Nenaplněná ruská vize. Cvičení námořního výsadku ruského námořnictva
Obrana pobřeží podléhá primárně námořnictvu, které ovšem bylo tvrdě zasaženo v prvních dnech války, a proto se na obraně podílely kromě sil pobřežní obrany a námořní pěchoty také další složky ukrajinské armády.
O námořních silách Ukrajiny jsme psali v tomto článku. Co se ponorkové síly týče, tak v tuto chvíli Ukrajina žádnými ponorkami nedisponuje. Síly pobřežní obrany námořnictva Ukrajiny se skládají z námořní pěchoty a pobřežního raketového dělostřelectva.
Námořní pěchota
Ukrajinská námořní pěchota je součástí sil pobřežní obrany námořnictva Ukrajiny. Formace je užívána jako prvek ukrajinských ozbrojených sil pro obojživelné, vzdušné výsadkové a kombinované vzdušně-obojživelné operace buď samostatně, anebo ve spolupráci s armádními jednotkami s cílem obsadit pobřežní oblasti, ostrovy, přístavy, námořní základny, pobřežní letiště a další pobřežní instalace nepřítele a může být rovněž užívána k obraně vlastních námořních základen, životně důležitých úseků pobřeží, přilehlých ostrovů a dalších objektů a míst při pobřeží moře nebo k zabezpečení nepřátelských oblastí.
Složky ukrajinské námořní pěchoty:
|
Na začátku roku 2022 disponovaly síly námořní pěchoty 6 tisíci vojáky. Nyní jsou jednotky posilovány a nově formovány 37. a 38. brigáda námořní pěchoty. V loňském roce byly tankové prapory vyzbrojené tanky T-64, T-72 a T-80 doplněny o polské stroje PT-91 Twardy. Prapory námořního dělostřelectva operují kromě zbraní sovětské výroby řadou zbraní britského původu: lehké houfnice M777, houfnice FH70 nebo lehká děla L119. V případě raketometů bylo dělostřelectvo doplněno o systémy HIMARS nebo RM-70 československé výroby. Za zmínku také stojí vyzbrojení samohybnými houfnicemi ShKH vz. 77 DANA.
Ukrajinské dělo v obranných pozicích pobřežní obrany nad pláží u Odě | foto: Tomáš Kolařík
Ukrajinské námořnictvo disponuje pro potřeby výsadkové činnosti jedinou větší výsadkovou lodí Jurij Olefirenko typu Projekt 773 (NATO: Polnocny-C) a množstvím menších hlídkových a dělových člunů. Příslušníci většiny jednotek námořní pěchoty se účastnili bitvy o Mykolajiv a 36. samostatná námořní brigáda bitvy o Mariupol.
Vojáci ukrajinské námořní pěchoty během cvičení v přístavu Mariupol v roce 2021 | foto: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Pobřežní raketové dělostřelectvo
Jednotky pobřežní obrany disponují třemi protilodními systémy:
1 RK-360MC Neptune
Ukrajinská podzvuková protilodní střela vyvinutá v Kyjevské konstrukční kanceláři Luč v letech 2012–2020. Střela slouží k ničení válečných lodí a jiných plavidel do výtlaku 5 tisíc tun, popřípadě pozemních cílů s dostřelem do 280 km. Ve službě u ukrajinského námořnictva od března 2021. Bylo plánováno, že v roce 2022 bude dodána série 18–19 odpalovacích zařízení. Celkem ukrajinská armáda plánovala získat 54 až 90 odpalovacích zařízení Neptun. Z důvodu konfliktu nebyly pravděpodobně plány na dodávky naplněny. Systém Neptun je umístěn na podvozku Tatra T815-7.
Zkušební střelba systému Neptun
2 RGM-84L-4 Harpoon
Americká podzvuková protilodní střela středního doletu (124 až 220 km podle varianty) vyvinutá na přelomu 60. a 70. let 20. století firmou McDonnell Douglas. Systém patří mezi nejrozšířenější protilodní rakety na světě. Koncem května 2022 vyslalo Dánsko na Ukrajinu odpalovací zařízení a rakety Harpoon, krátce poté Nizozemsko vyslalo další rakety. V polovině června 2022 USA oznámily, že dodají Ukrajině dvě odpalovací zařízení i rakety Harpoon a ministr obrany Spojeného království uvedl, že také zvažují dodávky raket na Ukrajinu. Celkový počet dodaných systémů Harpoon na Ukrajinu není znám.
Protilodní střela Harpoon odpálená z pozemního odpalovacího zařízení.
3 Robotsystem 17
Švédská protilodní střela velmi krátkého doletu. V červnu loňského roku oznámilo Švédsko dodávky protilodních střel RBS-17 založených na námořní variantě AGM-114 Hellfire. Videa na sociálních sítích ukázala použití těchto střel proti pozemním cílům.
