První krůčky v ÚLŠ dělali Jiroudek, Kruťa, Vrtiš či Dostál
Další kursy a roky je poměrně těžké rekonstruovat, protože se primární dokumentace v archivech nedochovala, v leteckém rejstříku není uvedený domovský aeroklub či aeroklub, kde daný letec absolvoval pilotní výcvik, a v dobových periodikách se údaje, i v rámci stejného, rozcházejí.
„Exoti“ v rejstříku letců. Pilotní diplom získali v ČSR i Číňan a Ekvádorec |
Přesto díky střípkům z různých zdrojů se povedlo dohledat, že do konce roku 1933 prošlo výcvikem ve škole 53 pilotů (1930: 8, 1931: 14, 1932: 17 a 1933: 14). V roce 1934 se mělo vyučit 8 pilotů. O rok později to už bylo 28 a 30 v roce 1936, což potvrzuje výroční zpráva školy z roku 1936, kde jsou uvedeny i počty vycvičených pilotů za předcházející rok.
Následující přehled vychází z článku zveřejněného v prosinci 1937 v Letectví a je zkorigován na základě dalšího výzkumu.
| Rok | Počet vycvičených pilotů | Počet letů | Počet nalétaných hodin | Počet nalétaných km |
|---|---|---|---|---|
| 1930 | 8 | 2 348 | 194 | 25 250 |
| 1931 | 14 | 3 448 | 339 | 44 000 |
| 1932 | 18 | 5 221 | 406 | 52 800 |
| 1933 | 13 | 5 334 | 410 | 53 200 |
| 1934 | 8 | 4 532 | 393 | 51 000 |
| 1935 | 28 | 7 088 | 694 | 78 000 |
| 1936 | 30 | 6 237 | 665 | 80 000 |
| 1937 | 46 | 10 000 | 1 350 | 175 500 |
| 1938 | 80 | 7 376 | 1 170 | ? |
Vůbec nejaktivnější výukový program měla mít škola v roce 1938, podle Letce v tomto roce prošlo pilotním výcvikem 80 žáků, podle Letectví dokonce 86. Údaje však nelze verifikovat, oba časopisy se však alespoň shodují v tom, že v rámci školy se uskutečnilo 7 376 letů v trvání 1 170 hodin.
Antonín Teny Kumpera, spolumajitel firmy Walter vyrábějící letecké motory
Během devíti let fungování škola vycvičila 245 (nebo 251) nových pilotů. Podnikla 51 620 letů v délce trvání 5 621 hodin. Mezi nejznámější absolventy školy patří továrník Teny Kumpera, spolumajitel a generální ředitel firmy Walter, či známý konstruktér leteckých motorů Bohuslav Šimůnek, který byl i spoluautorem Kuňkadla, které je vystaveno v dopravní hale Národního technického muzea, na něm si ovšem nikdy nezalétal.
František Kruťa, své první pilotní krůčky podnikl v Ústřední letecké škole v Praze.
Když se posuneme trochu dále v čase, tak někteří absolventi ÚLŠ po okupaci odešli do exilu a aktivně se zapojili do leteckých bojů ve druhé světové válce. Například stíhači – účastník bitvy o Francii i Británii Miroslav Jiroudek, účastník bojů na Západě i Východě František Kruťa (o osudech tohoto pilota psali kolegové z Lidovky.cz v článku Opakovaně tváří v tvář smrti. Pilot František Kruťa utekl za války hrobníkovi z lopaty hned několikrát) či Karel Vrtiš. Z bombardovacích letců pak první krůčky v této škole podnikl například pozdější pilot 311. bombardovací perutě Hugo Dostál.
