4 Exploze v chemičce v Oppau
Starší čtenáři budou znát firmu BASF především jako výrobce magnetofonových kazet, znalci historie si ji spojí s patentem na nechvalně známý Cyklon-B. Firma vznikla v roce 1865. Vyráběla nejprve anilinové barvy, později sodu, kyselinu sírovou a dusičnatá hnojiva. Továrna BASF v Oppau vyráběla od roku 1911, jako první na světě, Haber-Boschovou syntézou amoniak, který se používal na výrobu hnojiv (síranu amonného) pro zemědělce po celém německém císařství.
Za první světové války se zde rozběhla výroba dusičnanu amonného (látka je vedena na seznamu prekurzorů výbušnin), protože britská blokáda zabraňovala Němcům dovážet chilský ledek. Dusičnan amonný je však na rozdíl od síranu amonného hygroskopický, takže při skladování směsi ve 20 metrů vysokých silech vznikala vlastní vahou pevná hmota, kterou museli dělníci rozbíjet krumpáči a sekerami.
Protože hrozilo nebezpečí závalu uvolněnou vrstvou, používala se „bezpečnější“ metoda narušování bloku malými náložkami dynamitu. Bez nejmenších problémů bylo provedeno kolem 20 000 odstřelů. Bylo zjištěno, že pokud podíl dusičnanu ve směsi nepřesáhne 60 % k výbuchu nedojde. Nikdo však nepočítal s dalšími vlivy jako: velikost zrn, vlhkost směsi, její hustota nebo teplota. Přičemž varováním mohl být výbuch ve slezské chemičce v Kriewald (Krywald), v červenci 1921, který si vyžádal 19 obětí. Varování však nikdo nedbal.
Okolnosti i průběh exploze v Oppau jsou dodnes neznámé, protože většina lidí zahynula na místě. Jisté je, že 21. září 1921 v 07:32 otřásly silem č. 110 dvě silné exploze v rozmezí asi 2,5 sekundy. Ve skladu bylo 4 500 tun směsi síranu a dusičnanu amonného. Výbuch s tritolovým ekvivalentem kolem 1,5 kt vyhloubil oválný kráter 90 × 125 m, hluboký 19 m. V Oppau bylo zničeno 80 % budov, 6 500 lidí se ocitlo bez střechy nad hlavou. Tlaková vlna rozbila skla i ve 30 km vzdáleném Heidelbergu. Z trosek bylo vyproštěno přes 500 těl, celkový počet obětí dosáhl čísla 560.
