Charkov (1)
Ani den a půl nestačil ruské armádě k tomu, aby dobyla centrum východní Ukrajiny. Sociální sítě ve čtvrtek večer a v pátek ráno přinesly několik videí zničených tanků obou stran směrem od ukrajinské hranice. Podle hlášení z míst bojů zvýšila ruská armáda v oblasti aktivitu a přesně jak se očekávalo (když se obsazení města za pochodu nepodařilo), začala oblast zuřivě ostřelovat raketami, dělostřelectvem a leteckým bombardováním.
 |
Ačkoli se vojákům Západního okruhu podařilo postoupit k městu a na několika místech se údajně objevili i podél silnic vedoucích po obou stranách města, metropole samotná je doposud pevně v rukou Ukrajinců. Charkov je nyní sekundární frontou.
Mapa, znázorňující pohyby ruských vojsk na severu Ukrajiny
Donbas (2, 3)
Na sever od Doněcké uhelné pánve otevřela ruská vojska novou frontu. Ukrajinci, vědomí si ohrožení jednotek u Charkova z boku, provedli rychlý protiútok, v současné chvíli je místo klidné a ruské jednotky se přesunují do Donbasu. Přímo na krajích Luhanské a Doněcké lidové republiky probíhaly typické opotřebovávací boje. Ruské jednotky se soustředily na jižní části tohoto bojiště a aktuálně vedou útok na Mariupol. Přestože je posádka poměrně malá (údajně jde o známý pluk Azov), obránci se zatím drží, přestože jsou ostřelováni jak z moře, tak z pevniny.
Výcvik ukrajinských dobrovolníků na předměstí Kyjeva (19. února 2022)
Nejzajímavější informací z tohoto bojiště je údajný útok ukrajinské armády na leteckou základnu Millerovo uvnitř ruského území nedaleko ukrajinské hranice. Na tomto letišti sídlí letecký pluk s letouny Su-30. Leteckou základnu údajně zasáhly dvě balistické rakety krátkého doletu Točka (byly také ve výzbroji Československé armády) a minimálně dočasně základnu vyřadily z provozu. Obě strany k tomuto útoku mlčí, a tak se nepodařilo ověřit, zda šlo skutečně o ukrajinskou akci, zda se zapojily pouze raketometné oddíly, nebo byly použité také turecké drony Bayraktar, jak se spekuluje.
Turecký bezpilotní letoun Bayraktar TB2
Cherson a Oděsa (4, 5)
Mapa, znázorňující pohyby ruských vojsk na jihu Ukrajiny
Jednotkám z Krymu se zatím daří postupovat nejlépe ze všech ruských formací. Podle některých zpráv postoupily až o 130 kilometrů do vnitrozemí a kontrolují jižní rameno řeky Dněpr. Útok se nyní rozdělil na dva proudy, jeden míří na město Melitopol, druhý pokračuje podél černomořského pobřeží. Není zatím jasné, zda je jeho cílem Oděsa, nebo Nikolajev, možné je, že jsou cíli obě města. Po severní Ukrajině, kde se bojuje o přístupy ke Kyjevu, jde každopádně nyní o oblast nejintenzivnějších bojů, jak dokazuje drastické video mrtvých ruských vojáků.
Skupina mrtvých ruských vojáků nedaleko Chersonu. (pozor, záběry jsou drastické) https://t.co/XZCqZlhNL4
Oděsa je každopádně pod těžkou leteckou a námořní palbou, podle nepotvrzených zpráv došlo podél města k výsadkům ruské námořní pěchoty. Tyto informace však nedoplnily žádné další fotografie nebo videa, která by zobrazovala ruské jednotky na pobřeží. Velký přístav Oděsa je každopádně v ukrajinských rukou.
Zmijí ostrov (6)
Strategicky pouze okrajový, ale propagandisticky nesmírně silný příběh přinesla přestřelka třinácti příslušníků ukrajinské pohraniční stráže, kteří nedaleko rumunských hranic, uprostřed vod Černého moře, bránili malý Zmijí ostrov.
Sociální sítě i zpravodajské servery jsou plné videa, na kterém kapitán ruského válečného plavidla vyzývá osádku ke složení zbraní, ti ho však v nejlepších tradicích Záporožských kozáků posílají kamsi. Bombardování, doprovázené malým námořním výsadkem, však ukončilo tento příběh tragicky. Všech třináct pohraničníků (mezi nimiž byla i jedna žena) bylo zabito a ostrůvek obsadilo ruské námořnictvo.
Vojáci ukrajinské národní gardy zaujímají pozice v centru Kyjeva na Ukrajině. (25. února 2022)
Kyjev (7, 8)
Zdaleka nejdůležitější boje se nyní odehrávají o hlavní město Kyjev. Operace prvního dne, při které měly ruské speciální jednotky obsadit letiště Hostomel severozápadně od Kyjeva, se nezdařila. Jak jsme si řekli včera, 4. brigáda rychlého nasazení ukrajinské armády zaútočila na letiště a za přispění dělostřelectva, jehož činnost explicitně ocenil také prezident Zelenskyj, se jí ho po několika hodinách ještě během čtvrteční noci podařilo vrátit zpět do ukrajinských rukou. Ukrajinské úřady v pátek odpoledne uvedly, že Rusko ztratilo již přes dva tisíce vojáků (mrtví, zranění a zajatí), dá se předpokládat, že nejvíc zajatců se rekrutovalo právě z této bojové operace.
