Anežka Formánková (vlevo) a Anna Burgetová s polskou kolegyní Janinou Loteczkowou (uprostřed) na snímku z května 1933
Prvorepublikový letecký rejstřík s letci obsahuje 1 686 záznamů, nelze však hovořit o jménech, protože někteří získali více specializací (v rejstříku jsou nejen piloti turistických letadel, ale i piloti veřejné dopravy, navigátoři, radiotelegrafisté, piloti kluzáků či piloti volných balónů). Po očištění duplicit se dostaneme k 1 468 jménům, mezi nimiž najdeme i hrstku žen, které toužily vzlétnout do oblak. Je jich 37, což představuje 2,5 procenta ze všech meziválečných civilních letců, armádní nepočítáme.
Objevuje se mezi nimi například první československá žena, která z letadla vyskočila s padákem, manželka slavného prvorepublikového letce či „milostivá paní továrníková“, jak byla jedna z nich tendenčně označena leteckým časopisem v 50. letech. První dvě pilotky získaly pilotský diplom pro turistická letadla v roce 1928, od roku 1935 mělo Československo také pilotku kluzáků, z výše zmiňovaných 37 žen tuto kvalifikaci získaly tři. Vůbec nejvíce žen bylo zapsáno do rejstříku v roce 1936, a to celá třetina ze všech, tedy 12.
Pojďme si nyní představit několik dam, které se zapsaly do historie československého letectví, a staly se tak nástupkyněmi vůbec první aviatičky z českých zemí Boženy Laglerové (více jsme se jejímu životu věnovali v seriálu Ženy za kniplem – v prvním a ve druhém díle ).
