První malá strojírna továrníka Otty Petschkeho ve Varnsdorfu začala fungovat v roce 1895, v roce 1903 ji koupil Arno Plauert a hlavní výrobní náplní se staly stroje na obrábění kovů. Firma TOS Varnsdorf tak má historii dlouhou 116 let a chod továrny na výrobu obráběcích strojů nezastavila žádná z válek. V roce 1995 byl státník podnik ve ztrátě privatizován a dnes má pobočky po celém světě.
„Do firmy jsem nastoupil v roce 1996, kdy ji řídil můj otec. Přebral podnik, který měl tržby zhruba 400 milionů korun a byl naprosto závislý na exportu přes podniky zahraničního obchodu, protože neměl vlastní prodejní oddělení. Nejzásadnější úkol, před kterým otec s managementem stál, bylo naučit se prodávat,“ říká Jan Rýdl mladší, generální ředitel TOS Varnsdorf, který je stále přední evropský výrobce obráběcích strojů.
„Dnes je situace taková, že prodáváme obráběcí stroje do 40 zemí světa, vyvážíme do všech kontinentů kromě Antarktidy. Máme své obchodní zástupce a síť dceřiných společností ve vzdálených teritoriích, která jsou klíčová pro naše působení. Máme pobočku v americké Atlantě, v ruském Petrohradě, v čínské Šanghaji a další tři výrobní závody, v čínském Kunmingu, v ruském Jekatěrinburgu a před dvěma lety jsme založili firmu v tchajwanském Tchaj-čungu. Současné pokrytí je poměrně velké a více než 80 procent naší produkce směřuje na zahraniční trh,“ dodává.
Jaký obrat firma měla, když jste ji přebíral, a jak to vypadá dnes?
V dobách dávno minulých jsme se pohybovali na úrovni 300 až 400 milionů korun ročního obratu, dnes je to kolem 1,5 miliardy. A to počítám nekonsolidované tržby, tedy jen prodeje firmy TOS Varnsdorf, nezapočítávám dceřiné společnosti. Jinak se pohybujeme nad 2 miliardami korun. Je ale pravda, že jsme zažili i úspěšnější roky. Ve výjimečném roce 2008 jsme jen ve Varnsdorfu dosáhli tržeb přes 3 miliardy korun. To byl ojedinělý rok.
Pak ale přišla světová krize. Jak to zasáhlo vaši firmu?
Svět upadl do obrovské recese, propadly se akciové trhy. Naše tržby se propadly na 1,1 miliardy korun, což byl obrovský sešup. Dnes se tržby ustálily na 1,5 miliardě korun, což je náš průměrný rok.
Jan Rýdl ml.
|
Na jaké obráběcí stroje se vaše firma specializuje?
Na výrobu horizontálních obráběcích strojů, což jsou stroje, jejichž pracovní vřeteno je umístěno v horizontální poloze. Jsou to stroje deskového a stolového provedení a jsou určeny pro obrábění rozměrných dílců. My se specializujeme na dílce větší než jeden metr krychlový, které je nutné obrábět s přesností větší než jedna setina milimetru. Je to kategorie středních strojů a současně nakukujeme do kategorie velkých, což jsou naše deskové stroje pro výrobu skutečně rozměrných dílců s hmotností až 130 tun.
Přiblížíte, kde se vaše výrobky používají?
Uplatnění je velice pestré. Hlavní doménou jsou stroje pro těžební průmysl, energetický průmysl, všeobecné strojírenství, dopravu a podobně. Příkladem mohou být stroje pro obrábění částí větrných elektráren, výrobu podvozků pro tramvaje, vlaky a metro, součástí pro bagry a jeřáby, pumpy, čerpadla nebo skříně motorů.
Ve vaší výrobě je důležitá přesnost, jak ji u velkých součástek lze zjistit a kolik váš přesný měřicí přístroj stojí?
Nestačí si jen myslet, že dobře vyrábíte, musíte si to také ověřit měřením. To platí obecně a ve strojařině mnohem víc. V našem měrovém centru jsou měřicí přístroje dimenzované k velikosti našich strojů a pracují s přesností v mikronech, tedy tisícinách milimetru. Je rozdíl, zda potřebujete změřit součástky v decimetrech krychlových, nebo část stroje, který je dlouhý 7 metrů. Běžný měřicí přístroj stojí kolem 3 milionů korun, ten velký desítky milionů. Když jsme ten velký v roce 1998 kupovali, jednalo se o druhý největší v Česku a jediná firma, které ho měla před námi, byla Škoda Auto Mladá Boleslav.
Z jakých kovů dnes hlavně vyrábíte, co zákazníci žádají?
Konstrukce našeho stroje dnes sestává ze tří hlavních druhů materiálu – oceli, tvárné litiny a šedé litiny. Z té je vyrobena hlavní část rámu stroje. Výhodou je, že máme vlastní firmu Metalurgie Rumburk, což je slévárna, od které odebíráme většinu její produkce.
Kolik má dnes TOS zaměstnanců a na jaké číslo se to vyšplhá, pokud přičtete i firmy v zahraničí?
Samotný TOS Varnsdorf má 480 zaměstnanců, Metalurgie Rumburk 100 zaměstnanců a TOS Olomouc dalších 130. Pokud přičteme i všechny zahraniční firmy a zastoupení, pohybujeme se kolem 850 zaměstnanců.
