Vyschlé Labe v Ústí nad Labem. V korytu řeky si hrají děti a lidé venčí psy.

Vyschlé Labe v Ústí nad Labem. V korytu řeky si hrají děti a lidé venčí psy. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Sluneční svit je extrémní a nemá se co vypařovat, říká hydrometeorolog

  • 5
Letošní léto v Ústeckém kraji je extrémně teplé, mimořádný je i počet hodin, kdy na zemský povrch dopadají sluneční paprsky. Zarazí také nerovnoměrnost srážek. „Vyskytují se hlavně v přeháňkách a bouřkách, trvalé srážky jsou méně časté,“ říká Radek Tomšů z Českého hydrometeorologického ústavu na ústeckém Kočkově.

Podle statistik třeba v červnu spadlo průměrně 52,6 mm srážek. To je zhruba stejně jako v minulých letech, ale na Sněžníku to bylo 140,3 na Klínech 128,5 na čtvereční metr, naopak ve Varnsdorfu pětadvacet a ve Vaňově jen dvaadvacet na metr čtvereční.

„Přitom Sněžník s největšími srážkami je od nejsuššího Vaňova vzdálen vzdušnou čarou zhruba deset kilometrů. Tento rozdíl prezentuje typickou bouřkovou situaci, jež je rychlá a velmi lokální,“ uvádí Tomšů.

Proč tomu tak podle vás je?
Už od dubna máme nadprůměrné teploty a slunečné počasí, které tak prakticky tři měsíce neustává. Je velmi nezvyklá situace, že by tak dlouho trvalo teplé počasí. A zároveň je suché. Srážek v průměru tak málo není, v dubnu spadlo normálních 34,1 milimetru, v červnu 52,6 milimetrů, což není málo. Ovšem vzhledem k tomu, že je velké teplo, je i vyšší výpar vody, a v půdě jí tak zůstává málo. Navíc srážky v bouřkách rychle odtečou a voda se nestačí vsáknout do půdy, srážkový deficit narůstá. Proto máme větší sucho, než by srážkám odpovídalo.

Zmínil jste, že máme dlouho slunečné počasí. Co to znamená?
Třeba v Teplicích, kde se počasí sleduje od roku 1880, byl letošní duben 4,4 °C nad normálem, květen 3,8 °C a červen 2,4 °C. To jsou neskutečné tři extrémní měsíce za sebou. Hodnoty pro duben a květen se vyskytují jednou za padesát let a červen je pouhou desetinu stupně pod touto hodnotou. Všechny tři měsíce za sebou jsou mimořádná anomálie a dlouhodobě něco nevídaného. Je to jeden z největších extrémů, jež jsme vůbec zaznamenali. A v celém kraji je to podobné, duben s průměrnou teplotou 12,5 byl teplejší o 4,3 °C, než je normál, květen s 16,6 byl teplejší o 3,2 °C a červen s 17,6 byl teplejší o 1,7 °C.

Extrémní hodnoty jsou také v tabulkách slunečního svitu?
Ano. V dubnu slunce svítilo 232 hodin, v květnu 283 hodin a červnu 216 hodin. Máme neskutečně dlouhé období slunečného počasí, které tu hodně dlouho nebylo. V dubnu, kdy slunce ještě tolik nesvítí, když hodiny přepočteme, slunce svítilo každý den osm hodin, což je nevídané. A třeba v Doksanech to v květnu bylo 313 hodin slunečního svitu, což je deset hodin denně. To už se pohybujeme na hranici toho, co je ještě reálné naměřit. A v celém kraji je situace podobná.

Takže ptát se na výčet teplotních rekordů už nemá ani cenu...
Padají opravdu velmi často. A máme i vysoké minimální teploty. Například 29. května v Kopistech, Tušimicích či Kočkově padly rekordy minimální teploty s teplotou 19 °C, což svědčí o tom, že byly teplé noci. Kuriozita také je, že v Teplicích průměrná dubnová teplota 14 °C byla o 4,4 °C vyšší, než bývá průměrná hodnota v květnu.

Ani nelze říci, kolik už bylo letních dnů nad 25 °C?
Lze. Například v Teplicích jsme měli do neděle padesát letních dnů, což se od roku 1880 ještě nikdy nestalo, rekord k 13. červenci byl 43 dní. Typický počet letních dnů pro červenec je patnáct a v minulosti byly července, že takové dny byly tři nebo čtyři. Zajímavé také je, že jsme letos neměli ještě ani jeden den s teplotou nad 35 °C, které pro naši oblast nejsou typické, ale v minulých letech byly.

V letech 2015 a 2016 se v Děčíně vynořily z vody „hladové kameny“:

31. července 2015

Vysoké teploty a sluneční svit mají vliv na velké odpařování vody. Pak by se ovšem měly dělat mraky a pršet. Ale to se neděje, proč?
Teoreticky by to tak být mělo, ale meteorologická situace je taková, že máme dlouhodobě oblast vyššího nebo vysokého tlaku a srážky jsou podprůměrné. Kombinuje se řada vlivů, ve větší části Evropy je sucho, a když se nemá co vypařovat, nejsou srážky.

Teplo a sucho dříve tak dlouho netrvalo. Stojí za změnou jiné proudění vzduchu do Evropy či proudy v mořích?
To určí dlouhodobé sledování situace. V krátkodobém měřítku není neobvyklé, že je nadprůměrné teplo tak nezvykle dlouho, což je velmi vzácná anomálie. Takové výkyvy počasí se ovšem stát mohou a není to tak dlouho, kdy jsme měli vlhčí období a povodně byly v roce 2002, 2009, 2010 a 2013. Nyní je od roku 2015 srážek méně a teploty jsou výrazně vyšší, což zvyšuje srážkový deficit a snižuje množství vody v půdě.

Ovšem i v minulosti byla teplejší a sušší období. Nemusí se tak počasí zcela měnit.
To sice byla, ale zdaleka ne tak jako dnes. Navíc dnešní změny jsou daleko prudší, než byly v předchozích obdobích. A to opravdu může být dlouhodobě nebezpečné, protože se pohybujeme se z extrému do extrému, což není dobré.

Kvůli nedostatku vody zakázali třeba v Děčíně a okolí užívat vodu ze třinácti toků, ve Varnsdorfu a okolí pak ze tří toků. Budou brzy následovat další místa?
Už 9. července hladina v Labi v Ústí nad Labem měla 120 centimetrů, což je historické minimum pro tento den, a pokud nezaprší, dál se bude situace zhoršovat, protože minimum vody přitéká i ze Sázavy nebo Berounky. Když voda není v řekách, špatně se z nich vsakuje do podzemních vod. Situaci v poslední době nenapraví ani zimy, protože poslední roky bylo sněhu málo a problémy se tak kumulují a prohlubují. A existují výpočty, že se v Evropě oteplí a bude nedostatek srážek a vody.

Je situace podobná v celém kraji, nebo je oblast, kde je počasí vždy trošku jiné?
Celý trojúhelník od Podbořan téměř z Teplicím a k Chomutovsku má své mikroklima a je to suchá oblast srovnatelná s jižní Moravou. Je to dané tím, že jsou ze tří stran Krušné hory, Doupovské hory a České středohoří. Zjednodušeně: tato pohoří oblasti seberou srážky a rozdíly mezi kopci a nížinami jsou zásadní.