Zároveň je nutné připustit, že vojenský tlak, pod kterým se Ukrajina nachází, by řadu menších zemí už dávno položil na lopatky. A pokud Rusové ve snaze dosáhnout vytyčených cílů vydrží, bude těžké jejich tlaku čelit delší dobu.
První hodiny bojů
Jak jsme odhadovali v Technet podcastu, ofenzíva začala leteckými a raketovými útoky na nejdůležitější cíle, z nichž prvořadým se ukázala být ukrajinská protivzdušná obrana. Její domnělé zničení ohlašovaly ruské sdělovací prostředky už kolem sedmé hodiny ráno. Jak se později ukázalo, zničena nebyla, minimálně ne celá. Ukrajinské letectvo je každopádně v těžké defenzivě, je kriticky přetížené a dá se předpokládat, že se nachází na pokraji zhroucení.
První útoky, letecké a zejména raketové (šlo patrně o systémy Iskander a Točka), se rozprostřely prakticky po celém území Ukrajiny a v průběhu dne je následovaly menší pozemní ofenzívy podél celé hranice. Jak jsme předpovídali v analýze z 21. prosince, zaměřují se kromě hlavního města Kyjeva zejména na Charkov na severovýchodě, deltu Dněpru na jihu a ve střední části na útoky směrem na Záporoží jak z Donbasu, tak ze severovýchodních částí ukrajinského území.
Fronta první: Donbas
Jako první vyrazily jednotky z východních částí Luhanské a Doněcké lidové republiky. Ačkoli se po 23. únoru zdálo, že by Vladimiru Putinovi mohlo stačit dobýt „pouze“ celé území těchto neuznaných států, tedy menší část východní Ukrajiny – a právě to, že se jako první pohnuly jednotky na východě, tomu ze začátku nasvědčovalo – ukázalo se nakonec, že Donbaská fronta je nejstabilnější.
Rusové se na Donbasu snaží patrně o dvě věci. Zaprvé spojit se s jednotkami na Krymu, tedy dobýt Mariupol a další menší přístavní města podél Azovského moře a zároveň se druhou částí sil připojit k útoku do centrální části Ukrajiny, směrem na Záporoží a Kyjev. V útocích na Mariupol zřejmě pomáhají námořní výsadky a intenzivní letecká a raketová činnost. Každopádně se zdá, že na této frontě se Ukrajinci prozatím drží, přestože Rusové útočí z vody, ze vzduchu i po zemi a prognóza je proto nejistá.
Fronta druhá: Charkov
Co do intenzity bojů se dá Charkovská fronta bezesporu označit za nejdůležitější. Mezi státní hranicí Ruska a předměstími Charkova je pouze dvaadvacet kilometrů, ale ruským jednotkám se strategické ukrajinské město stále nepodařilo dobýt. To lze (pokud bylo strategickým cílem, což jistě bylo) považovat z ruské strany za největší blamáž prvního dne.
Sociálními sítěmi létají záběry ruských i ukrajinských kolon zničených tanků či jiných bojových vozidel, z oblasti jsou hlášeny také ztráty letecké techniky a značné počty mrtvých vojáků.
Pokud chce Rusko na Ukrajině vojensky uspět, Charkov je cíl prvořadé důležitosti, v mnoha ohledech zásadnější než samotný Kyjev. Jde také o velmi prestižní město, protože právě ono se po Stalingradu stalo symbolem vyhánění Němců ze Sovětského svazu během 2. světové války, když o něj byly svedeny hned čtyři krvavé bitvy.
Stejně jako v dalších částech ukrajinského území se i zde dá v příštích hodinách očekávat zintenzivnění ruského tlaku za pomocí leteckých a raketových útoků a přísunu dalších jednotek. Fakt, že se Rusku nepodařilo dobýt Charkov tzv. „z chodu“ ani za celý první den bojů, je pro ruské velení alarmující.
Fronta třetí: Krym
Ačkoli se jisté aktivity ruské armády odehrávají údajně také v obřím přístavu Oděsa na východ od Krymského poloostrova, důležité je na této frontě sledovat zejména boje podél Chersonu. Jde o úžinu, která odděluje Krym od Ukrajiny a za níž se rozkládá rovina prakticky až do Kyjeva.
Během dopoledne zástupce krymských úřadů prohlásil, že již mají přístup k pitné vodě z Dněpru, což bylo pro obyvatelstvo Krymu velice důležité. Doposud totiž bylo nutné vodu táhnout z Ruska a dá se předpokládat, že přístup k ukrajinské pitné vodě byl jedním z důvodů útoku v z poloostrova.