Raketa RBS-17 vypuštěná ze země na námořní cíl
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov prohlásil 9. června 2022, že západní zbraně v kombinaci s ukrajinskými protilodními raketovými systémy RK-360MC Neptun plně zajišťují obranu ukrajinského pobřeží. „Naše pobřežní obrana byla posílena vysoce účinnými systémy Harpoon. Harpuny spolu s našimi neptuny již nutí nepřátelskou flotilu, aby si držela odstup, aby se vyhnula osudu vlajkové lodi ruské Černomořské flotily Moskva,“ řekl Reznikov.
Námořní letectvo
Během rozpadu Sovětského svazu byly významné části sovětského námořního letectva umístěny na Ukrajině, které byly určeny k podpoře Černomořské flotily. Tyto síly zahrnovaly 2. gardovou námořní raketovou leteckou divizi se třemi pluky námořních útočných Tu-22M2 a 30. samostatný námořní průzkumný letecký pluk vyzbrojený Tu-22P.
V druhé polovině roku 1997, kdy se Ukrajina a Rusko dohodly na rozdělení Černomořské flotily, Ukrajina obdržela 12 letadel a 30 vrtulníků. Jednalo se o velké letouny jako Tupolev Tu-142 a Tupolev Tu-22M, ty však byly sešrotovány v rámci Budapešťského memoranda. Stíhačky jako Mig-29 nebo bitevníky Su-25 byly buď z rozpočtových důvodů vyřazeny, převedeny k ukrajinskému letectvu nebo prodány do Ruska a do Číny.
Zbývající inventář zahrnoval transportní, útočné a protiponorkové bojové vrtulníky a také četná dopravní letadla. Ukrajinské námořní jednotky se spolu s některými leteckými jednotkami účastnily několika nasazení, například v operaci Atalanta a Ocean Shield.
Zajímavá je vojenská pomoc Velké Británie v podobě několika vrtulníků Westland WS-61 Sea King, které představuje skutečně kvalitativní skok pro námořní letectvo. Jejich úkolem bude protiponorkový boj a bojové pátrání a záchrany (CSAR – Combat Search and Rescue).
Nejdůležitější byla však pro bojeschopnost námořního letectva dodávka bezpilotních letounů TB-2 Bayraktar. 20. července 2021 byla dodána první série letadel. V současné době by jich mělo mít námořnictvo ve službě celkem 6 kusů, které si na svůj účet připsaly řadu zničených cílů v Černém moři a na Hadím ostrově.
Předání bezpilotního letadla TB-2 Bayraktar námořnímu letectvu v roce 2021
Bojové nasazení při obraně ukrajinského pobřeží
Jako předehra ruské invaze na Ukrajinu ruské námořnictvo a síly pobřežní obrany vyhlásily vojenské cvičení v Černém a Azovském moři v termínu od 13. do 19. února 2022, čímž kompletně zablokovali možnosti přesunu lodí ukrajinské flotily především do přístavů Berdjansk a Mariupol. Během cvičení mělo dojít k manévrům Černomořské flotily, posílené o lodě z dalších flotil, i k ostrým střelbám včetně mobilního raketového systému pobřežní obrany.
 |
První den invaze zaútočil ruský raketový křižník Moskva v doprovodu hlídkové lodi Vasilij Bykov na Hadí ostrov, který bránila posádka 13 příslušníků Státní pohraniční stráže Ukrajiny. Ta se proslavila svou slavnou větou v reakci na výzvu kapitána křižníku Moskva ke kapitulaci: „Ruská válečná lodi, jdi do p*dele!“ Rusové ostrov obsadili, posádku zajali a na ostrově se od té doby snažili vybudovat předsunutou základnu. Někteří analytici dokonce ostrov nazývali nepotopitelnou bitevní lodí. O její zranitelnosti se však mohly o několik měsíců později přesvědčit ruští vojáci, kteří ostrov nově obývali.
Hlavní ukrajinské přístavy a pobřeží, které je potřeba chránit proti ruské invazi
Ve stejný den se od rána šířily poplašné zprávy o vylodění ruské flotily v Oděse. Obavy byly na místě. Černomořská flotila byla těsně před invazí 10. února 2022 posílena loděmi ze Severní (3) a Baltické (3) flotily za účelem námořního cvičení. Flotila 12 velkých výsadkových lodí, které se nyní v Černém moři nacházely, tak mohla najednou převézt až 4 tisíce vojáků a 150 tanků.
I když Černomořská flotila vyplula na moře, kromě Hadího ostrova k žádnému dalšímu námořnímu výsadku první den nedošlo. Údajně Rusům nepřálo počasí a vysoké vlny znemožňovaly vylodění, čímž byl ztracen moment překvapení. Nicméně na horizontu u Oděsy bylo možné občas spatřit ruské fregaty, které ostřelovaly pobřeží.