Vojáci ukrajinské národní gardy zaujímají pozice v centru Kyjeva na Ukrajině. (25. února 2022)
Sedmdesátá šestá výsadková divize, elitní jednotka ruské armády, byla proto vysazena v běloruském městě Gomel nedaleko hranic s Ukrajinou (a nedaleko Kyjeva) a podle některých informací se zapojila do pozemních bojů na přístupech ke Kyjevu.
Vojáci ukrajinské národní gardy zaujímají pozice v centru Kyjeva na Ukrajině. (25. února 2022)
Část ruských jednotek ve čtvrtek dobyla Černobyl. Veřejnost i část odborníků tento krok nechápala, koneckonců na co by měla být útočné armádě zničená zakonzervovaná jaderná elektrárna. Dobytí Černobylu však svůj význam má, nikoli kvůli elektrárně samotné, ale kvůli městu Pripjať, ležícímu nedaleko. Již před prvním útokem americké civilní průzkumné družice zjistily, že v Pripjati ruští ženisté položili přes stejnojmennou řeku pontonový most. Ten tak dává útočícím jednotkám možnost přecházet mezi oběma stranami řeky podle aktuální situace.
Ohledně dalšího průběhu bojů v Hostomelu se zdroje rozcházejí. Podle některých informací jej během dneška znovu dobyli ruští výsadkáři, spíše se však zdá, že se k němu dostaly mechanizované kolony ze severu, které jsou součástí hlavních sil. Nový výsadek pak byl údajně proveden mnohem severněji, desítky kilometrů před Kyjevem.
Vojáci ukrajinské národní gardy zaujímají pozice v centru Kyjeva na Ukrajině. (25. února 2022)
Ukrajinští představitelé během dne opakovaně informovali, že ve městě samotném již jsou ruské jednotky. Kyjev je však obrovská aglomerace se třemi miliony obyvatel a hustotou zalidnění 3 300 na km². Takto hustě obydlené město, které brání několik silných jednotek, včetně domobrany, a do jehož obrany se zapojili i sami obyvatelé, kterým bylo rozdáno přes patnáct tisíc dlouhohlavňových automatických zbraní (samopalů), je zhola nemožné dobýt se silami, které Vladimir Putin a jeho generálové před městem mají. Ruská armáda se proto soustředí na jednostranné výjezdy do centrálních částí Kyjeva. Při jednom z nich byli zadrženi ruští vojáci v ukrajinských uniformách a v souladu s Ženevskou konvencí okamžitě bez soudu popraveni.
Centrum Kyjeva na Ukrajině. (25. února 2022)
Kolem Kyjeva však nastal pat, který může změnit zejména postup jednotek ze směru města Černigov, které je obklíčeno, a Konotop z východu, které na tom není lépe. To je však postup minimálně na dva dny a ruské jednotky se dostanou pouze k branám Kyjeva. Ruské velení se tak, přesně podle předpokladů toho ukrajinského, bude snažit z města dostat vrcholné politické představitele, a to ať už fyzickým zajetím, tak hrozbami. Ve chvíli, kdy by prezident nebo vláda opustili Kyjev, dá se očekávat, že by ochota ukrajinských vojáků k boji v Chersonu, Oděse, Donbasu a u Charkova významně opadla. I proto je tento scénář nepravděpodobný a politické vedení Ukrajiny si dává záležet na tom, aby veřejnost věděla, že zůstává s bojujícími jednotkami.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvCo bude dál?
Ruské jednotky se budou ze západu snažit obklíčit Kyjev a ruské velení udělá vše pro to, aby ke Kyjevu dostalo i své jednotky z východu. Na jihu se nezdá, že by se Rusové z Krymu příliš hnali do útoku a protože přesunout větší počet vojáků po obvodu ukrajinských hranic je běh na dlouhou trať, nedá se očekávat, že by se na této frontě něco změnilo. Stejně tak není důvod předpokládat, že by se Rusům podařilo prorazit v Donbasu.
Obyvatele Kyjeva se ukrývají v metru. (25. února 2022)
Velkou otázkou bude budoucnost Charkova. Ten sice pozbyl po prvním dnu strategickou důležitost a je možné, že ruské jednotky budou přesunuté spíš na sever k Sumy, stále je to minimálně zčásti symbol, jehož dobytí, nebo aspoň obklíčení by mohlo Vladimiru Putinovi v případných mírových jednáních být velmi nápomocno.
Samotný fakt, že Rusové poprvé přistoupili na Zelenského požadavek na organizaci mírových rozhovorů (zatím se pouze neshodli, zda v Minsku, či Varšavě), dává tušit, že v ruském generálním štábu není vše v pořádku, že prvotní plán selhal, kvůli čemuž tradičně rigidní ruské velení nemá nyní příliš vojenských možností.
A jak bychom mohli pomoct my? Ačkoli se západní politici s pomocí Ukrajině zatím příliš nepředvedli a dobře si v tomto ohledu vede zejména Polsko a pobaltské země, i Česká republika, bez přispění EU či NATO, by mohla Ukrajincům významně pomoci řadou zbraní, které máme ve skladech a o kterých již nyní víme, že je nebudeme potřebovat.
@PetrHonzejk @YPerebyinis @P_Fiala @jana_cernochova @ArmadaCR ČR má ve skladech 90 tanků T-72, které se budou vyřazovat. Lze je jednoduše navagónovat a za půl dne dostat do Lvova.
Dále máme k dispozici vrtulníky Mi-24, za které už jsou objednané nové, americké. Na Ukrajinu se dostanou s mezipřistáním v Prešově za pár hodin. https://t.co/fmguVPHFaD
