Bučiny, které se táhnou od Mariánského údolí nad Horním Jiřetínem k Vysoké Peci u Jirkova, jsou součástí sítě Evropsky významných lokalit Natura 2000 – Východní Krušnohoří. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Část krušnohorských bukových lesů nad Horním Jiřetínem je pod ochranou

  • 0
Část krušnohorských bukových lesů nad Horním Jiřetínem na Mostecku se dočkala významné ochrany. Krajský úřad se s vlastníkem pozemků – společností I. H. Farm – dohodl, že 200 hektarů bučin zůstane od nového roku ponecháno pouze přírodnímu vývoji a člověk do nich nebude nijak zasahovat.

Na dalších zhruba 400 hektarech pak budou lesní práce a těžba výrazně omezené. Například na každý hektar bude muset připadat 15 živých, takzvaných doupných stromů, které slouží ke hnízdění ptactva, nebo že na místě také zůstanou všechny roztroušené samovolně odumřelé stromy.

K dohodě došlo až po několikaletém nátlaku ekologických organizací, kterým vadila intenzivní těžba ve vzácných, starých bukových lesích, které přežily i emisní katastrofu v druhé polovině minulého století. 

Bučiny, které se táhnou od Mariánského údolí nad Horním Jiřetínem k Vysoké Peci u Jirkova, jsou totiž součástí sítě Evropsky významných lokalit (EVL) Natura 2000 – Východní Krušnohoří.

Z celkové rozlohy 833 hektarů, které zde soukromá společnost obhospodařuje, má nové smluvně vymezené chráněné území „Jezeří“ 643 hektarů. 

„Jde o nejrozsáhlejší a nejkomplexnější dohodu o územní ochraně na soukromém pozemku v celé České republice,“ sdělila jednatelka společnosti I. H. Farm Olga Chabr Grillová.

Dalších 142 hektarů bučin z majetku společnosti je již delší dobu součástí jiné krušnohorské bezzásahové zóny Národní přírodní rezervace Jezerka. 

Například jizerskohorské bučiny, jež se nedávno dočkaly zápisu na seznam UNESCO a které jsou podle ekologů srovnatelné s těmi krušnohorskými, mají z celkové rozlohy 950 hektarů v bezzásahovém režimu pouze 71 hektarů.

Podle ekologické organizace Greenpeace je však navržená ochrana stále nedostatečná. „Na lokalitě je mnoho holin, na jejichž okrajích usychají další stromy, a byly zde vysázeny nepůvodní druhy, například douglaska. Úřady naprosto selhaly, když raději uzavřely smluvní ochranu pro čtvrtinu území, než by vyhlásily chráněné území na celé lokalitě,“ uvedla za Greenpeace Zuzana Arnadová.

„V lesích se tak bude moci dále kácet a je otázka, jestli nám ještě za několik desítek let nějaké zbudou. Je absurdní, že ministerstvo životního prostředí na jednu stranu podporuje výsadbu nových stromů, zatímco v Krušných horách nedokáže ochránit původní bukové lesy před kácením,“ doplnila.

Podle Ústeckého kraje je rozsah chráněné plochy v pořádku. Kritériem pro výběr byl například výskyt ohrožených druhů živočichů či druhové spektrum lesních dřevin. 

Kraj považuje výši ochrany za adekvátní

„Ze všech těchto hledisek a zároveň při zohlednění sousedící NPR Jezerka a připravované přírodní památky Hovězí skály na úbočí Jedlové považujeme rozsah a vymezení bezzásahových ploch ve smluvně chráněném území za adekvátní,“ řekl mluvčí kraje Martin Volf.

V bukových porostech na svazích Krušných hor však hospodaří i další společnosti, mezi nimi i Lesy ČR či soukromá společnost Royal Pine. S nimi kraj zatím žádné smlouvy o zvýšené ochraně vzácných starých lesů nemá.

„S jinými subjekty jsme o smluvní ochraně nejednali, protože neprojevily o uzavření smlouvy zájem,“ doplnil mluvčí kraje s tím, že momentálně se připravují opatření, jako je vyhlášení zvláště chráněných území nebo omezení či zákaz těžeb v porostech nejvyšších věkových tříd v částech lesa, které jsou součástí EVL. 

Nový přístup k péči o vzácné porosty by měl vstoupit v platnost ještě do konce letošního roku.