„Proč bychom měli tanky Armata zaplavit naší armádu? Po tancích T-72 je velká poptávka, protože svou cenou, účinností i kvalitou značně převyšují srovnatelné tanky Abrams, Leclerc nebo Leopard. Stejná situace je i s vozidlem Bumerang,“ uvedl pro ruský deník Kommersant Borisov, který v ruské vládě dohlíží na rozvoj ruského vojensko-průmyslového komplexu.
„Nemáme pro to žádný zvláštní důvod (masové nákupy nové techniky - pozn. red.). V porovnání se stávající technikou jsou nové modely poměrné drahé,“ řekl místopředseda vlády a zdůraznil nutnost modernizace stávající obrněné techniky. „Musíme spravovat rozpočet desetkrát menší než mají země NATO a dosahujeme naše cíle díky podobným efektivním řešením.“
O pozastavení masových nákupu tanků Armata se mluvilo již minulý rok. Letos v únoru Borisov uvedl, že ruská armáda každý rok zavede do výzbroje 200 nových nebo modernizovaných tanků. Půjde o modernizované tanky T-72B3, T-90M, T-80BV a sto tanků T-14 Armata.
Tank Armata je stále zahalen tajemstvím, pokud jde o jeho přesné takticko-technické parametry a výrobní i provozní náklady. Stejně tak nejsou oficiální ruské informace (pouze britské rozvědky - viz. dále) o výrobních možnostech tankové firmy UralVagonZavod (UVZ). Ohledně ceny existuje jediná oficiální informace z roku 2015, kdy Oleg Sienko, generální ředitel UVZ, uvedl jednotkovou cenu 250 milionů rublů (3,7 milionu dolarů). Není však jasné, pro jakou sériovost tanků Armata je tato cena platná.
V každém případě neúspěch programu ukazuje na špatnou komunikaci mezi průmyslem, ministerstvem obrany a armádou, tedy na nesjednocení možností průmyslu a finančních možností ministerstva obrany s potřebami armády.
Vzhled tanku Armata podle vojenského analytika Alexeje Chlopotova
Ruské ministerstvo obrany omezí nákup nejen tanků Armata, ale i kolových obrněnců Bumerang a (i když to nebylo přímo zmíněno) nových pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) Kurganěc-25. Ostatně Rusko připravuje širokou modernizaci bojových vozidel pěchoty BMP-1 a BMP-2.
„Armata a Bumerang jsou oproti stávající technice poměrně drahá vozidla. Tyto modely jsou však perspektivní obrněná technika,“ uvedl řekl Borisov. „Kdyby stávající technika, zejména modernizované tanky T-72, vozidla BMP-4 nebo BTR-82, oproti svým pravděpodobným soupeřům výrazně ztrácela, nakoupili bychom nové modely.“ Ruská armáda prozatím uzavřela s firmou UVZ smlouvu na dodávku 100 tanků Armata do konce roku 2020.
Pochybnosti o tom, zda si Rusko může dovolit nakoupit 2 300 nových tanků kolovaly v západních vojenských médiích již dlouhou dobu. Například analytik Centra pro vojenské námořní analýzy (Center for Naval Analyses) Michael Kofman uvedl, že tanky T-14, ale dokonce i T-90M, jsou pro ruskou armádu příliš drahé a evropské země budou „čelit“ především tankům T-72B3 nebo novějším verzím T-72B3M (T-72B4).
Kofman navíc soudí, že Armata je konstrukčně nepovedený tank. Problém představuje zejména bezosádková věž ‒ všichni tři členové posádky sedí v přední části tanku a velitel (na rozdíl od klasických tanků) má jen omezený výhled do okolí. „Velitel musí být nahoře a vylézt z poklopu pro dobré situační povědomí. Každý, kdo má zkušenosti s obrněnou technikou, vám řekne, že se nechce spoléhat na periskopy. Periskopy mohou být zničeny a nejlepší povědomí získáte, když se na bojiště díváte z věže,“ uvedl Kofman.
Ruský deník Pravda.ru se zeptal vojenského analytika Viktora Murachovského na důvody omezeného nákupu nové obrněné techniky. „Náš státní vyzbrojovací program do roku 2027 operuje s částkou 20 bilionů rublů, což je stejná částka jako u předchozího programu. Ale kvůli inflaci je to ve skutečnosti jen polovina předchozí sumy. Proto musíme, jak říkají finančníci, zajistit nejdůležitější programy,“ myslí si Murachovski.
Podle ruského analytika armáda skutečně do roku 2020 získá proklamovaných 70 % moderních bojových vozidel, ale půjde o modernizované stroje. „V rámci přijímání moderních vozidel budou nakupována sovětská vozidla, ale s nejnovějším ruským vývojem. To znamená T-72, T-90, BMP-2, BMP-3, BTR-82 a tak dále. Platformy nové generace rodiny Armata, Kurganěc nebo Bumerang budou představovat jen malý podíl,“ komentuje situaci ruský analytik s tím, že přechod na novou techniku potrvá 15 až 20 let, možná déle.
Tubusy s antimunicí systému Afghanit. Na lomu věže lze spatřit dvojici malých kamer. Vícenásobný odpalovací kontejner nad věží slouží k odpalování zadýmovacích granátů.
Ostatně podle zpráv britské rozvědky Rusko zvládne vyrábět maximálně 120 tanků Armata ročně, takže původně poptávaný počet 2 300 tanků Armata ruský průmysl dokáže dodat až za 20 let.
Současně se Rusko zbavuje přebytečných sovětských tanků a BVP. Původně mělo skončit ve šrotu až 10 000 tanků a BVP, nyní je plánováno do roku 2020 vyřadit pouze 4 000 kusů obrněné techniky. Snížení množství vyřazovaných vozidel zřejmě přímo souvisí s omezením nákupu platforem Armata, Kurganěc a Bumerang.
„Musíme pochopit, že jde o novou generaci vojenské techniky, která bude sloužit desítky let. Pokud jde o zastarávání (tanků Armata - pozn. red.), moderní platformy mají modulárně řešenou konstrukci, zejména modulární elektronické systémy, což umožňuje techniku vylepšovat během provozu a udržovat ji na nejnovější technologické úrovni,“ říká Murakhovsky.
„Hovoříme-li obecně o moderních zbraních, musíme pochopit, že zbraně narazily na své fyzikální meze. Nevidím nějaké předpoklady, že se v příštích 15 až 20 letech objeví zcela něco nového, co výrazně zvýší účinnost pozemních obrněných bojových vozidel. Neexistují žádné vědecké objevy, které umožní překročit současné technologické hranice. Nové platformy postupně dorazí k vojákům. Rychlost zavádění je však podstatně nižší, než se předpokládalo,“ dodal Murakhovsky.
Za úvahu stojí, zda se Rusové představením tanku Armata v roce 2015 nedopustili strategické chyby. Americký a německý zbrojní průmysl nedokázal přimět politiky k vývoji a nákupu nových hlavních bojových tanků. Představení tanku Armata v roce 2015 dál západním firmám tu správnou munici.
Otázkou je, zda západní státy budou reagovat na zastavení výroby tanků Armata, nebo se pokusí využít situaci k získání vojensko-technologické převahy. V každém případě v německo-francouzské spolupráci začíná vznikat nový evropský hlavní bojový tank a německý průmysl mluví o nutnosti pořídit
5 000 nových tanků pro Evropu, jako protiváhu k rostoucí síle ruské pozemní armády.
Informace: Text vznikl pro server Armádní noviny, na kterém najdete novinky ze světa vojenské techniky. Před vydáním byl redakčně upraven, originál zde.
