Ruský „robotický tank“ dopadl při testech na syrském bojišti neslavně

aktualizováno 
Dálkově ovládaný bojový robot Uran-9 z Koncernu Kalašnikov se v Sýrii hemžil problémy. Přesto ho ruská armáda zavádí do své výzbroje.

Uran-9 | foto: Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 4.0

Uran-9 je dálkově ovládané bojové vozidlo o hmotnosti 10 tun (maximálně 12 tun). Robota pohání naftový motor JaMZ 5347-16 o výkonu 300 kW, maximální rychlost je 35 km/h a dojezd 200 km. Senzorové vybavení podle výrobce umožňuje teoreticky vést bojovou činnost na 5000 metrů ve dne a 3500 metrů v noci.

Hlavní výzbroj tvoří automatický kanon 2A72 ráže 30 mm a spřažený kulomet ráže 7,62 mm. Věž lze osadit také jednorannými raketomety RPO-A Šmel, protitankovými řízenými střelami (PTŘS) 9S120 Ataka případně střelami země-vzduch krátkého dosahu 9K33 Igla. Robotickou platformu však lze využít k instalaci nejrůznějších zbraňových systémů.

Informaci o zavedení robota Uran-9 do výzbroje ruské armády uveřejnil šéf Koncernu Kalašnikov Vladimir Dmitrijev. Podle Dmitrijeva je již vyrobená „první šarže“ vozidel. Přesné počty vyrobených nebo ruskou armádou poptávaných robotů Uran-9 však nejsou známy.

Špatné zkušenosti ze Sýrie

Nákup robotů Uran-9 je kontroverzní, protože testovací nasazení v Sýrii v polovině minulého roku odhalilo zásadní nedostatky konstrukce. Robot má sice na jedné straně impozantní výzbroj, ale jeho bojová hodnota je malá, a to zejména kvůli nedokonalému rádiovému spojení, málo kvalitním senzorům a chybějící stabilizaci.

Roboty Uran-9 je nutné ovládat z kontrolního stanoviště, což vyžaduje přímou viditelnost. Zde je velký rozdíl mezi pozemními a leteckými drony, které lze přímo ovládat na desítky nebo stovky kilometrů. Bezpilotní letadla není problém řídit ani pomocí satelitního přenosu, protože zde nejsou žádné překážky bránící spojení. Na zemi však satelitní komunikaci blokují budovy, stromy, hory, přírodní překážky a dokonce listí na stromech.

Propagační video robota Uran-9

Kritickou zprávu o nasazení robota Uran-9 přinesl Andrej P. Anisimov z ústředního vědeckovýzkumného ústavu Ministerstva obrany Ruské federace.

Během nasazení v Sýrii vyšlo najevo, že v nízké zástavbě lze robota Uran-9 ovládat na vzdálenost jen 300 až 500 metrů. Přesto i na tuto vzdálenost bylo zaznamenáno 17 případů krátkodobého (do jedné minuty) výpadku spojení a dva případy výpadku o délce 1,5 hodiny. Přitom rádiový dosah měl být (při přímé viditelnosti) až 4000 metrů.

Podle Asimova také podvozek vykazoval nízkou spolehlivost. Nespolehlivý se ukázal také kanon 2A72, který během nasazení šestkrát selhal nebo zahájil palbu s časovým zpožděním. Podle Anisimova také došlo k „časově nekoordinovanému“ odpalu PTŘS (osmkrát) a k selhání hlavního termovizního senzoru (dvakrát).

Senzorové vybavení a zbraně nejsou navíc stabilizované, takže lze vést mířenou palbu a pozorování pouze při zastavení. To výrazně snižuje situační povědomí operátora a omezuje použití zbraní.

Nasazení v Sýrii také odhalilo, že senzorové vybavení umožňuje identifikaci cílů (zřejmě velikosti vozidla) na vzdálenost nejvýše 2000 m. Navíc obrazovka operátora střelce má jen monochromatické zobrazení a nízké rozlišení (ztěžuje se tedy identifikace cílů).

Anisimov ve své zprávě uvádí, že zavedením robotů Uran-9 se bojová hodnota motostřeleckých jednotek ruské armády nezvýší. Operátor robota má jen omezené situační povědomí o tom, co se děje kolem robota, a nemůže tedy provádět rychlá taktická rozhodnutí. Uran-9 je tak v boji neúčinný, a to především při manévrovém způsobu boje vševojskových útvarů ruské armády.

Robot tak údajně v nejbližších deseti až patnácti letech nebude schopen plnit klasické bojové úkoly vševojskových jednotek ruské armády. Podle Anisimova do příchodu pokročilejších robotů bude možné roboty Uran-9 využít pro poziční obranu nebo při útoku na objekt.

Zároveň kvůli nízkému situačnímu povědomí Anisimov doporučuje vést palbu z připravených pozic a po krátkou dobu. Aby byl zajištěn servis a případně transport robotů Uran-9 na nové palebné pozice, musí být servisní jednotka   co nejblíže střelecké pozice robota.

Dle Dmitrijeva, který komentoval zavedení robota do výzbroje ruské armády, je však Uran-9 „dobrou vědeckou a technickou platformou pro další produkty“. Zároveň má být Uran-9 vylepšen s ohledem na vojenské nasazení v Sýrii. „Sýrie je vynikající zkušební místo, které vám umožní pochopit silné a slabé stránky jakékoliv zbraně,“ uvedl Dmitrijev.

Zdroj: BTVT Info, Defence Blog, Task Purpose

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Autor:
 

Nejčtenější

Dětem škodí obrazovky a displeje. Ale jinak, než si rodiče obvykle myslí

Jak všudypřítomné displeje ovlivňují výchovu dětí? (ilustrační fotografie)

Světová zdravotnická organizace vydala nová doporučení ohledně aktivit vhodných pro malé děti. Nejvíce pozornosti si...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Poslední vrtulník. Začíná předehra zcela zapomenuté letecké tragédie

Reklama NYA zvoucí k cestování v proudové době.

Byla to budova, kterou by někteří obyvatelé New Yorku nejraději hned po dokončení nechali zdemolovat. Místní bar s...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Aktualizujte si WhatsApp. Kvůli chybě vás mohli útočníci odposlouchávat

Aplikace WhatsApp (ilustrační obrázek)

Nový trik využívající chybu v komunikační aplikaci WhatsApp umožnil na základě zmeškaného hovoru nainstalovat do...

Další z rubriky

Tragédie stíhací jaderné ponorky: Komsomolec leží na dně už třicet let

Ponorka K-278 Komsomolec na výtvarném díle

Jedním z černých dnů sovětského námořnictva se stal 7. duben 1989. Tehdy došlo ke katastrofě jaderné ponorky K-278...

Kytovec u Norska není první, který „utekl“ ruskému námořnictvu

Kolem norských rybářů kroužila velryba s popruhem, kterou patrně Rusové cvičili...

Odkud přesně se vzal krotký kytovec u Norska, stále přesně nevíme. Ale Rusko tento druh údajně v minulosti údajně již...

OBRAZEM: Rusko dostalo tanky československé výroby darem z Laosu

V lednu 2019 dorazilo z Laosu do Ruska třicet darovaných tanků T-34. Tanky se...

Nejslavnějším druhoválečným tankem východní strany východní fronty byla té třicet čtyřka. V Rusku si řadu těchto tanků...

Najdete na iDNES.cz