Pokud mají někde Ukrajinci problém, je to právě v Chersonu. Obrana na jihu nevydržela a byla proražena již ráno. Nyní se podle prohlášení ukrajinského prezidenta sice armáda pokouší situaci stabilizovat a do oblasti přisunula posily, zatím to však vypadá, že v Chersonské oblasti se můžeme přes noc dočkat největšího ruského postupu.
Jednotky odsud zřejmě zamíří jak na sever k Záporoží, tak na východ k Mariupolu, kde se pokusí spojit s jednotkami z Donbasu, patrně se také pokusí i o útok po zemi na silně bráněnou Oděsu na západě.
Fronta čtvrtá: Kyjev
Podle prvních zpráv překročily hranici rusko-běloruské jednotky ze severu a do Kyjeva to mají nejblíže, obránci je však zatím přímo k městu nepouštějí. Stejná situace je ze severovýchodu po dálnici M02, i zde se tvrdě bojovalo a ukrajinské tankové oddíly zde utrpěly velké ztráty. Zatím se však nezdá že by Rusové z jedné nebo druhé strany dorazili až ke Kyjevu.
Nejzajímavější je proto boj o Antonovovo letiště v Hostomelu, které se nachází na jednom z kyjevských předměstí. Jde o dopravní letiště pro cargo přepravu, které není využíváno pro klasické linky.
Je však zajímavé tím, že na něm továrna Antonov zkouší svá letadla a také tím, že zde stojí jediný exemplář mamutího šestimotorového letounu An-225 Mrija, největšího letounu na světě, který byl vyroben pro převážení sovětských raketoplánů programu Buran.
Rusové takticky dobře zvládnutým manévrem obsadili letiště vrtulníkovým výsadkem, helikoptéry, směřující na Hostomel byly koneckonců natočeny opakovaně přímo obyvateli Kyjeva. Jde o velmi podobný scénář, který použili sovětští výsadkáři v roce 1968 na Ruzyni.
Ukrajinské vrchní velení si rychle uvědomilo, že Rusové by mohli na dobyté letiště rychle přisunout leteckým mostem posily (údajně už byly ve vzduchu letouny 76. výsadkové divize) a tak bylo rychle rozkázáno letiště dobýt zpět. Nad letištěm také bylo v nízkých výškách spatřeno ukrajinské letectvo, které se zřejmě pokoušelo bránit jej před dalšími výsadky či dosednutím strategických transportních letounů s výsadkáři.
K protiútoku byla z ukrajinské strany vyčleněna celá 4. brigáda rychlého nasazení. Pokud je ruský výsadek odhadován na 20-30 vrtulníků, dá se předpokládat, že se na místě nachází maximálně jeden prapor, který by brigáda měla početně porazit.
Dá se každopádně předpokládat, že boje o Antonovovo letiště budou pokračovat celou noc. Pro ukrajinské síly bude mít výsledek těchto bojů zcela strategický význam, protože jeho obsazení Rusy by znamenalo schopnost rychle do oblasti přesouvat jednotky, a to prakticky na předměstí Kyjeva, kde sídlí ukrajinská vláda.
Co očekávat v noci?
První noc je pro každou válku jedním z nejklíčovějších okamžiků, v případě Ukrajiny to nebude jiné. Dá se očekávat, že ruská armáda, která má kvalitnější výstroj pro vedení operací v noci (zejména leteckou) toho využije a na několika místech zaútočí na shromážděné ukrajinské jednotky. U těch je naopak důležité, aby dostaly včas posily, protože vydržet první útok je něco úplně jiného než udržet pozice dlouhodobě. Přichází únava, nedostatek spánku, ztráty, nervozita, defétismus.
Právě tato chvíle, začátek první noci, by byla ideální pro to, aby Západ dodal Ukrajině další zbraně, právě teď jich bude nejvíce potřeba, a právě teď budou mít největší efekt na další průběh bojů. Každopádně se dá předpokládat, že to bude právě první noc, která významně napoví, zda Ukrajina své území ubrání, či nikoli.
Pokud Rusové nepostupují nějakým opatrným plánem, což nelze předpokládat, je na místě konstatovat, že sice drží operační iniciativu, ale cílů pro první hodiny bojů zřejmě na většině úseků nedosáhli.