„Vlivem významných změn v hospodaření po druhé světové válce došlo k výraznému úbytku jedinců i lokalit,“ upozornil Vladislav Kopecký z Agentury ochrany přírody, která se snaží rozšířit populaci tohoto hnědého motýlího elegána s typickými světlými oky na křídlech.
Na Moravě byl poslední výskyt okáče skalního zaznamenán v 90. letech na Pálavě. V Čechách, mimo České středohoří, je poslední známé pozorování tohoto druhu z roku 2007, a to v lokalitě Zlatý kůň v Českém krasu.
„I v Českém středohoří došlo k výraznému úbytku. Ještě v polovině 90. let žili okáči skalní v okolí kaňonu Labe, například na Lovoši. Nyní je poslední česká populace na kopcích oblasti lounského Středohoří, především v okolí vrchu Raná,“ doplnil Kopecký.
Jejich počet ale i tady klesá. Před čtrnácti lety se podle ochránců na této trojvrcholové hoře vyskytovalo přes tisíc jedinců. Před třemi lety jich bylo odhadem 400 až 500.
Aktivity na záchranu populace okáče skalního a jeho rozšíření běží už několik let. Jednou z nich je odchov housenek a jejich vypouštění do vybraných vhodných míst – okáčům se líbí na slunných skalních stepích.
„Odchov z několika jedinců z Rané probíhá od roku 2015 v polopřirozených podmínkách. Motýli prodělávají svůj vývoj na živých drnech kostřavy zasazených v květináčích a přikrytých jemnou monofilovou tkaninou proti případným predátorům. V současné době produkuje odchov velké množství housenek, letos to bylo zhruba 1 700 kusů,“ popsal Kopecký.
Vladislav Kopecký zdůraznil, že ochránci housenky vysazují na místech, kde se v minulosti okáč vyskytoval.
Další aktivitou, jak zlepšit životní podmínky pro tohoto motýla, je obnova a péče o step v Českém středohoří. Ta spočívá v cíleném výřezu nežádoucích dřevin, kosení či pastvě smíšenými stády ovcí a koz.
