Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Miloslav Jančík, MF DNES

Nezavlažované chmelnice budou mít letos až padesátiprocentní ztráty

  • 0
Podprůměrně srážkové jaro i horké a extrémně suché letní měsíce se velmi negativně podepíšou na letošní sklizni chmele. Zemědělci hlásí, že úroda bude nižší než ta loňská, kdy se sklidilo 6 797 tun a byla brána jako mírně nadprůměrná. Nejvíce chmelnic z celého Česka se nachází na Žatecku.

Až padesátiprocentní ztráty budou pravděpodobně mít chmelnice, které nemají zavlažování. 

„Letošní sucho je horší než v extrémně horkém létě 2015. Srážkový deficit je velký, dva tři roky nepršelo pořádně ani v zimních měsících. Chmelové hlávky jsou menší, nestačily dorůst. Předpokládám, že produkce bude možná na 40 až 50 procentech oproti loňsku. Kratší bude i délka sklizně,“ popsal předseda ZD Ročov Josef Fric. 

Družstvo obhospodařuje celkem 280 hektarů chmelnic.

Vůbec nejsušším měsícem byl červenec a předčil i rok 2015. Úhrn srážek v tomto nejdůležitějším měsíci dosáhl pouhých 25 procent dlouhodobého průměru.

Lepší úrodu budou mít pěstitelé, kteří mají ve chmelnicích vybudované zavlažování. 

Sucho nejhorší za posledních 30 let

„Takto extrémní sucho a horko je nejhorší za posledních třicet let. Na chmelnicích máme zavedenou kapkovou závlahu a vodu čerpáme z Ohře. Nějaký propad zřejmě bude, ale ne tak markantní jako u pěstitelů bez závlahy,“ ohlásil Pavel Kozlovský z Účelového hospodářství ve Stekníku, chmel tam pěstují na 130 hektarech.

Chmel na zavlažovaných chmelnicích horku lépe odolal, ohrožuje je ale drobný škůdce sviluška. Napadené listy postupně hnědnou a předčasně zasychají. 

„Má ráda horko a sucho. Kdo neprovedl postřik, tak tam chmelnice vysává a výnosy budou jen 3 až 4 metráky na hektar,“ předpověděl Kozlovský.

I přes nepříznivé prognózy podle odborníků nehrozí, že by pivovary neměly z čeho vařit pivo. 

„Propad tam bude, ale pivovary, které mají dlouhodobé smlouvy, to příliš nepocítí. Řada má také dostatečné skladové zásoby,“ řekl Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec, které sdružuje české a moravské pěstitele hospodařící na 96 procentech chmelnic v zemi.

Sklízet se začalo o několik dní dřív, než je obvyklé. Česačky se tak na některých místech rozjely už před polovinou srpna.

„Jarní měsíce se vyznačovaly neobvykle vyššími teplotami. Vegetace se probouzela do počasí typického spíše v letních měsících, což mělo za následek její urychlení,“ uvedl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.

Plocha chmele opět vzrostla

Jaký velký bude konečný propad úrody, se ale podle Kovaříka nyní špatně odhaduje. Podle posledního odhadu by mohla letošní sklizeň dosáhnout čísla 5 700 tun. 

„Při porovnání s dlouhodobým průměrem lze očekávat, že zcela jistě nějaký propad bude, ale jak velký oproti loňsku či předloňsku, je stále velmi obtížné předpovídat,“ řekl Kovařík.

Přes extrémní sucho bude zřejmě kvalita chmele dobrá. „Aktuální rozbory ukazují kvalitu co do obsahu alfa hořkých látek v průměrné výši,“ poznamenal Kovařík.

Chmel se letos sklízí na 5 025 hektarech, což je o 81 hektarů více než před rokem.

„Plocha chmele vzrostla popáté v řadě. Pěstitelé v posledních letech investovali značné množství financí do obnovy porostů a technologií pro pěstování a sklizeň chmele, aby uspokojili poptávku po českém chmelu,“ upozornil Kovařík.

Z celé sklizně v Česku zůstává v tuzemsku zhruba 20 procent, zbytek míří na export. Největší objemy odebírají asijské země jako Japonsko a Čína, dále je český chmel dovážen do Německa, Ruska, Jižní Koreje, Itálie, USA a desítek dalších zemí.