Sehnat pracovníky je dnes pro řadu firem velmi složité, a proto řada z nich si je zajišťuje například na Ukrajině. Jak se daří vám sehnat lidi do výroby?
My jsme si tento problém uvědomili dávno a v rámci strategického plánování jsme hrozbu nedostatku kvalifikovaných pracovních začali řešit. Nejprve jsme se snažili spolupracovat s místní střední školou, ale z mnoha důvodů se spolupráci nepodařilo navázat. Proto jsme šli vlastní cestou a rozhodli se vybudovat si vlastní soukromou školu. To se před třemi lety podařilo a letos v září jsme otevřeli novou budovu školy, abychom výuku mohli rozšířit o další obory.
Letošním novým oborem na vaší škole je mechanik elektronik, zkráceně mechatronik. Přiblížíte, co to vlastně je za obor?
Když je dnes nutné opravit náš stroj, na místo jede mechanik a elektrikář. Když pojede mechatronik, bude na to stačit sám, protože celý stroj dokáže rozebrat, zkontrolovat a opravit elektrické obvody, zase stroj složit. Je to velmi žádaný obor, ale také velmi náročný.
Dá se říci, že většinu žáků své školy také zaměstnáte?
Ano. Zatím máme zkušenost jen z letošního června, kdy studium dokončilo prvních 13 žáků tříletého oboru, 8 z nich pracuje u nás a ostatní u našich partnerských firem, žáci k nim chodí na praktickou výuku.
Můžeme zpět k výrobě? Vy jste na trh přišli s řadou nových obráběcích strojů, jen letos jste představili dva. O jaké stroje jde? Plánujete další novinky?
Musíme se neustále snažit držet krok v oblasti inovací, a proto přicházíme na trh s novými projekty. Za poslední dva roky jsme představili dva zbrusu nové stroje. Prvním je větší bratr k již dříve představenému stroji WHT110C, který nese označení WHT130C. Jedná se o stroj stejné koncepce, ale větších rozměrů. S průměrem 130 milimetrů má větší nejen pracovní vřeteno, ale i všechny lineární osy a pracovní prostor. Vystavujeme jej na letošní mezinárodní strojírenské výstavě EMO Hannover a slibujeme si od něj ještě větší úspěch než od menšího bratra, protože stroje s průměrem vřetene 130 milimetrů patří z portfolia našich strojů k těm nejprodávanějším.
Druhou novinkou je stroj naprosto odlišné koncepce, než na kterou jsou zákazníci TOS zvyklí. Jedná se o stolový portálový stroj určený pro přesné souřadnicové vrtání, vyvrtávání a řezání závitů. Další důležitou oblastí je vývoj technologického příslušenství k našim strojům, jako jsou různé druhy frézovacích hlav, automatických výměn nástrojů, obrobků a příslušenství. V neposlední řadě je to i vývoj vlastního řídicího systému jako nástavby k běžnému řídicímu systému. Rozvojové plány máme veliké.
Znamená to, že TOS bude jedou nejen výrobcem velkých obráběcích strojů, ale bude k nim muset dodávat počítačovou techniku?
Dnes se jakýkoli výrobce obráběcích strojů už neobejde bez toho, aniž by ke kvalitnímu produktu zároveň neposkytoval i pestrou škálu služeb. Zákazník očekává, že mu dodáte špičkový produkt a že mu připravíte i základové plány pro stroj, dodáte technologii na klíč, navrhnete způsob upínání i vhodné nástroje a zajistíte dlouhodobý servis. Pokud možno tak 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a na libovolném místě na světě. Navíc řada zákazníků očekává, že bude moci své stroje sledovat, a pokud možno i řídit vzdáleně pomocí aplikací na svém tabletu či mobilním telefonu. Proto musíme být připraveni nabídnout vhodná softwarová řešení.
Jak to vypadá s vaší konkurencí? Jsou vám schopny konkurovat třeba asijské firmy?
Někde zápasíme s konkurencí na poli technických parametrů, jinde zase s cenou. Obecně však platí, že kvalita výrobků běžných asijských výrobců roste. Potvrzuje se však, že s růstem kvality roste i cena. Lék je jednoduchý – neustále hledat cesty, jak vylepšovat technické parametry strojů, rozšiřovat škálu doprovodných služeb a optimalizovat strukturu nákladů tak, aby výsledná hodnota pro zákazníka byla přijatelná a zároveň poskytovala i potřebnou míru ziskovosti.
Řada firem má problémy s kopírováním svých výrobků v Číně. Řešíte také takové problémy?
Při založení společného podniku na výrobu našich strojů před více jak 14 lety v čínském Kunmingu jsme jako součást zakládacích dokumentů podepsali s naším partnerem i smlouvu o ochraně duševního vlastnictví. Je to dokument, který vám poskytuje na papíře jasnou ochranu přenášeného know-how. Avšak reálné využití tohoto dokumentu a jeho uplatnění v případném soudním sporu v čínském prostředí si neumím dost dobře představit. Naše motivace k vstupu do společného podniku kromě proniknutí na neznámý trh byla i ta, že raději budeme u toho, když nás někdo bude chtít kopírovat, než aby to dělali bez nás.
