Nikdy bych nešel s cizími (byť třeba od sestry) dětmi k vodě. Stačí chvíle a je všechno v prd..li. Samozřejmě hrůza a neskutečné neštěstí pro rodiče, ale být i v kůži toho, kdo je měl na starosti bych nechtěl ani za miliardu. Vůbec si neumím představit, jak bych jim to vysvětloval. To už bych tam snad radši skočil za nima a utopil se taky.

Tak to já vzala mladou od ségry, šestiletou, na vodu. Ale jak říkáte, nespustila jsem z ní oči. Trošku stres pro mě, ale ona z toho má obrovský zážitek. Je to kmotřenka, tak se snažím no.

Vůbec nechápu, pokud jde o neplavce nebo plavce začátečníky, že je dospělý nechá hrát si samotné ve vodě a není tam s nimi.

Je nutná diskuse k této HRŮZE ?

není povinný to číst

Chudáci rodiče, i ten kdo měl ty děti na starost. Sice udělal šílenou neomluvitelnou chybu, ale zničený život mají všichni. Nepředstavitelná hrůza.

Když jsem byla malá, hodně malá, tak jsem se topila, ten pocit si pamatuju dodnes, bylo to příjemné. Kdyby si jeden z dospělých nevšiml, že jsem spadla do vody, bylo by po mně. Nestřežený okamžik.

Šílená tragédie.

Já tady nedávno psala, že jsem se topila a když jsem přestala bojovat a poddala se tomu, že to bylo úlevné. Až mě to překvapilo, že to nebolí, jen ten boj před tím byl stresující, ale pak smíření a klid. Žádný život se mi před očima neodvíjel, jen jsem si řekla, že třeba si mě někdo všimne a vytáhne mě. Bylo to na plném kouplališti v bazéně s lidmi a měli to tam na starost plavčíci. Takhle jednoduše se může člověk utopit.

jak se mohly utopit naráz obě ? To neumělo plavat ani jedno nebo je chytla křeč naráz anebo to druhé při pohledu na to první zpanikařilo a začalo se topit také nebo případně, když se mu zkoušelo pomoci - jiné alternativy už neexistují

Mas malou predstavivost.

Tak rodiče si určitě představovali dovolenou jinak.

Upřímnou soustrast, toto je naprostá tragédie...

Slusny. To je fakt na tu maslu.

Malé děti při topení zcela strnou a pomalu klesají ke dnu. Už jsme měli v širší rodině dva případy. A to byly situace, kdy byli na místě rodiče pár metrů od dítěte a přesto chvíli vůbec o ničem nevěděli. Naštěstí následovala rychlá reakce a záchrana. Tady bohužel ne.

To je jedna ze vzpomínek z dětství. Byli jsme na písáku a já sklouzla z lehátka do vody. Asi jsem byla ještě malá, když jsem neuměla plavat. Pak jsem strnule klesala, šedo zelená voda všude kolem. Strejda, který tam byl s námi mne naštěstí také rychle vytáhl.

Dcera v 8 letech sice umí plavat, ale na přírodní vody, kde není vidět, ji beru nerada.