyní se v nich ale voda už pěkně doplňuje,“ přiblížil mluvčí.
Hladina suchaHladina sucha je hranice, kdy malý průtok ohrožuje vodní faunu a flóru a platí zákaz z potoků a řek čerpat vodu. Labe, které má běžně v Ústí hladinu ve výšce 250 centimetrů, má hranici sucha ve 142 centimetrech. |
I přehrada Nechranice, která je pátá největší v zemi a má nejdelší sypanou hráz ve střední Evropě, zůstávala v takzvaném zásobním prostoru, přestože byla upuštěna a hladina klesla o sedm metrů.
„Stále jsme bohatě byli v zásobním prostoru, takže pokud by sucho pokračovalo, nádrž by to vydržela a dál zásobovala pitnou vodou. Držíme zde hladinu na nižší úrovni, protože děláme dočasné, provizorní hrazení, aby stavba byla chráněna a abychom při povodních nezpůsobili nějakou větší vlnu,“ podotkl Svejkovský.
Protože se zvyšuje hladina přehrady, Povodí Labe už nebude udržovat nízké průtoky z přehrady.
Dlouhodobě trvající sucho ovlivňuje i růst krápníků v jeskyních Moravského krasu.
„V létě byla hladina Nechranic na kótě 262 metrů nad mořem, dnes je to 263,9 metru a odtok je 31,81 kubíku za sekundu. V přehradě se nyní každý den zvyšuje hladina o 15 až 20 centimetrů,“ popsal aktuální situaci Svejkovský.
Radnice i nadále vozí lidem vodu v cisternách
Přestože v Ústeckém kraji několik dní pršelo a sněžilo, na Šluknovsku stále radnice vozí lidem, kteří nejsou napojení na vodovod a vyschly jim studny, vodu v cisternách. A to většinou už od prázdnin.
Sucho v krajiLoňský rok byl v Ústeckém kraji suchý a nejteplejší od roku 1961, průměrná roční teplota byla 9,8 stupně Celsia, což je o 1,6 stupně Celsia více proti dlouhodobému normálu. V celém kraji také za celý rok spadlo v průměru jen 435 milimetrů srážek, což je pouze 68 procent dlouhodobého normálu. Nejsušším zůstává ale rok 2003 s úhrnem srážek 378 milimetrů. |
S kanystry tak k přistaveným cisternám musejí v závějích sněhu chodit obyvatelé Mikulášovic, Studánky či jiříkovské části Filipov. Města si cisterny zapůjčila z hmotných rezerv státu. Všem lidem je voda dodávána zdarma.
V Mikulášovicích jsou na čtyřech cisternách závislí lidé ze 70 domů.
„Napadl sníh a dlouho pršelo, tak doufáme, že se situace pomalu začne zlepšovat. Zatím ale jsou studny dál prázdné. Naštěstí nemrzne a vodu můžeme dovážet,“ sdělila starostka Mikulášovic Miluše Trojanová. Vozit vodu lze totiž pouze do minus pěti stupňů Celsia, pak voda a kohout zamrzá.
Stejně jsou na tom lidé ze Studánky u Varnsdorfu, kam jezdí dvě cisterny. „Přes srážky voda stále ve studnách není a odhaduji, že do jara tam cisterny stále jezdit budou,“ zhodnotil varnsdorfský místostarosta Josef Hambálek.
Na dodávkách je stále závislá zhruba polovina z 320 domů ve Filipově a některé další i na okraji Jiříkova. V létě lidé vodu ve studnách měli, ale došla v listopadu.
„Voda se už objevila, ale není to na sto procent, lidem stačí na splachování a mytí, takže ji stále vozíme. Navíc si lidé chválí, že dovážená voda je kvalitnější než ta ze studen,“ uvedl jiříkovský starosta Michal Maják.
Cisterny už mají pravidelný jízdní řád s přesně stanovenými trasami a časy. Město závěje sněhu letos neshrnuje, kam to jde, ale je to pro něj cenný zdroj vody.
„Sníh dáváme na hromady a vozíme ho do Filipova na kopec, aby postupně roztál a dostal se do podzemních vod a situace se zlepšila,“ poznamenal Maják.
