Když v lednu 2019 oznámila americká armáda, že k jednotkám rozeslala prvních šest desítek systémů nano dronů Black Hornet, nevzbudilo to velký zájem, přestože už v té době měly drony tohoto typu za sebou roky úspěšné služby v zahraničních armádách, kde doslova změnily operační postupy na bojišti. Miniaturní bezpilotní vrtulník totiž poskytuje i tak malým prvkům, jako jsou pěší oddíly, výrazné zvýšení situačního povědomí a umožní jim provádět taktický průzkum, aniž by se museli dostávat do zvýšeného rizika samotní vojáci.
Dron Black Hornet 3, který výrobce, společnost FLIR Systems, nazývá také „Personal Reconnaissance Systém“ (“Osobní průzkumný systém“), váží pouhých třiatřicet gramů a je dlouhý šestnáct centimetrů. Kompletní systém se dodává s dokovací stanicí pro dva drony, která je chrání, když se nepoužívají, a také s ručním zařízením s dotykovým displejem a ovladačem.To vše, spolu s řadou dalších drobnějších součástí a také uživatelskou příručkou, přijde k jednotce v odolném kontejneru s pěnovou výstelkou. Základní komponenty potřebné k používání Black Hornetu v terénu se přitom vejdou do batohu vojáka.
Každý Black Hornet má dvě denní videokamery a termovizní kameru. Všechny tyto systémy mohou pořizovat i statické snímky pro další analýzu. Při nočních operacích dron spojuje kanály z obou svých elektrooptických a termovizních systémů, aby vytvořil co nejvěrnější obraz. To operátorovi usnadňuje jak identifikaci nepřátel, tak zkoumání dalších zájmových objektů ve tmě.
Nano dron, který míří na Ukrajinu, může zůstat ve vzduchu až 25 minut a má maximální dosah něco přes dva kilometry, což operátorovi umožňuje vyslat jej daleko před svou pozici, aby hledal hrozby a prohledával cílové objekty. Dron je přitom velmi tichý, což vojákům umožňuje používat jej pravidelně ve dne i v noci, aniž by se museli obávat, že by mohl prozradit jejich polohu.
Jak to všechno začalo
První verze dronů Black Hornet začaly používat britské ozbrojené síly v Afghánistánu na začátku roku 2012, přičemž v roce 2017 byl typ stažen z používání ve prospěch větších bezpilotních letounů, jako je například Lockheed Martin Desert Hawk III, které nabízejí podstatně větší schopnosti než první generace PD-100. Sami Američané jej začali testovat v roce 2014 a od té doby byl ve službě nebo minimálně na testech v téměř třech desítkách zemí.
Původního výrobce koupila v roce 2016 společnost FLIR Systems, a i proto je nejnovější Black Hornet na hony vzdálený původnímu PD-100, když má výrazně robustnější konstrukci a lepší výkon. Ačkoli je dron velmi malý jak rozměry, tak výkony, na webu výrobce najdeme pro civilní zájemce tento text:
„Informace obsažené na této stránce se týkají obranného zboží podléhajícího kontrole pro vývoz podle Společného vojenského seznamu EU. Přeprodej v rozporu s norskými právními předpisy je zakázán. Před vývozem je vyžadována vývozní licence norského ministerstva zahraničních věcí.“
První verze dronů Black Hornet, ještě od původního výrobce, byly nabízené i na civilním trhu. O jejich zařazení do prodeje se minimálně pokoušely i velké řetězce se spotřební elektronikou.
Tento text je zejména pro případné české zájemce zajímavý i proto, že první variantu dronů nabízely (nebo minimálně měly snahu nabízet) i některé české eshopy s volně dostupnou elektronikou (např. Alza.cz). Dnes již na jejich seznamu tento dron samozřejmě není.
V roce 2018 společnost FLIR Systems představila vícenásobnou dokovací stanici až pro osm Black Hornetů, které by uživatel mohl namontovat i na vozidlo. Zejména obrněná vozidla obvykle nabízejí špatnou viditelnost, když je osádka uvnitř vozidla, což může zvýšit její zranitelnost vůči pěchotě útočící z mrtvých úhlů, a to zejména v omezených prostorech, jako je městské prostředí. Systém FLIRVRS (osm Black Hornetů s dokovací stanicí), by podle výrobce mohl pomoci snížit riziko, že se nepřátelské síly dostanou na dostřel vozidlu nebo konvoji, a to zejména při boji v nepřehledné městské zástavbě.
Technické charakteristikyBlack Hornet má spojení na přímou viditelnost, stejně jako možnost navigace mimo přímou viditelnost pomocí GPS. Operátor může bezpilotní vrtulník řídit pomocí ovladače ručně a sledovat jeho činnost na dotykovém displeji prostřednictvím kamer umístěných v přídi vrtulníku. Dron je také schopen poloautonomního provozu, kdy sleduje předem nastavené body cesty a může se vrátit k uživateli podle programu nebo na vyžádání. Má také funkci, která jej pošle zpět ve směru polohy operátora, pokud se zasekne nebo je přerušeno spojení. Průměr rotoru: 123 mm |
Přesně tohle umí 1200 kusů robotických nano-dronů Black Hornet (česky "Malej Prďola"), které Británie s Norskem posílají na Ukrajinu. Snad to bojujícím Ukrajincům, zejména tankistům, přijde vhod! https://t.co/womFTlRG9L
Black Hornet v české armádě
Drony Black Hornet používá už minimálně dvacet armád NATO a zhruba deset dalších mimo alianci, počet vyrobených kusů atakuje hranici dvaceti tisíc. Mezi uživatele se brzy dostane i Ukrajina, protože právě nyní Velká Británie spolu s Norskem ohlásily, že ukrajinské armádě dodají 1 200 kusů těchto bezpilotních prostředků.
V české armádě jsou nano drony společnosti FLIR zavedené minimálně od roku 2017, a to v rámci 601. skupiny speciálních sil, která je dle vydaných fotek použila už na spojeneckém cvičení Dark Shadow 2017. V roce 2019 ministerstvo obrany objednalo pro armádu dalších osm sad dronů v hodnotě cca 18 milionů korun, přičemž podle neoficiálních informací šly tyto průzkumné prostředky jak ke 601. skupině speciálních sil, tak ke 102. průzkumnému praporu.
Podle zpráv ze Slovenska uvažuje slovenská armáda o tom, že systémem VRS bude chtít osadit svá bojová vozidla pěchoty. V takovém případě, vzhledem k tomu, že obě země vybraly BVP CV90 a plánují je nakoupit společně, se dá očekávat, že další průzkumné oči získají i čeští motostřelci.
