Michal Urban, ředitel obecně prospěšné společnosti Montanregion Krušné hory/Erzgebirge a zpracovatel české části dokumentace k žádosti o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.
| foto: Václav Šlauf,
MAFRA
Lithium? Proč ne. Rozmach zde vždy souvisel s těžbou, říká propagátor Krušnohoří
Více než dva roky je Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří zapsán na seznamu UNESCO. Co se za tu dobu změnilo? Mělo by se skutečně vytěžit lithium na Cínovci, tedy nedaleko památek? I na to odpovídá Michal Urban, ředitel obecně prospěšné společnosti Montanregion Krušné hory/Erzgebirge a zpracovatel české části dokumentace k žádosti o zápis.
Máte pocit, že se v Krušných horách po zápisu na seznam UNESCO něco zásadního změnilo? Že by se tu třeba lidem žilo lépe? Neslučoval bych zápis Krušnohoří na Seznam světového dědictví s tím, jestli se tu lidem lépe žije, zvlášť dnes, kdy je ekonomická situace řady rodin ovlivněna dopady pandemie koronaviru a zvyšováním cen energií. Co se za poslední dva roky ale změnilo, je, že prudce vzrostl zájem velkých investorů o Krušné hory i zájem jednotlivců o nákup pozemků a domů, což s sebou přineslo poměrně razantní vzestup cen nemovitostí.
To samozřejmě přineslo místním obyvatelům zhodnocení jejich majetku, na druhou stranu je otázka, jestli všechny developerské projekty, které už v Krušných horách běží nebo se teprve chystají, budou pro region znamenat přínos a jestli podtrhují kolorit regionu a jeho výjimečnost. Moje obava, podložená tím, jak některé z těchto projektů vypadají, je, že spíše ne. Doufám ale, že se to změní.
Návštěvnost Krušných hor začala rychle narůstat a důležité bude, aby se ji podařilo udržet v únosných mezích, aby nedošlo k turistickému zahlcení, které už postihlo jiné kouty země.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