Pobřežní obrana nebrala situaci na lehkou váhu a okamžitě začaly opevňovací práce na všech plážích vhodných k vylodění. Ukrajinští vojáci často za pomoci civilistů budovali na plážích zátarasy a objevili se zde cedule „MINY“ (i když dodnes není jisté, jestli skutečně k zaminování pláží došlo). Na vyvýšených místech byly vybudovány zákopy a bunkry a umístěny jednotky dělostřelectva.
Zátarasy z ostnatých drátů a cedule „MINY“ na plážích u Oděsy | foto: Tomáš Kolařík
Mohutná ruská flotila složená z křižníku, fregat, minolovek a pět vyloďovacích lodí se 15. března vydala směrem k pobřeží mezi Oděsou a Mykolajivem. Byla to zřejmě poslední demonstrace síly, kdy se ještě ukrajinská strana mohla obávat ruského vylodění a vázat v pobřežních oblastech značné rezervy. Kvůli pomalému postupu ruských jednotek a obratu v bitvě o Mykolajiv se výsadková flotila stáhla a o vylodění na ukrajinském pobřeží Černého moře se již nepokusila.
Satelitní snímek zobrazuje uskupení válečných lodí Černomořské flotily plujících 15. března 2022 ve směru k ukrajinskému pobřeží Oděské oblasti.
První protiútok u Berďansku
14. března přistál ruský námořní výsadek v přístavní městě Berďansk. Tato akce v Azovském moři následovala po ruském úspěchu v pozemní ofenzívě a jednotky se tak vylodily bez odporu již na obsazeném pobřeží.
Po prvotním šoku ukrajinské síly začaly podnikat odvážné útoky na jednotky nepřítele. K prvnímu významnějšímu útoku došlo 24. března právě v Berďansku. V 7:45 zasáhla ukrajinská raketa výsadkovou loď Saratov třídy Alligator a způsobila velkou explozi uskladněné munice. Rusko oznámilo, že se loď potopila po požáru a explozích, ale nezmínilo se o ukrajinském útoku.
Exploze způsobila také poškození dvou blízkých výsadkových lodí třídy Ropucha: Caesar Kunikov a Novočerkassk. Obě tyto lodě unikly z přístavu při hašení vlastních požárů a později se vrátily na Krym. Byly poškozeny také velké ropné nádrže na nábřeží a nedaleká obchodní loď.
Není jasné, který typ rakety byl pro útok použit. Nejprve se spekulovalo o zkušebním bojovém použití nově vyvinuté ukrajinské protilodní střely Neptun, která by zvládla uletět bez problémů vzdálenost okolo 160 kilometrů ze Záporožské oblasti k Azovskému moři. Nicméně ukrajinští představitelé uvedli, že útok byl proveden taktickou balistickou raketou OTR-21 Tochka, která je ovšem známa svou nepřesností (přesnost střelby se odhaduje až na 150 metrů). Mohlo jít tedy o zástěrku, aby nebyla prozrazena bojeschopnost nové protilodní střely Neptun.
Hořící ruská výsadková loď Saratov v přístavu Berďansk
Důležitý zvrat
14. dubna 2022 se odehrál nejdůležitější zvrat v ruské snaze o ovládnutí Černého moře. 13. dubna 2022 ve večerních hodinách zasáhly raketový křižník Moskva dvě protilodní střely typu R-360 Neptune a na lodi došlo k požáru. Škody, které loď utrpěla, vedly následující den odpoledne k jejímu potopení.
Analýza záběrů poškozeného křižníku Moskva | foto: HI Sutton
Raketový křižník Moskva se tak stal největší ruskou vojenskou lodí potopenou ve válečné době od konce druhé světové války a první ruskou vlajkovou lodí potopenou od Knížete Suvorova v roce 1905, během rusko-japonské války.
Ukrajina – sesterská loď křižníku Moskva je rezavějícím obrem k nepotřebě |
6. a 7. května 2022 pokračovaly akce zaměřené na eliminaci ruské protivzdušné obrany na Hadím ostrově, které prováděly bezpilotní letouny Bayraktar a stíhací letouny Su-27. Byly zničeny systémy protivzdušné obrany v malých výškách, včetně systému Tor a nejméně dvou systémů 9K35 Strela-10. Bayraktary také zničily dva hlídkové čluny Raptor a vyloďovací člun třídy Serna, který právě na ostrov vezl další systém Tor.
#Ukraine: The Ukrainian Air force is still alive- seen here are two Ukrainian Su-27 striking Russian facilities on the famous Snake Island in the Black Sea, in remarkable footage filmed by a TB-2 drone.
