"Autor petice se obává, že chráněná oblast ztratí svou hodnotu a že negativní zásah do krajinného rázu naruší turistický ruch v oblasti," píše se ve shrnujícím stanovisku pro petiční výbor europoslanců, který má MF DNES k dispozici.
Europoslanci budou mít několik možností, jak s peticí naložit. "V případě, že by to považovali za závažné, mohou si pozvat obě strany procesu (investora a autora petice) či zahájit prošetřování," uvedl mluvčí české části frakce evropských konzervativců Jan Křelina.
Europoslanci však také k petici nemusí zaujmout žádné stanovisko či případně mohou pouze doporučit, aby se starosta Werner Sandig obrátil na české úřady, které stavbu povolují.
Němci už avizovali, že tak jako tak podniknou další kroky. Na březnové schůzce v Holzhau se dohodli, že pokud české úřady elektrárnám vydají stavební povolení, obrátí se žalobou na soud. Proti výstavbě jsou i dva německé regiony Saské Švýcarsko - Východní Krušné hory a Střední Sasko, u jejichž hranic by větrníky stály.
"Výstavba je kontraproduktivní pro celou oblast. Byla by to zátěž pro obyvatele, měla by negativní vliv na přírodu a snížila by hodnotu majetku," tvrdí například poslanec Saského zemského sněmu za FDP Holger Zastrow.
Čeští odpůrci pošlou stížnost Evropské komisi
Kroky proti výstavbě podnikají i čeští odpůrci. Sdružení Přátelé zeleného údolí Muldy z Moldavy chce poslat během týdne stížnost Evropské komisi.
"Chceme, aby komise donutila české úřady dodržovat evropské směrnice o ochraně přírody a aby její kroky vedly k tomu, že se projekt zastaví," uvedla za sdružení Ivana Ježková.
Samotná komise ale stavbu zakázat nemůže. Konečné slovo budou mít české úřady, a ministerstvo životního prostředí už se záměrem v rámci posuzování vlivu projektu na životní prostředí EIA vyslovilo v dubnu souhlas.
Ministerstvo podmínilo výstavbu celkem 120 kritérii, která musí firma splnit. Mimo jiné požaduje, aby investor nadměrné díly pro stavbu větrníků dopravoval na místo vrtulníkem a nekácel lesy v okolí přístupových silnic. Kvůli ochraně ptactva pak nesmí stavět během zimy a od dubna do konce července.
Investor tak nyní může požádat krajský úřad o příslušné výjimky z ochrany životního prostředí, jež jsou nutné k získání stavebního povolení. Zatím to ale neudělal.
Projekt by mohla zastavit i novela
"Zatím tu žádnou žádost nemáme," uvedla mluvčí krajského úřadu Magdalena Hanáčková.
Firma EP Renewables zatím oficiálně nic nekomentuje. V minulosti odpůrce opakovaně uklidňovala, že případná výstavba nebude vůči chráněné lokalitě škodlivá.
"Budeme velice šetrní k přírodě. Dopad na krajinný ráz není tak zásadní," uvedl místopředseda představenstva EP Renewables František Čupr.
Větrníky v Moldavě mají být vysoké zhruba 170 metrů a za rok mají vyrobit 156 tisíc megawatthodin elektrické energie. Moldava by pak měla od firmy dostávat drobný podíl na zisku jako kompenzaci. Už při podpisu smlouvy o spolupráci inkasovala obec od EP Renewables 4,225 milionu korun, radnice je tak stavbě nakloněná.
Projekt ale může zastavit ještě něco jiného, než jsou protesty odpůrců. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní připravuje novelu zákona, podle které by od příštího ledna skončila státní podpora pro nové elektrárny z obnovitelných zdrojů.