As we can observe, there is serious damage. https://t.co/ogN3gOU8uJ
17. června 2022 zasáhly ruský remorkér Spasatel Vasilij Bech (SB-739), zásobující posádku Hadího ostrova, dvě protilodní střely Harpoon. Remorkér, původně určený jako záchranné plavidlo SAR (search and rescue), nesl na palubě systém protivzdušné obrany Tor a munici.
Remorkér šel ke dnu a britské ministerstvo obrany ve své svodce ještě tentýž den konstatovalo, že: „Schopnost ukrajinské pobřežní obrany do značné míry neutralizovala schopnost Ruska zavést kontrolu nad mořem a projektovat námořní síly v severozápadním Černém moři. To podkopalo životaschopnost původního ruského operačního plánu pro invazi, která zahrnovala udržení Oděské oblasti v ohrožení z moře.“
#Ukraine: Big news from the Black Sea- the Ukrainian Navy claims to have destroyed the Russian "Vasily Bekh" rescue vessel, as it travelled to the famous Snake Island; it reportedly had a Tor-M2KM SAM system on board.
The strike was filmed by a TB-2 drone; 2 munitions are used. https://t.co/pCjMf2RX4d
Hořící těžební plošiny
20. června zasáhly střely vypálené z ukrajinského území tři těžební plošiny východně od Hadího ostrova. Ruští představitelé uvedli, že Ukrajina zahájila raketové útoky na tři plynové plošiny v Černém moři jižně od Oděsy, což je zjevná eskalace pokusů Kyjeva oslabit ruskou námořní dominanci. Podle šéfa okupovaného Krymu Sergeje Aksjonova se po útocích pohřešovalo sedm lidí a tři byli zraněni, podle něj probíhala „záchranná operace za účasti hlídkových lodí a letectva“.
Tři pobřežní plošiny byly zabrány Moskvou v roce 2014 v rámci anexe Krymu. Kyjev věří, že jsou používány pro vojenské účely a pomáhají získat kontrolu nad větší částí Černého moře. Typy střel, které plošiny zasáhly, nebyly ukrajinskou stranou doposud potvrzeny, ale s největší pravděpodobností se jednalo o protilodní rakety Neptun.
Lokalita těžebních plošin okupovaných Ruskem od roku 2014, které zasáhly ukrajinské střely | foto: HI Sutton
Finálním prvkem útoku na Hadí ostrov bylo v polovině června jeho ostřelování novou ukrajinskou dalekonosnou houfnicí Bohdana (s dostřelem 40 až 60 kilometrů), jejíž palba byla řízena pomocí bezpilotního letounu Bayraktar. Ukrajinské velení čekalo s touto možností na chvíli, kdy budou na ostrově zničeny všechny prvky, které by mohly obráncům umožnil odvetnou palbu.
Dostat toto téměř 30 tun vážící dělo po polních cestách na vhodná palebná stanoviště byl podle obsluhy velmi náročný a nebezpečný úkol. Tyto a další letecké útoky nedokázala ruská posádka ustát a 30. června se z Hadího ostrova stáhla. Ruské velení to označilo jako projev dobré vůle k nadcházejícím jednáním o uzavření tzv. obilné dohody o exportu ukrajinských zemědělských produktů.
4. července 2022 oznámilo ukrajinské velení, že se na Hadím ostrově vylodila jednotka námořní pěchoty a vztyčila zde ukrajinskou vlajku. Dne 7. července pak ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho letouny provedly raketový útok na Hadí ostrov, při kterém tam zahynulo několik ukrajinských vojáků. Podle ukrajinských zdrojů nebyly hlášeny žádné oběti. V noci 11. února 2023 provedly dva ruské bombardéry Su-24 čtyři nálety proti Hadímu ostrovu s použitím leteckých pum.
V současné době pokračují jednotky pobřežní obrany v plnění svých úkolů, zatímco příslušníci námořní pěchoty se účastní aktivní bojové činnosti na frontové linii.
Pohled na Hadí ostrov po jeho osvobození | foto: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Epilog
Vyloďovací operace jsou velice obtížný a riskantní útok a v dnešní době není možné přípravy na takovou akci utajit, jako tomu bylo například v případě vylodění v Normandii nebo v korejském Inčonu. Ukrajinská pobřežní obrana by tak s největší pravděpodobností byla schopná klást účinný odpor proti ruskému vylodění i bez dodávek západních protilodních střel. Po aktivaci účinné protilodní obrany středního dosahu byly definitivně pohřbeny ruské úvahy o vylodění. Odstrašující efekt předvedený potopením křižníku Moskva a „záchranné“ lodi Spasatel Vasilij Bech postačil k tomu, aby ruská Černomořská flotila ukončila námořní blokádu, přestala operovat v blízkosti ukrajinského pobřeží a stáhla se do domovského přístavu v Sevastopolu.
